Velkým zážitkem bylo její vystoupení v rámci  I. ročníku projektu a slibně to vypadá i letos, kdy zazní „V stínu kapradiny", „Copánky" a další nejslavnější hity i novější skladby.

Obdivovaná i zatracovaná

Legendární, originální, obdivovaná i zatracovaná hvězda československé popové a rockové scény na přelomu 70. a 80. let minulého století. Originální kostýmy a doplňky, nezaměnitelný hlas neuvěřitelného registru od něžného sopránu po metalové hloubky. I díky bytostně přirozené pohybové kultuře, výrazné mimice, smyslu pro humor a zájmu o mystiku působila Jana Kratochvílová jako neuchopitelné zjevení. Byla skvělou tanečnicí v proslulé škole Franka Towena, jako zpěvačka začínala s Country Beatem Jiřího Brabce, zpívala u Petra Hanniga, Josefa Laufera, s Jazz Q Martina Kratochvíla a Kroky Františka Janečka.

Provokovala režim

V roce 1979 založila vlastní skupinu Motor s bluesově-rockovým soundem a od roku 1981 zpívala s kapelou Heval, která se průkopnicky věnovala kombinaci rocku a reggae. Svým spontánním projevem, výstředními kostýmy a líčením často předbíhala dobu a značně provokovala tehdejší režim. Dočkala se obrovské popularity a zároveň i omezování své umělecké činnosti a zákazů vystupování. V roce 1983 směla vycestovat na hudební festival do Irska a poté ji byl našimi úřady znemožněn návrat zpět. O rok později za ní do emigirace odešel i její životní druh Jiří „Chomáč" Hrubeš, bubeník Pražského výběru.

Odmítla se vzdát svobody

V Anglii tehdy dostali nabídku podepsat kontrakt se společností Polydor. Před Janou se otvírala slibná budoucnost popové hvězdy srovnatelné s Madonnou. Jenže Jana byla vždy svá a když měla pocit, že „prodává svou duši ďáblu", odmítla se vzdát svobody podruhé. Přesunula se raději do světa alternativní hudby i života. Vedle zpěvu se věnovala  léčitelství a filozofii. Je vegankou, v některém období jedla jen ovoce nebo držela dlouhé půsty. Energii prý čerpá rovnou z vesmíru. Po listopadu 1989 pravidelně přijíždí do České republiky za svou rodinou a vystupuje na samostatných koncertech i festivalech.

Dvě nová cédéčka

Své přátelé a fanoušky před pár dny pozvala do jedné pražské pizzerie, kde s Jiřím Hrubešem čistou vodou pokřtili dvě nová CD s vlastními skladbami. Přítomné hosty pozvali na blížící se velký koncert v Městské knihovně. Jana slíbila, že dorazí i bubeník Hevalu Pavel Trnavský, který dnes žije střídavě v Anglii a v Portugalsku. Na počátku 80. let minulého století jsem nevynechala jediný pražský koncert Hevalu. Když Jana zůstala v Anglii, zhroutil se můj pubertální svět. Nedá mi to a ptám se:„Jak to vlastně bylo s názvem kapely Heval? Bylo tam opravdu zakódováno jméno Havel? Byl to důvod Vašich problémů v tehdejším režimu?" Jana se rozčiluje: „Houby Havel, bylo to spojení jmen našeho psa Hektora a kočky Valérie! Vlastně takový „kočkopes" to byl. Já měla úplně jiné starosti než politiku. Mě bavila muzika. Zkoušela jsem zpívat super hlubokým hlasem a la tibetský mnich a pak hned navázat ultra vysokými tóny. Nikdy jsem nepoužívala žádné krabičky na hlas. Všechno na svých koncertech a deskách zpívám přirozeným hlasem. Já jsem tenkrát třeba řešila, jak si cestou na koncert uplést na hlavě stovku copánků. O politiku jsem se tehdy nestarala a nestarám se o ní ani dnes."

Zdroj: Youtube

Zdroj: Youtube

To, že ji minulý režim  „vystrnadil" z republiky, nesla těžce, ale nikdy nezatrpkla. Vypadá stále skvěle, své nedávné šedesáté narozeniny jednoduše ignorovala a na otázku, jak se udržuje v kondici, zaníceně odpovídá: „Nadšení, tvořivost a pozitivní myšlení drží všechny lidi v optimálním stavu bytí a existence! Jsem veganka. Nejraději jím jenom ovoce, ale to je v České republice, hlavně v zimě, stále poněkud náročné. A důležitá věc: nechodím nikdy k doktorům a neberu žádné prášky ani drogy. Léčím sama sebe, mluvím se svými buňkami a imunitním systémem. Odstraňuji negativní myšlenky a emoce a transformuju je na pozitivní. To asi působí nejvíc." Jana prostě zůstavá svá a její koncerty budou vždy tak trochu na vlastní nebezpečí.

Rebelující dámy české hudby

Cyklus koncertů Rebelující dámy české hudby vznikl ve spolupráci umělecké agentury Taktika Muzika s Městskou knihovnou v Praze. Koná se každoročně ve Velkém sále Městské knihovny v Praze, letos proběhne již desátý ročník. Od roku 2010 probíhají koncerty i v dalších městech České republiky. Zatím se s cyklem seznámili návštěvníci v Litoměřicích, Benešově, Českých Budějovicích a Liberci - Vratislavicích. Dalším dějištěm koncertů bude od letošního roku Masarykův kulturní dům v Mělníku. Cílem projektu je představit kultivovanému publiku současnou tvář ženské hudební scény nejrůznějších žánrů a popularizovat tak tvorbu více či méně známých ženských hudebních osobností. Projekt se též snaží zasadit českou současnou hudbu do kontextu hudby zahraniční a prezentovat jejich vzájemné prolínání či originální syntézu. Ke koncertování jsou zvány i české umělkyně žijící v zahraničí (Marta Töpferová) či naopak zástupkyně národnostních menšin a cizinky žijící u nás (Tonya Graves, Suí Vesan, Al-Yaman, Ridina Ahmed, Tara Fuki).

V rámci projektu se již představila celá řada vynikajících umělkyň, například Bára Básiková, Alice Bauer, Věra Bílá, Iva Bittová,  Lenka Dusilová, Lenka Filipová, Tonya Graves, Pavla Kapitánová, Kaprálová kvartet, Ida Kellarová, Ester Kočičková, Marta Kubišová, Vladivojna La Chia, Aneta Langerová, Zuzana Lapčíková, Zuzana Michnová, Pavla Milcová, Monika Načeva, Eva Pilarová, Radůza, Marta Töpferová, Vesna Vaško Cáceres.

Program X. ročníku cyklu Rebelující dámy české hudby

14. března 2013 Jana Kratochvílová & Illuminatica

25. dubna  2013 Szidi Tobias & band

23. května 2013 Bára Hrzánová & Condurango

Koncerty probíhají ve Velkém sále Městské knihovny v Praze, vždy od 19.30 hod.