Život s hudbou malá rockerka s velkým hlasem milovala. "Byl krásný. Nahoru dolů, pestrý a barevný, zažila jsem si všechno. Asi tak to mělo být. A zpívání bylo nejsilnější. Mám ho ráda. Člověk si musí věřit. Miluji živá vystoupení, když za mnou stojí na pódiu kapela. Musím si zpívání doslova a do písmene užít," vyznala se tehdy rodačka z Pohořelic u Brna, která ale od sedmi let bydlela v moravskoslezské metropoli. A ta si její srdce zcela získala. Ostravě zůstala věrná celý život.

Současní členové Olympicu. Zleva Martin Vajgl, Milan Broum, Pavel Březina a Petr Janda
Na Vánoce jsme spolu nikdy nebyli. Měli jsme se dost, tvrdí členové Olympicu

Rozhovor s Věrou Špinarovou z roku 2016, který vznikl u příležitosti jejích 65. narozenin:

Rok 2016 nezačal pro vás moc šťastně…
Ano, vystoupení jsem měla o něco méně než v předešlých letech. Zřejmě to způsobila únava, možná také důsledek turné, které jsem absolvovala ještě předtím s Petrou Janů, a kromě toho jsem také koncertovala samostatně s kapelou svého syna Adama. Začátek roku jsem strávila v nemocnici, bylo to prý údajné selhání imunity a trvalo mi skoro přes dva měsíce než jsem znovu začala jezdit a zpívat.

Jednoho dne se vrátíš je název písně, bez níž bychom si nedovedli představit hudební dramaturgii rozhlasových stanic, televizních pořadů, diskoték… Vnímáte vůbec tu magickou sílu svého hlasu, když ji slyšíte?
To byl velký dramaturgický počin Iva Pavlíka. Pamatuji si, že tuto Morriconeho melodii z filmu Tenkrát na Západě vybral právě on, ale byla bez textu. Spolupracoval se Zbyškem Malým, který napsal úžasně nadčasový text, vpravdě básnický, jenž evokuje radost, smutek a další poetické záležitosti. K úspěchu nahrávky samozřejmě pomohl Ostravský rozhlasový orchestr a hudební aranžmá Drahoslava Volejníčka. Je zajímavé, že tato písnička byla dlouho natočená, nikdo si jí nevšiml. Až v televizním pořadu Ring volný se mě režisér František Polák zeptal, jestli nemám nějakou pomalou písničku. A když to v televizi zaznělo, jako by se národ zbláznil, stala se píseň velkým hitem, z čehož mám pochopitelně radost.

Dokonce i dnes, když nezazpíváte tuto písničku na vystoupení, publikum se prý na vás zlobí…
Máte pravdu, najdou se posluchači, kteří přijdou na můj koncert a čekají hlavně na tuto píseň. Vzpomínám si na jedno vystoupení v našem kraji, když jsem už byla hodně unavená a nakonec jsem písničku vypustila, tak po vystoupení mi dokonce jedna babička vyčetla velmi emotivně, proč jsem právě tento hit nezazpívala. A jen těžko se vám vysvětluje, že po dvou hodinách na pódiu, když už jsem byla doslova „vyždímaná jako citron", tuto píseň raději vynechám, než bych ji zazpívala jen tak napůl…

Baskytarista a textař skupiny Kabát Milan Špalek oslaví v pátek 10. prosince 55. narozeniny. Se svou kapelou odjel letní turné Cirkus Kabát.
Stárneme. Sex v textech Kabátu nahradily nemoci, přiznává oslavenec Milan Špalek

Zpíváte profesionálně už téměř půl století. Přemýšlela jste někdy o tom, kde jste získala tak obrovský hlasový fond, který vám závidí mnohé operní pěvkyně?
Sama si kladu mnohdy tuto otázku, vždyť mám menší postavu a s altovým projevem a velkým hlasovým rozsahem jsem nikdy pořádně neuměla hospodařit… Právě v ostravském rozhlase se mi moc v tomto směru věnovali.

A jak vzpomínáte na své dřívější rozhlasové nahrávky?
Prvními mými rozhlasovými hity se staly písničky Mý adié nebo Domů mířím, venku svítá, které jsem nazpívala s Ostravským rozhlasovým orchestrem. Všichni byli ke mně zlatí, měli se mnou velkou trpělivost, poněvadž jsem špatně vyslovovala, ale také ne moc dobře intonovala a dýchala, neladila (úsměv na tváři Věry Špinarové).

Věra Špinarová - Jednoho dne se vrátíš:

Zdroj: Youtube

Když listujete pamětí, na která hudební seskupení, s nimiž jste doposud spolupracovala, ráda vzpomínáte?
Skupina Majestic, hudební dění na ostravském výstavišti Černá louka mělo něco do sebe, vždyť na nás stály fronty lidí a chodily na mě, což si až po letech silněji uvědomuji. V Ostravě tehdy v těch šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vládla určitá řevnivost mezi kulturními domy v jednotlivých čtvrtích. V jednom zpívala Marie Rottrová, třeba v Ostravě-Zábřehu či v Porubě, já zase na Černé louce, ale byla to bezvadná atmosféra. Pro upřesnění: začínala jsem nejdříve ve skupině Flamingo s Petrem Němcem a Marií Rottrovou. Tam jsem byla jenom takový „přichvístek". Působila jsem také ve skupině Majestic, kde chvilku zpívala Marie Rottrová, která odešla do Flaminga. A v Majestiku to všechno začalo na čajích, kde jsem už zpívala celý koncertní program a se zpěvákem Standou Hranickým jsme byli už rovnocenní partneři, takže jsem se musela hodně věcí naučit v angličtině. A užívali jsme si to.

Čím vás přitahoval hudebník a pozdější váš manžel Ivo Pavlík, s nímž máte syna Adama, současného šéfa vaší nynější doprovodné kapely?
Pro Iva jsem měla slabost už jako holka. Vím, že jsme mu s kamarádkou ještě na základní škole volaly do bytu a měly škodolibou radost, když telefon zvedla jeho tehdejší manželka… Později se vrátil Ivo Pavlík z hudebního angažmá v Německu a jeho útočištěm se stala právě skupina Majestic. Nacvičili jsme repertoár a začala jsem s ním zpívat a účinkovat. A do Iva jsem se zamilovala…

Nicméně nic netrvá věčně, s Ivem Pavlíkem jste se rozvedla, přišly nové kapely a nové projekty a vzala jste si zpívajícího bubeníka Vítězslava Vávru…
Bylo to překotné, trošku divoké a pro mě ne moc šťastné období…

Písničkář Jiří Dědeček letos vydal novou desku Nebudu bydlet v Québecu.
Písničkář Jiří Dědeček: Konec roku je jen takové datum

Pokud vím, tak na příští rok připravujete společné turné s Heidi Janků, která je současnou manželkou Iva Pavlíka…
Ano, Věra Heidi Tour 2017 vypukne ke konci příštího roku, bude mít osm zastávek, včetně moravskoslezské metropole, nevyhneme se ani Praze. Půjde o sály s kapacitou okolo 700 až 1000 míst. Nicméně už nyní je o tour veliký zájem. Některé písničky si s Heidi zazpíváme společně, jinak každá vystoupí samostatně se svou skupinou – Heidi Janků se Supernovou a já s kapelou svého syna Adama. Moc se na to těším. Myslím si, že my holky z Ostravy umíme ukázat, co je to muzika.

Na které osobnosti ze své dosavadní kariéry vzpomínáte nejraději?
Nikdy jsem neměla nějak moc široký okruh spolupracovníků. Pokud jde o hudbu, tak pěkné písničky mi napsali například Ivo Pavlík a Andonis Civopulos, a pokud jde o textaře, protože jsem zpívala a zpívám také hodně převzatých zahraničních melodií, tak nesmím zapomenout na Vladimíra Čorta a Pavla Vrbu, s nímž jsme se měli hodně rádi, kteří mi napsali úžasné texty. Výborný je Petr Šiška, Jiřina Fikejzová mi napsala k albu Stíny výsluní jeden pěkný text. Jaroslav Wykrent mi napsal také úžasné věci. Jsem nešťastná z toho, že už mezi námi není Pavel Vrba, který chtěl ještě pro mě něco nového vytvořit… Dobře píše Lešek Wronka, ale také nesmím zapomenout na svého syna Adama.

Pohřeb Věry Špinarové v Ostravě:

Těšíte se na Vánoce?
Mám ráda vánoční atmosféru, ale vzhledem k tomu, že žiju už mimo Ostravu, tak se nedostanu do města. Ale nelíbí se mi ten shon, v němž skoro každý kupuje kdejakou ptákovinu, to není ta pravá poezie Vánoc. Na Štědrý den budu asi sama a už se těším, že si vychutnám atmosféru klidu. I když musím říct, že se každou chvíli někdo za mnou zastaví. Těším se na vnučku, která zde má své zázemí… A nedovedu si představit, že bych se teď sebrala a jela někam k moři a na Štědrý den do mě pražilo slunko. A i když budu sama, udělám si bramborový salát, rybí polévku, usmažím si kapra, rozkrojím si jablíčko, dám si svíčku do ořechu…

V příštích dnech slavíte jubileum, pětašedesátiny. Doufám, že ještě neohlašujete konec pěvecké kariéry…
Nevidím důvod, abych končila. Ještě se na to moc těším. To samozřejmě záleží na zdraví. Zatím si myslím, že mi to zpívá, nemám žádné problémy. Nesmím dostat ale žádný virus…

Mirai Navrátil, frontman aktuálně nejposlouchanější české formace
Mirai Navrátil: Věřím, že jsme skvělá kapela. A ještě chvilku budeme

Jaký byl váš dosavadní život s hudbou?
Krásný. Nahoru dolů, pestrý a barevný, zažila jsem si všechno. Asi tak to mělo být. A zpívání bylo nejsilnější. Mám ho ráda. Člověk si musí věřit. Miluji živá vystoupení, když za mnou stojí na pódiu kapela. Musím si zpívání doslova a do písmene užít.

Co si přejete do nového roku?
Abych byla zdravá – a to přeji také všem. Aby také byla spokojená moje rodina. A také ať se lidé mají rádi, vždyť se podívejte, jak jsou dnes na sebe mnozí zlí, pro pár korun jsou někteří jedinci schopni druhého zmrzačit, a dokonce i zabít a okrást. Myslím si, že nikdy nebylo tolik zla mezi lidmi, jako je teď. A to by se mělo změnit…

Věra Špinarová se narodila 22. prosince 1951 v Pohořelicích u Brna. Během své bohaté kariéry vydala celkem 13 profilových desek, první pod názvem Andromeda v roce 1972. Nejprodávanějším se stalo album Meteor lásky z roku 1982, mimo jiné se stejnojmennou písní Meteor lásky, což byl ve své době velký hit.

Získala také několik prestižních ocenění. V roce 1973 Zlatý štít za nejprodávanější zpěvačku, v roce 1976 byla třetí na Bratislavské lyře s písní „Lúčenie“, kterou nazpívala slovensky.

V 70. a 80. letech minulého století nazpívala největší hity, jako jsou třeba Ty jsi můj song (s touto písničkou soutěžila na festivalu Děčínská kotva v roce 1981, Valentino, Bílá Jawa 250, Andromeda, Kouzlo bílejch čar, Raketou na Mars, Být sluncem na tvých víčkách, A já tě závidím či Fernando.

Největší hit Jednoho dne se vrátíš nazpívala v roce 1976 na hudbu Ennia Morriconeho z filmového westernu Tenkrát na Západě. V databázi Supraphonu se uvádí: Nahrávka nahrána v roce 1976. Místo nahrání: Čs. rozhlas Ostrava. Poprvé na desce vyšla 11. 1. 1979.

 "Do Ostravy jsem se dostala s rodiči v sedmi letech, kdy sem tatínek odešel jako horník za prací… Celý můj další život a hudební kariéra jsou spojeny bezmála výhradně s Ostravou. Jsem s ní tak neodmyslitelně spjatá, že vlastně nikoho ani nenapadne, že bych mohla být odjinud," řekla v minulosti několikrát nejen pro Deník zpěvačka.

Ostravě zůstala nablízku i poté, co se po překročení padesátky rozhodla s rušným životem ve městě rozloučit. Přestěhovala se do sousedního okresu, na Novojičínsko, kde si pořídila dům v Pohořílkách, místní části Fulneku. Na sklonku svého života tak našla domov v nádherném zrekonstruovaném stavení, uprostřed přírody.

Stále však udržovala kontakt s publikem a užívala si koncerty s kapelou svého syna Adama Pavlíka napříč celou Českou republikou.

Věra Špinarová zemřela 26. března 2017 po čtyřech dnech v kómatu v pražské motolské nemocnici. Bylo jí 65 let.

Zkolabovala na svém koncertu v čáslavském divadle, kde vystupovala s kapelou svého syna Adam Pavlík Band. Zastavilo se jí srdce a ve velmi vážném zdravotním stavu byla transportována vrtulníkem do nemocnice v pražském Motole.  O její oblíbenosti svědčil i fakt, že jejího pohřbu se zúčastnilo více než 40 tisíc lidí.