I když jeho písně jsou v poslední době laděny do smutnějšího hávu, je z něho cítit dobrá nálada, pohoda a pokora. Jeho duše se stále nesrovnala se smrtí bratra Martina, který tragicky zemřel před dvěma lety. Jedenačtyřicetiletý Vlasta Horváth finišuje na přípravě svého čtvrtého sólového cédéčka. Vyjde ve chvíli, kdy se objeví první jarní sluníčko příštího roku. Před pád dny uvedl klip jedné z písní, kterou bude obsahovat nové cédéčko.

Před půl rokem jste ale uvedl klip k písni Stále nevěřím.
Vedly mě k tomu okolnosti. Tragická smrt mého bráchy Martina, který hrál v mé skupině na bicí, mě pořádně rozhodila. Vůbec jsem nevěděl, co se bude dít, co mám dělat, chtěl jsem s hudbou skončit. Najednou mě přepadaly myšlenky, že to nemá smysl. Že bez něj nechci pokračovat. Tak jsem ze sebe vydoloval sílu napsat Martinovi písničku „Stále nevěřím“.

Ohlas fanoušků byl pozitivní.
To mě zlomilo, že jsem to nezabalil. Reagovali lidé, kteří nejsou mými fanoušky. S tím mým příběhem se ztotožnili. Uvědomil jsem si, že v téhle situací nejsem jediný na světě. Já jsem dodával energii lidem, oni mně. Uvědomil jsem si, že v tomto tématu nejen chci, ale musím pokračovat. Hodně jsem přemýšlel o životě a vznikaly nové písničky a já si uvědomil, že musím udělat novou desku.

Deska vzniká, ale před pár dny vznikl klip k písni Běž dál ke svým snům. I tato píseň je věnována bratrovi?
Ano, je. Vznikl druhý singl „Běž dál ke svým snům“ a k tomu i klip. Tahle píseň už je trochu jiná než „Stále nevěřím“. Má jiný nádech. Ukazuje, jak se časem s neštěstím vyrovnávám. Moje nálada se, pochopitelně, měnila a já chci dát touto písní lidem energii, aby se v podobných chvílích tomu nepodávali, aby bojovali. Vím, že je to ale těžké. Sám jsem přestával všemu věřit, neměl jsem sny, myslel, že je všechno zbytečné. Písničkou se to zlomilo.

Zpíváte písničky, které vznikly ze vzpomínek na bratra. Jak ty písničky prožíváte na pódiu? Zpíváte je automaticky?
Kdepak, to nejde. Zpočátku jsem měl problém, abych je vůbec zazpíval. Když zpívám píseň před lidmi podvacáté, potřicáté, už se to lepší, člověk dokáže v sobě postupně ty emoce zadržet, nějak potlačit. Ale pochopitelně na bráchu myslím pořád. Moc mi však pomáhají reakce lidí a jejich potlesk, souznění. Nikdy to ale nebude, že bych jen zpíval naučený text.

Jak bude vypadat chystané cédéčko?
Devět z deseti písniček je v duchu toho, o čem si povídáme. Je to můj pohled na věc, na život. Všechny písně jsem složil a otextoval, je to první výhradně moje autorské cédéčko. Zatím nevím, jaký bude mít obal, to je ještě ve hvězdách. Budu rád, když posluchač bude tuhle desku brát spíše z pozice textové než hudební. Desku nyní míchá novozélandský producent Gregory Haver, který produkoval například kapelu Manic Street Preachers.

Jak vznikaly texty? Máte své místo, kam utečete, nebo to byly náhodné myšlenky?
Byla to kombinace obojího. Balil jsem aparaturu na koncert a najednou myšlenka – rychle jsem otevřel mobilní telefon a myšlenky si zapsal. A doma píšu texty ve chvíli, kdy děti usnou. Takže klidně do tří do rána píšu do telefonu.

Na kdy chystáte křest cédéčka?
Původně jsem myslel, že to bude v nějakém větším sále, ale nakonec jsem změnil názor. Lidé by si sice poslechli písničky, ale já bych neměl na nikoho z nich čas. Takže to bude patrně tak, že pozvu ty, kteří se na desce podíleli, a přátele a křest nasměřuji do nějakého příjemného prostředí, kde bude méně lidí. Zahraju pár písniček, klidně akusticky a pak si všichni popovídáme. Datumově počítám s březnem příštího roku.

Zatím jste se vznikem desky spokojen?
Vždycky jsem si říkal, že na každé desce bylo možné něco vylepšit. Určitě to bude po čase při poslechu a pohledu i na tu právě se rodící. Nicméně já jsem nadmíru spokojen. Je to moje čtvrtá deska a ve mně je takový vnitřní klid. Bude se jmenovat výstižně a bude popisovat můj současný a setrvalý stav – Stále nevěřím.

Blíží se konec roku a začíná předvánoční shon. Také běháte po obchodech a sháníte dárky?
Každým rokem si stále více a více uvědomuji, že na tohle nemám sil. Všechno kolem dárků zajišťuje manželka Markéta. Jsem moc rád, protože já tohle nedávám. Obchodní centra, davy lidí, to prostě nezvládám. V minulosti jsem tak dva dny před Štědrým dnem s bráchou prošli pár obchodů a nakoupili pro partnerky a kamarády dárky. To je ale minulost.

Manželka kupuje dárky. Kupuje si je i pro sebe?
Jasně, koupí si i pro sebe. Ale já ji vždy nějaké překvapení seženu. To je ale asi jediné, co udělám. Asi stárnu.

Takže ani vánoční trhy neabsolvujete?
A to zase jo. Máme tradici, že před Štědrým dnem nasedneme s manželkou a dětmi v Čerčanech do vlaku. Jede s námi ještě jedna rodina a společně míříme do Prahy na Staroměstské náměstí. Tam se v klidu projdeme, nespěcháme, dáme si tam nějakou dobrotu, punč. No a pak zase vlakem hezky zpátky.

Dodržujete nějaké vánoční zvyky?
Já jsem v tomhle nevyrostl, takže se mnou je to slabší. Manželka se ale snaží, takže děláme nějaké to posílání svíček po vodě, odlévání olova. Pro mě jsou ale Vánoce hlavně znamení klidu pohody, procházek, věnujeme se dětem. Jdeme do lesa, kde dáme zvířátkům dárky – něco na zub.

Budete na konci roku hodně koncertovat?
Vloni jsem měl koncertů poměrně dost a malinko jsem to přehodnotil. Na pódiu byl mnohdy takový mráz, že jsem měl zmrzlé ruce, že jsem nemohl ani hrát. Pravidelně onemocním a jsou to pak hrozné nervy, abych to zvládl. Takže pár koncertů máme, ale letos chci být více v klidu a s rodinou.

Máte v repertoáru vánoční píseň?
Vánoční repertoár mám bohatý na vánoční písně, jednu mám i vlastní, jmenuje se „Přihořívá“.

Nenapadlo vás složit vánoční písně a udělat z toho cédéčko?
Vánoční album plánuji snad každý rok, ale vždycky z toho sejde, je něco důležitějšího. Ale láká mě to. My jsme pár vánočních písní předělali do našeho pojetí a hodně nás to bavilo. Letos to sice nestihneme, ale uvidíme příští rok…

Vlasta Horváth
V roce 2005 se stal vítězem pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar. Za debutové album Místo zázraků dostal platinovou desku a diváci ho zvolili Objevem roku v anketě Český slavík. Stejně úspěšný byl i v anketě Deska roku Allianz 2005, kde získal cenu za nejprodávanější debutové album.

O rok později vydal další CD Do peří nefoukej a nazpíval titulní píseň pro televizní seriál Horákovi Láska stala se nám osudem, který se vysílal v České televizi. Nazpíval rovněž píseň k pohádce Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. K dalším významným počinům patří hostování na turné skupiny Čechomor. V letech 2010 - 2015 se představil v rockových operách Oidipus Tyranus, Antigona a v heavymetalové opeře 7 proti Thébám v RockOpeře Praha.