Vaše deska má na kontě hodně příznivých ohlasů. Jak jste s ní spokojeni vy sami? Vše vyšlo podle vašich představ?

Jan Dvořák: Ano, vše vyšlo a vychází podle našich představ.

Album je na druhém místě v počtu stažení ze serveru Supraphononline, píseň Vytáhni mě z davu na prvním, skladbu hrají česká rádia a z reakcí publika se dá říct, že se fanouškům naše hudba líbí. Celý proces jsme pojali velmi zodpovědně a snažili se neudělat chybu, jak při výběru producenta, tak při výběru vydavatele. Musím na tomto místě říci, že mnohdy je lepší mít věci naprosto pod kontrolou, znamená to ovšem, že si spoustu věcí musíte udělat sami. Do it yourself není prázdné moderní heslo.

Jak písničky skládáte? Jde o společné dílo?

Jan Dvořák: Kytarista Petr Váňa nosí akordové postupy a na těchto základech si zpěvák vytvoří melodii a ostatní své aranže nástrojů, společně také řešíme konečnou strukturu skladeb.

Texty jsem na album napsal sám. Na podzim bychom rádi začali tvořit písně pro druhou desku.

Za vznikem alba stojí zahraniční kapacity (producent Steve Bush a zvukař, držitel několika cen Grammy Bob Ludwig), které spolupracovaly s Peterem Gabrielem, Ronniem Woodem z Rolling Stones, britskými Stereophonics, Nirvanou, Brucem Springsteenem nebo Paulem McCartneym. Jak jste k sobě „našli" cestu?

Petr Franc: Chtěli jsme, aby naše deska zněla moderně, proto jsme si sestavili seznam producentů, se kterými bychom rádi pracovali, a podařilo se nám je oslovit. Hned ten první na seznamu, Steve Bush, se ozval, a protože rád pomáhá na svět novým projektům, tak jsme si plácli. A Bob Ludwig, mimochodem neocenitelná součást zvuku celé desky, to už je jen třešnička na dortu.

Jedním z kmotrů vašeho alba byl i hudebník Ivan Kral, který se na něm autorsky podílel, a to v závěrečné písni Mars.

Petr Franc: Ano, naše písně doputovaly i k Ivanu Kralovi, kterému se líbily, a společně jsme strávili týden na předprodukční práci. Vzniklo tam několik písní, z nichž jedna je na naší první desce. Další budou možná na těch následujících.

Pro přípravu alba jste měli k dispozici mimořádné hudební zázemí. Nahrávalo se v ICP Studios v Bruselu a mixovalo v londýnském Scrubs Clubhouse Studio. Proč? Byl to záměr nebo vás tam zavedly okolnosti – spolupráce se zahraničním producentem?

Jan Dvořák: Je to stejné, jako když si pro sebe stavíte dům, také chcete, aby vám jej postavili dobří řemeslníci. Produkce a natáčení je řemeslo jako každé jiné a vzhledem k dlouhé a nepřerušené tradici hudebního průmyslu na Západě jsme se rozhodli udělat desku tam. Nakonec i přes naše odloučení od rodin to byl skvělý zážitek. Velká škola poctivého přístupu k práci.

Jaké máte s propagací desky záměry? Určitě vás čekají koncerty…

Jan Dvořák: Spousty. Jde o vystoupení na městských slavnostech, letních festivalech, budeme také hosty na koncertech skupiny Čechomor a britské rockové legendy ELO (tento koncert se uskuteční v areálu pivovaru v Českých Budějovicích 6. června, pozn.). Další termíny najdou fanoušci na našich internetových stránkách.

Ačkoliv jste na hudební scéně coby kapela nováčci, jednotlivě máte za sebou mnohé hudební zkušenosti. Co vás svedlo dohromady? A proč k tomu nedošlo už dřív?

Petr Franc: Všichni jsme byli aktivní na poprockové scéně 80. a 90. let. Někteří z nás pokračovali a někteří se vrhli jiným směrem. Dohromady nás svedla chuť si společně zahrát a vytvořit něco zajímavého.