Márdi, obalem nového CD jste opět překvapili: samotný disk cérečka se po otevření bookletu „vznáší nad paneláky“. Jste snad Slunce? A souvisí to nějak úžeji s tím název Detaily?

Jsme Slunce, Měsíc… a nebo třeba UFO. To sídliště jsme si sami pro sebe pojmenovali Detaily, odehrávají se na něm příběhy z naší nové desky.

Chtějí říci panoramata sídliště na obalu CD „Tady jsme se narodili, tady žijeme?“ Jsou to Pardubice, ne?

Jsou, je to sídliště Polabiny, kde jsem teď čtyři roky žil. Už jsem se ale přestěhoval na novější, modernější, na kterém ale zatím ještě nejsou ani stromy, ani graffiti…

Chtějí ty snímky říct třeba „I sídliště může vypadat pěkně“?

Přesně. Je to focený z největšího paneláku u nás, má 18 pater a úplně nahoře měla být za bolševiků kavárna. Postavili ji, ale pak ji zase zrušili. „Zjistili“ totiž, že je z ní vidět na letiště.

Na koncertech hraje fiXa vždy naplno. Udržujete se nějak v kondici, nebo je to naopak ty koncerty vás nenechají ztloustnout ani lenošit?

Myslím, že Vypsaná fiXa je z určitého úhlu pohledu neuvěřitelně líná kapela (smích).

Kde se potkala fiXa s divadlem Dno, se kterým jste na turné k CD Detaily? Jste si navzájem prospěšní i jinak, než že „jen“ hrají na vaší šňůře?

S Michalem Dalekým, který tam hraje, jsem se potkal v baby punkové kapele Kašpárek v rohlíku. Takže někdy jsme si „prospěšní“ v blbnutí při vystoupení Kašpárka.

I pro toho, kdo fiXu zná, asi je neobvyklé, že v pár písních odkládáš kytaru a „jen“ zpíváš. Jak to vzniklo?

To není moc časté. Dělám to jen, když mi třeba ke konci koncertu praskne struna a chci, aby show dál gradovala. Navíc ta kytara je dost těžká… Ale zase na druhou stranu se mi líbí tam tak stát, připadat si… třeba jako Michael Stipe, zpěvák R. E. M. (smích).

Uvažoval jsi někdy o sólové desce? Popřípadě o akustickém albu fiXy?

Uvažoval o obojím, už několikrát. Občas mě to napadne, že bych mohl zkusit něco sám v rámci zpestření, ale nakonec se spíš vždycky snažím dát svoji invenci kapele. Vítězí pocit zodpovědnosti, kterej potlačuje ego. Někdy to je ale boj - to zná každý (smích).

Nový song Show pana Loba je na vás až nezvykle rokenrol. Souhlasíš?

Ale my rokenroly občas hrajeme. Máme je rádi…

Lobo, to je ten fajn komiksový drsňák, záporňák?

To není Lobo, ale Pan Lob. To je takovej týpek, kterej má u nás v San Piegu ilegální rádio, na kterým pouští písničky a oni ho honí ale pořád ho nemůžou chytit.

Tentokrát je problém dozvědět se z obalu, čím na CD přispěli hosté. Který je pro vás ten nejzajímavější?

Každopádně producent Dušan Neuwerth. On vždycky jen řekne: „Puč mi to“ a něco nahraje (smích). Na CD jsme využili Páju Bohatého z kapely East park, pracuje ve studiu Sono, kde deska vznikala. A v závěru nám nazpívali sbory do písně Canny a Ondra Zátka z kapely Obří Broskev.

Nový klip Rybiček 48 s Bárou Zemanovou je hotová Mňága a Žďorp. Podobná témata, podobný zvuk i melodie… Nenapadlo vás někdy udělat skladbu jako někdo jiný? Třeba jako poctu?

Tak to ses strefil. Nedávno se mi ozval Petr Fiala z Mňágy, že chce udělat desku písniček Mňágy, které budou hrát jiný kapely. Oslovil jich hodně, počítám kolem dvaceti, bude to asi podobný koncept jako u desky For Semafor (což je pestré CD coververzí písní Semaforu od TataBojs, Dva, Kazet… poznámka autora). Tak si právě vybíráme, který hit Mňágy tam natočíme my.

Co fiXa a hudba pro film? Máte dokonce klip z filmu Václav, nahráli jste song pro soundtrack z filmu Lidice. Je i něco nového?

No to ses trefil taky. Paralelně s deskou Detaily jsme dělali hudbu do nového filmu Bohdana Slámy Čtyři Slunce. Na jaře 2011 bude mít premiéru.

A co vaše písnička k filmovému dramatu Lidice? Uslyšíme i ji i na koncertech?

Živě ji nehrajeme. Vznikla takovým pro nás nezvyklým způsobem. Posílali jsme si ji po mailu s Mejlou (kytara) a Mejnem (basa fiXy).

V čase našeho posledního rozhovoru jsi ještě film Lidice neznal. Co s tebou poté udělal? Zamával s tebou?

Já ho zatím ještě neviděl. Teď, co mám dceru, jsou jí tři roky, do kina moc nechodíme. Takovej film by mě hodně bavilo vidět se ženou, ale naposledy jsme spolu byli jen na Šmoulech (smích).

V písničce Detaily zmiňuješ agenta Coopera ze seriálu Městečko Twin Peaks. Byl, či je i pro tebe kultovní?

Je pro mě kultovní. Určitě.

A Cooper je pro tebe prototyp hrdiny?

Jo, takový hrdiny mám rád.

Nová deska je prý nejlepší na třetí poslech. Čí je to zkušenost?

Jsou desky, který slyšíš jednou a už si je nepustíš. Jiné se ti na začátku líbí a pak tě tak nějak omrzí. A jsou desky, který tě poprvé zaujmou jen trochu, pak tě zaujmou víc a nakonec se to prolomí a už je posloucháš celej život. Jsou to takový vlny a ta poslední je nejsilnější. Tomu říkám třetí vlna. Takový desky mám rád.

V čem je pro vás síla Dušana Neuwertha z TataBojs , producenta, zvukaře? Umí z vás dostat to nejlepší?

Právě on umí udělat do naší hudby i tu třetí vlnu.

Čím to, že je fiXa dnes tak zábavná? Hit Vše za 39 (se sborem). Schovávaná, Bibi, Show pana Loba to je zvuk moderních britských kytarovek s originální českou poetikou a svěžími melodiemi. Ááá úúú v první, la la la al láryjou ve Schovávané…

No dík za kompliment, hezky se to poslouchá. Co mám na to říct? Jsme prostě dobrý! (smích) Jsme zábavní sami o sobě. V podstatě jsme takový čtyři podivíni, který se dali shodou náhod dohromady a dokázali spolu vydržet.

Klávesy na vaší desce zní zajímavě.

Na ní žádný klávesy nejsou. Ale Mejla má na kytaře různý zajímavý efekty, který místy i jako klávesy zní.

„Tak jo, opustíme San Piego“, zpíváš v písni Dohasnul. Je to rezignace?

Ne rezignace, spíš návrat domů. Jdeš se projít a pak nakonec jdeš domů. Ale pár lidí kolem mě už rezignovalo a domů se nevrátilo. O tom to taky trochu je.

Dobrá. A je návrat k ruské melodii v závěrečné písničce Dohasnul reminiscence na dětství, vzpomínka na prababičku?

Možná mám v sobě trošku ruské krve. Těžko říct, kde se to vzalo. Asi to lítá seshora…