Když na něj přece jen slabší chvilka přišla, stačilo prý naskočit na skútr, vyjet na Petřín, tam si na chvíli lehnout pod třešeň a vrátit se k práci. „Ono to pak zase funguje. Hudba je jako ženská nesmí se moc znásilňovat,“ tvrdí.

Jestliže je řeč o ženách, krásnou poctou je jim píseň Cherubín ačkoli je primárně věnována jeho vyvolené. „Přišla ke mně z nebe. Když člověk žije v nepodmínečné lásce, dokáže tyhle trans- cendentní věci vnímat a psát o nich. Překvapilo mě, že se písnička hodně líbí i klukům z dechové sekce když jsme ji hráli v rámci koncertů oznamujících album Universum, Mira Hloucal, který v ní hraje na křídlovku, si vyžádal sólo,“ podotýká Ondřej.

Poutavě vypráví i o dalších skladbách z desky. Hned ta první Dohoda je odkazem na Ruizovy knihy. „Písní jsem si vytvořil vlastní dohodu je o tom, co mám rád, jak chci žít, jak obecně vnímám stav člověka ve spo- lečnosti, v níž se nacházíme,“ líčí zpěvák. Duet Máme rádi jazz si střihl s Vojtou Dykem. „Chtěl jsem jím sdělit, že mám jazz opravdu rád, ale když už je ho moc, ztrácí pro mě půvab. Udělal jsem si z něj trošku legraci,“ říká.

Vzpomínka na otce
Další písní Jen se neposrat o tom, jak si člověk zbytečně sám v sobě vytváří bloky, že něco nezvládne, odkazuje k oblíbené větě svého otce, herce Radoslava Brzobohatého.

„Bylo mi šest let, když jsem měl v lidové škole umění koncert na housličky. Těsně před ním za mnou táta přišel a říká: ‚Ondro, jaké je naše heslo?‘ A já jsem tou svojí tehdejší fistulkou odpověděl: ‚Jen se neposrat.‘ ‚Tak vidíš,‘ usmál se.

Zbavit se blbostí
Píseň Nomen Omen je podle Ondřeje popis toho, jak žije a co skutečně vyjadřuje jeho příjmení Brzobohatý.

„Velmi rychle jsem si prošel škálou všech různých možností, profesí a světů. Ne proto, že by mi to někdo přednastavil, předem zjednodušil, ale z důvodu, že jsem sám vždycky toužil poznat toho co nejvíc. Myslím, že z této mé zvědavosti vzešel i můj vnitřní klid, že vím, co a jak chci dělat. V mých skoro pětatřiceti letech je to něco, na co jsem opravdu pyšný. Mnozí to hledají třeba celý život,“ poznamenal.

Druhý duet z alba Je toho moc nazpíval s Martou Jandovou. Inspirací mu byla hláška Ladislava Smoljaka z filmu Trhák. „Se ženou jsme ji občas používali, když jsme měli pocit, že už je něčeho fakt hodně. Třeba když jsme byli svědky různých bulvárních kauz, kravin, které člověku jenom otravují život. Jsou infekcí společnosti,“ říká. Závěrečný song Universum pak podtrhuje vyznění celé desky, totiž že člověk by se měl otevřít, zbavit se blbostí.

Novinku pokřtí 16. listopadu v Praze v Royal Theatre. „Zahrajeme s mojí kapelou společně s dechovou sekcí, vystoupí i Marta Jandová. Do té doby se chceme naučit všechny nové písničky. Klubové turné pak chystáme až na jaro příštího roku.“

KŘEST ALBA
Kde: Royal Theatre, Praha
Kdy: 16. listopadu 

Ondřej Brzobohatý písničky natočil s bubeníkem Tomášem Kozelkou, saxofonistou Matoušem Kobylkou, baskytaristou Jaroslavem Pokorným a kytaristou Ondřejem Fišerem. Smyčce obstaral Epoque Orchestra pod vedením Vítka Petráška a dechovou sekci vedlMiroslav Hloucal. Jako speciální host si zahrál na Hammondovy varhany frontman skupiny Monkey Business Roman Holý.