V roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov, za což jí bylo vyhrožováno. Po okupaci Československa „spřátelenými“ vojsky doufala, že se vojáci vrátí tam, odkud přišli. Bohužel se tak nestalo, a protože Přenosilová byla mladá a chtěla žít, rozhodla se pro emigraci. Odešla za svými rodiči do Mnichova, kde mimo jiné poznala právníka Andrease von Schuckmanna, kterého si v roce 1978 vzala. O rok později se jim narodil syn Maximilián. Protože v roce 1985 se Přenosilová s manželem rozvedla, syna vychovávala sama.

Po listopadu 1989 začala pravidelně jezdit do své vlasti, ale o o návratu neuvažovala, protože v Mnichově měla rodiče, práci ve Svobodné Evropě i svého syna. Když byla ale v roce 1993 zrušena československá sekce v rádiu Svobodná Evropa, našla si byt v Praze, domluvila synovi školu a naplánovala stěhování do své rodné země.

Donuťte puberťáka, aby šel do cizí země

Čtrnáctiletý syn se ale překvapivě rozhodl zůstat s otcem v Německu. „To je bolest, která se nedá popsat slovy,“ prohlásila zpěvačka v dokumentárním cyklu České televize 13. komnata. Tenkrát se rozhodla, že nechá syna u otce a vrátí se do Čech sama.

Když jí někdo vyčítal, že opustila své jediné dítě, věděla, že donutit puberťáka, aby se přestěhoval do cizí země, by stejně nedokázala. Na den, kdy si její bývalý manžel a jeho nová žena odváděli jejího syna, vzpomínala zpěvačka jako na nejhorší ve svém životě. Čekala ještě, že jednoho dne zazvoní telefon a syn se jí zeptá: „Mami, přijedeš si pro mne?“ To se ale nestalo.

| Video: Youtube

Samotný Max k tomu ve 13. komnatě řekl, že Přenosilová rozhodně nebyla špatnou mámou, která by ho opustila, ale že on s ní odmítl jít, protože si nedovedl představit, že by opustil svou vlast. „Myslím, že máma tím trpěla víc než já,“ dodal.