V březnu vyšlo provokativní umělkyni třetí sólové album There Will Be No Itermission (Přestávka nebude). „Je to nejupřímnější deska, jakou jsem kdy nahrála,“ říká. A že to myslí vážně, dokládá i nahou fotkou na svých webových stránkách, kde je vidět v bojovné póze s mečem a pak už s ničím.
Písničky, se kterými se letos vrací do Česka, považuje za „záznamy osobních tragédií, ale také milostný dopis“. Amanda „Fucking“ Palmer, jak se neohrožené básnířce s duší pankáče přezdívá, vzbudila rozruch i svými předchozími sólovkami Who Killed Amanda Palmer? (2008) a Theatre Is Evil (2012). Na druhé z nich se objevila píseň The Killing Type, následovaná videoklipem, v němž Amanda vraždí svého milence a potom se celá pomaže jeho krví.
Na stejné desce je i skladba Berlin vzpomínka na dobu, kdy si zpěvačka vydělávala striptýzem a používala právě tento pseudonym. S Amandou se fanoušci skutečně nenudí: na svém blogu se postupně pochlubila tím, že v sedmnácti potratila, ve dvaceti byla znásilněna a že jako správná feministka spí „s klukama i holkama“.
Otci svého dítěte slíbila manželství opilá. A když se před šesti lety po vystoupení na festivalu v britském Glastonbury dočkala recenzí, které místo hudebního zážitku do detailu popisovaly, jak jí „prso uteklo z podprsenky“, odpověděla o měsíc později na koncertě v Londýně písničkou složenou speciálně pro bulvár. Samozřejmě, že ji odehrála, jak ji pán bůh stvořil.
Touha po sdílení
To je však jen jedna stránka Amandy Palmer. Té nespoutané bytosti, která před dvěma dekádami založila s bubeníkem Brianem Viglionem sexuálně explicitní punkový kabaret The Dresden Dolls a k jejímž začátkům patří i zkušenost s pouličním divadlem (kdysi postávala na ulicích jako živá socha s bíle pomalovaným obličejem). Temnější Amandino já nepřestává popichovat sebe i všechny ostatní vzpomeňme, kolika lidem zvedla mandle, když věnovala báseň Džocharu Carnajevovi, jenž byl spolu se svým bratrem obviněn ze spáchání bombového útoku na Bostonský maraton.
Druhá část její komplikované duše ale volá po komunikaci a sdílení. Amanda Palmer je velkou zastánkyní crowfundingu, finanční nezávislosti na hudebních firmách a naprosté umělecké svobody. Zájemcům nabízí, aby si s ní zahráli, a tu a tam se objeví na zcela nečekaném místě, kde předvede show bez nároku na honorář. Její výzva, aby jí posluchači pomohli s náklady na natáčení druhé desky Theatre Is Evil, se stala nejúspěšnější kampaní webové platformy Kickstarter. Projekt podpořilo 25 000 příznivců a celkem se vybralo 1,2 milionu dolarů. Tématem sounáležitosti se Amanda zabývá i na aktuálním albu, kde vypráví „o našich společných starostech a ranách pěstí, které dostáváme ze všech stran, když vzájemně komunikujeme upřímně a beze strachu“.
Amanda Palmer
KDY: 26. září od 20 hodin
KDE: Divadlo Hybernia
