Zpěvačka z Mandragory shání osobního vizážistu

Mandragora teď plánuje vydat novou desku? Jak jste daleko?

Honza: To je pravda, ale zatím máme za sebou pouze tu nejjednodušší část cesty – máme hotovou hudbu a už ji hrajeme na koncertech. Takže to vypadá, že stačí zajít do studia a natočit to. Jenže to je právě to nejtěžší. A nejdražší. V této chvíli nedokážu odhadnout, jak dlouho to bude trvat.

Na co se mohou posluchači na koncert do Woka těšit?

Katka: Sobotní koncert bude mít tři části. Začneme skladbami z poslední desky, pak bude následovat tento nový blok a zakončíme věcmi ze starších desek, které jsme na koncertech už dlouho nehráli. Myslím, že to bude zajímavé.

Co si pamatuji, tak na vašich koncertech jste měli vždycky nějaké zajímavé převleky. Plánujete něco i pro ten ve Woku?

Katka: Určitě chystáme něco v podobném duchu, přeci jen deska je dosti jazzově vyhraněná, takže to ani jinak nejde. Mně osobně 30. léta naprosto učarovala, filmy pro pamětníky, osudy předválečných filmových hvězd, glanc a styl té doby. Ale rozhodně to nebude jen o jazzu, Mandragora je hlavně rocková kapela, takže kůže a černý brejle budou také. (Smích.)

Vy jako zpěvačka se převlékáte i několikrát za vystoupení. Není to náročné? Jak to stíháte?

Katka: Je a při posledním koncertu jsem zjistila, že už si nestíhám užívat zpěv, diváky, atmosféru, takže přibrzdím. (Smích.) Kdybych kolem sebe měla tým stylistů, kteří ví přesně co mi podat, dolíčí mě, upraví vlasy a pošlou zpět na pódium, tak fajn, ale bohužel nejsem Lady Gaga. (Smích.) Tímto se ptám, nechtěl by to někdo dělat?

Na pódiu působíte velmi energicky a zdá se, že si vystoupení užíváte. Je to pro vás fyzicky náročné? Baví vás to stále?

Katka: Aha, no o mé energii jsme se shodou okolností nedávno bavili s Honzou. Někdy může být i na překážku. Když mám zpívat nějakou hodně pomalou, smutnou písničku, mám tendenci „to valit" a nepočkat, jak se říká, takže jde někdy o krocení sebe sama.

Koncerty mě spíše nabíjejí, když se povedou, to je důvod, proč to dělám a proč mě to baví. Možná je to taky tím, že to není tak často, že jde o jakýsi hudební svátek, který si užívám s chutí. A taky se vidím po dlouhé době s kluky. Zpívám prakticky neustále, převážně věci převzaté tzv. „pro zábavu" a s Mandragorou mám pocit, že zase dělám muziku, což se o některých komerčních záležitostech říci nedá.

V Mandragoře nejste od začátku, kdy jste do kapely přišla a jak vypadaly vaše začátky v této kapele?

Katka: Ke klukům jsem naskočila před osmi lety. Tehdy jsem zpívala ještě s Kurýrem a Honza se na mě přišel podívat do Juventusu, kde jsme zrovna hráli. Dostal asi nějaký typ. Pak už si pamatuji zkoušky na staré Rampě. Já jsem byla od začátku nadšená a to mi myslím vydrželo doteď.

Vyrůstala jsem na Rolling Stones, Beatles a Mišíkovi, díky tátovi, takže zpívat rock bylo splnění mé představy, ale můj R+B, funky rejstřík hlasu se myslím našel až v posledních letech.

Vraťme se ještě k vaší připravované desce. Jaké písničky plánujete dát na novou desku? Bude to klasická Mandragora nebo něco nového?

Honza: Naše nové věci jsou z větší části hodně ovlivněné jazzem. Už dříve jsme tyto prvky používali, ale teď jsme napsali několik vyloženě jazzových věcí a musím říct, že nás to bavilo.

Samozřejmě, že rockový sound Mandragora neztratila, ale kombinace jazzu a rocku v jednom programu je velice osvěžující. Tím myslím hlavně pro nás, ale myslím, že i pro posluchače.

Co jiné koncerty? Podle vašeho webu nehrajete moc často.

Honza: To je pravda. Myslím, že hrajeme tak osm koncertů do roka. Jednak je to tím, že je nás osm a většina členů účinkuje i v dalších hudebních projektech, takže je těžké najít volný termín a jednak tím, že tak velká kapela je náročná na provoz.

Osm koncertů hrajete proto, že vás je osm?

Honza: Máte pravdu, to je zvláštní náhoda.

Není to spíš tím, že klesá celkově návštěvnost koncertů?

Honza: To samozřejmě hraje svoji roli. Dnes jsou lidé nuceni přijímat pasivně velké množství nevyžádané hudby. Myslím tím hlavně různé znělky – mobily, počítače, televize… Pak jsou zahlceni a nechce se jim na koncerty.

Nedávno k vám do kapely přibyl nový člen? Můžete nám ho představit?

Katka: Honzík Rom je talentovaný mladík z Liberce, žák Petra Dastycha, který s námi hrál doposud. Petr je však velmi vytížený muzikant, a tak s námi za něho občas zaskakoval právě Honza. Hraje mimo jiné v jazzové přípravce LŠU v Liberci a začíná být stejně vytížený jako Petr. (Smích.) Každopádně zatím to zvládá, a tak po Petrově návrhu zůstal natrvalo. Nedávno si pořídil zbrusu novou trumpetu a je spolu s ní ozdobou našeho dechového tria. Bohužel na sobotním koncertu ještě nebude.

Mandragora ve Woku

koncert soul rockové kapely

Kdy: sobota 9. června od 19.30

Kde: Woko klub, Jablonec nad Nisou

VIDEA