Většina z nás má Milana Lasicu spojeného s televizním humorem, který provozoval ve dvojici se svým dlouholetým hereckým partnerem Júliem Satinským.

Později se tento charismatický elegán přehrál do charakterních rolí. Stal se svého druhu institucí a tím, čemu se od dob Jana Wericha říká moudrý klaun.

Majitel dobrého jména

Zároveň ale nechal Milan Lasica v době, kdy jiní kariéru zvolna ukončují, propuknout svůj pěvecký talent, který se nejlépe hodí pro písničky ve stylu předválečného swingu.

Už předtím natočil pár skvělých elpíček v triu se Satinským a zpívajícím skladatelem Jaroslavem Filipem. Ta bychom mohli zařadit do škatulky moderního šansonu. A vedle toho fungoval řadu dekád i jako spolehlivý textař, jehož služby využili Hana Hegerová, Pavol Hammel, Dežo Ursiny či Richard Müller. Nemluvě o jazzmanovi Peteru Lipovi, který před patnácti lety přišel s tematickým albem Lipa spieva Lasicu.

Nejrůznější umělecké polohy letošního oslavence jsou na aktuálním výběru Mojich osemdesiat demonstrovány na stejném počtu nahrávek, vzniklých v rozmezí let 1969 až 2008. Milan Lasica si připsal osmý křížek počátkem února necelý rok poté, co Peter Lipa na albu Dobré meno použil další jeho texty. Ve spojení s tímto zpěvákem se Lasicovi už za minulého režimu podařilo proniknout do hájemství soulu, což učinil s humorem sobě vlastním. Když se ale zkraje třetího tisíciletí rozhodl, že sám zkusí štěstí na koncertních pódiích, šel na to jinak tradičněji.

Lehce zdvižený koutek

Vybral si k interpretaci repertoár krále prvorepublikových slovenských swingařů Františka Krištofa Veselého a jiné skladby ze třicátých let. A světe, div se povedlo se mu totéž, co v českém prostředí souboru OPSO s Ondřejem Havelkou. Vrátil do hry muziku, která podle mnohých patřila jen do skanzenu.

Vyhmátl její skrytý půvab a s přirozenou nonšalancí oživil ty sladkobolné příběhy v rytmu slovenského tanga, k jejichž zlehčení Lasicovi postačil lehce zdvižený koutek úst.

Společně s kapelou Bratislava Hot Serenaders nahrál dvě pohodová cédéčka Ja som optimista a Celý svet sa mračí. Jeho témbr si s vousatou salónní muzikou dokonale potykal. A recenzentům nezbylo než konstatovat, že tenhle pán umí zestárnout.

Ale teprve když nám Opus nyní předestřel na ploše čtyř kompaktních disků vše, co kdy Lasica nazpíval, ukázalo se, jak bohatý hudební život prožil.

Od kultovní desky Bolo nás jedenásť s Jarem Filipem přes zlidovění jeho úžasného textu k Čerešním Hany Hegerové až po poklonu, kterou mu vysekl Richard Müller na albu s všeříkajícím názvem Müller spieva Lasicu, Lasica spieva Müllera, Müller a Lasica spievajú Filipa.