Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hřebečské důlní stezky oslavily páté výročí

Hřebečské důlní stezky jsou naučné turistické stezky o délce 70 kilometrů, které byly slavnostně otevřeny v červenci 2010. Stezky jsou vhodné pro pěší a cyklisty. Návštěvníky seznámí s historií lidské činnosti na Hřebečském hřbetu, s místními přírodními pamětihodnostmi a významnými kulturními památkami.

31.7.2015
SDÍLEJ:

Hřebečské důlní stezky oslavily páté výročíFoto: TIC

Trasa s 22 naučnými zastaveními, čtyřiceti rozcestníky, osmi výchozími stanovišti a šesti odpočívadly zavede návštěvníky na Rozhlednu Strážný vrch, turistické altány Na Mladějovském vrchu a U vysílače, a také k několika dolům této lokality.

K vyhlídkové plošině Nad doly

V rámci našeho výletu jsme jako výchozí bod zvolili restauraci U tety v obci Koclířov. Je to obec ležící u hlavní silnice Moravská Třebová – Svitavy.

Od restaurace U tety vyrazíte na naučnou stezku k místu zvanému Nad doly, vzdáleném dva kilometry. Cesta vede okolo vysílače, u kterého je první zastavení – Altán u vysílače. Nachází se zde informační cedule, altán s lavicemi pro odpočinek a také je odtud pěkná vyhlídka na Moravskou Třebovou.

Vaše putování po chvíli pokračuje. Cestou minete několik výstražných cedulí – místo je poddolované a je nebezpečné sejít z cesty. Přijdete k zastavení zvanému Nad doly. Zde se nachází zajímavá vyhlídka, ke které není nutné chodit do kopce. Naopak půjdete po schodech dolů až na vyhlídkovou plošinu. Odtud uvidíte opět Moravskou Třebovou, další krajinu a také vysílač, okolo kterého jste před chvílí šli.

Od štoly Josefka k rozhledně na Strážném vrchu

Hřebečské důlní stezky oslavily páté výročíOpustíte vyhlídkovou plošinu, schody vyšlapete zase nahoru a vydáte se směrem doprava. Cesta vede nejprve po rovině a po kilometrovém klesání sestoupíte na širokou lesní cestu. Zde se nachází další zastavení zvané Josefka. Od informační cedule sestoupíte k 200 metrů vzdálené maketě štoly Josefka z roku 1861 s otevřeným altánem v podobě hornického přístavku. I zde nechybí lavičky s možností odpočinku. Pouhých 100 metrů od štoly se nachází zastávka Mladějovské průmyslové dráhy, takže se sem můžete vydat i vlakem. Od štoly se vrátíte zpět na širokou lesní cestu a opět směrem doprava se vydáte k dalšímu zastavení.

Od štoly Josefka se pokračuje pouhých 700 metrů k místu zvanému U studánky. U informační cedule se dozvíte něco o místní přírodě a vystoupáte pár metrů ke studánce, nacházející se nad cestou.

Od studánky po 700 metrech dorazíte k velmi atraktivnímu zastavení důlních stezek. Nachází se tu rozhledna na Strážném vrchu. Je vysoká 17 metrů, na vyhlídkovou plošinu vede 67 schodů a je volně přístupná. Vidět z ní lze opět Moravskou Třebovou, část Orlických hor a Zábřežskou vrchovinu. Rozhledna má podobu hornické výztuže ve štolách. Je to dřevěná konstrukce doplněná ocelí, která vypadá opravdu velmi zajímavě.

Další zastávka: důl Hugo Karel

Hřebečské důlní stezky oslavily páté výročíPoté, co se dostatečně pokocháte vyhlídkou z rozhledny, pokračuje cesta dál vpravo. Široká lesní cesta se mění ve stezku vedoucí mezi stromy. Cesta nejprve vede po rovině a půl kilometru před dalším zastavením začíná prudce klesat. Tato část rozhodně není vhodná pro cyklisty. Klesání končí u kolejí Mladějovské průmyslové dráhy. Široká lesní cesta klesající směrem vpravo vede do Nové Vsi u Kunčiny, dá se ovšem vydat rovně k 200 metrů vzdálenému dolu Hugo Karel, otevřeném v roce 1871. Nachází se zde také výhybna úzkorozchodné železnice. U dolu si můžete odpočinout v altánku s lavičkami a přečíst si informační ceduli o jeho historii.

Důl otevřel kníže Liechtenstein, který přenechal důlní výměr Hugovi a Karlovi Steinbrecherovým. Uhlí se v něm těžilo až do 20. století. Ovšem kvůli mechanizaci textilních továren bylo nutné najít další zdroj paliva pro parní kotelny. Firma tedy těžila uhlí v Nové Vsi, Útěchově a na Hřebči. Uhlí bylo nekvalitní a těžba primitivní. Těžilo se pouze v zimě až do jara. V Mladějově byly v té době jiné tři doly, z nichž dva vlastnil Jakob Hanisch. Ten v roce 1883 koupil i třetí důl od lékárníka Schwalba a po roce 1889 se stal také správcem dolu Hugo Karel. Až on si všiml, že kromě uhlí se zde dá také těžit žáruvzdorná hlína.

Kníže Liechtenstein mu dal povolení k těžbě kaolinu a důl provozoval 15 let. Jiný podnikatel Gerhard Mauve již od roku 1880 dobýval kaolin v okolí Březiny a v roce 1896 koupil od Jakoba Hanische dva doly. V Mladějově postavil roku 1904 čtyři pece na pálení lupků. Koupil také všechny doly od Anenské Studánky po Březinu a místo uhlí začal těžit žáruvzdorné jílovce.

A ještě jeden důl: Gerhard

Když se nacházíte u štoly Josefka, lze pokračovat ke studánce a rozhledně. Vydáte-li se však opačným směrem po široké lesní cestě dolů, dojdete asi po 1,5 kilometru k dolu Gerhard. Důl je pojmenovaný po podnikateli Gerhardu Mauve, který místo uhlí začal těžit žáruvzdorné jílovce. Vlastnil doly od Anenské Studánky po Březinu. Vytěžený materiál vozil od dolů k pecím do Mladějova nejprve povozy, což však bylo drahé, a proto byly postaveny nové pece přímo na Hřebči.

Kvůli sporům s knížetem Liechtensteinem, který v této oblasti těžil uhlí a Gerhardovi pozemky pronajímal, došlo k fúzi obou společností v roce 1908. Po smrti Gerharda podíl ve firmě zdědil jeho syn Eberhard. Ten v roce 1913 začal s inovací firmy a pro rychlejší dopravu materiálu byla postavena úzkokolejná dráha, která spojila závod na Hřebči, důl Hugo Karel a lanovku pod dolem Rochus. Lanovka byla zrušena a dráha prodloužena až do Mladějova. Výstavba železnice byla dokončena roku 1920.

Od dolu Gerhard je to jen půl kilometru ke křižovatce. Zde jsou kromě příchozí cesty tři možnosti kam se vydat. Nejblíže, jen asi 200 metrů daleko najdete místo zvané Pod haldou a poté se vrátíte zpět na křižovatku, další možnost je navštívit 300 metrů vzdálený Rezavý potok anebo se vydat směrem do Moravské Třebové přes Udánské hradisko. Doporučuje se z křižovatky vydat směrem k Rezavému potoku, od kterého dojdete zpět do Koclířova a k restauraci u Tety, pokud se ovšem u štoly Josefka nevydáte směrem k rozhledně.

Přes Udánské hradisko k Mariánské studánce

Hřebečské důlní stezky oslavily páté výročíVydáte-li se na Hřebečské důlní stezky přímo z Moravské Třebové, jako první zastavení vás čeká Udánské hradisko, které bylo původně vodním hradem franckého typu, který tvořila pouze obytná věž v nepravidelném čtyřúhelníku hradiska o rozměrech 25 x 18 metrů. Zemanské sídlo zaniklo na přelomu 13. a 14. stol. po připojení Udánek k moravskotřebovskému panství. Byly zde nalezeny zlomky středověké keramiky a zachovaly se pouze náznaky vodního příkopu.

Jedním z dalších zastavení Hřebečských důlních stezek je Mariánská studánka. Na tomto poutním místě byla roku 1850 postavena kaplička. Na zděném sloupě za mřížkou byl umístěn obraz bohorodičky. Po letech byla ke kapli přistavěna sloupová předsíň a opodál křížová cesta, u níž zbožní poutníci vykonávali pobožnost.

V zimě roku 1928 zeď kapličky popraskala a v letech 1931 a 1932 byla z příspěvků a za pomoci obyvatel kraje a přátel z ciziny postavena nad studánkou nová vzhledná a stylově vybavená kaple. Za velké účasti lidu byla posvěcena 2. července 1932. Před kapličkou zde býval obraz Panny Marie, který však kvůli nepřízni počasí dlouho nevydržel. Byl nahrazen dřevěnou soškou Panny Marie. U kostelíka se nachází pramen léčivé vody.

Kováře vyléčila Panna Marie

Poutní místo zde vzniklo díky kováři Jakobu Franzovi z Lusdorfu na Moravě. Ten utrpěl úraz při pádu přes sáně, který mu způsoboval trvalé vnitřní bolesti. Léčení nepomáhalo a v největší tísni si Franz předsevzal, že vykoná pouť do Mariazell, kde bývalo známé poutní místo. Byl však upoután na lůžko a neměl na cestu peníze. Úspory spotřeboval na léčení a léky. Obrátil se proto na přátele s prosbou o pomoc a ti mu dali 32 grošů.

V této smutné situaci se vydal na pouť do Mariazell. Došel vysílen do lesa nad Rychnovem a tam ve stínu stromu usnul. Zdálo se mu, že mu někdo připomíná, aby zamýšlenou cestu do Mariazell uskutečnil. Potom se probudil a cítil, jakoby se ho někdo dotýkal a že jeho bolesti zmizely. Pak se vydal na pouť a vykonal svou pobožnost. Z Mariazell si přivezl obrázek Panny Marie a připevnil jej v lese nad Rychnovem nad strom, pod nímž před časem spal a uzdravil se.

Obrázek však byl brzy deštěm poškozen, dal proto na toto místo dřevěnou sošku Panny Marie, kterou nechal zhotovit u moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. Když se věci chopila církevní vrchnost, bylo rozhodnuto, že soška bude přenesena z lesa do kostela a tam postavena na hlavní oltář. Přenesení bylo provedeno 25. července 1749 slavnostně za neobvykle velké účasti lidu. Zpráva o zázračné moci mariánské sošky v Rychnově se roznesla rychle po celé zemi a Rychnov se stal věhlasným poutním místem.

Tomu všemu ovšem předcházely případy podivuhodného uzdravení nemocných poutníků, kteří před soškou vykonali pobožnost. U stromu pod nímž byl uzdraven Jakob Franz, byl nalezen pramen vody. Vzniklé studánce se počalo říkat „Mariánská studánka". Bylo to také původní místo mariánské sošky, a proto není divu, že poutníci přenášeli zázračnou moc sošky na vodu ve studánce.

Mapu dostanete v informačním centru v Moravské Třebové

Toto jsou pouze některá ze zastavení z Hřebečských důlních stezek. Mapu a brožuru s informacemi dostanete v infocentru na náměstí v Moravské Třebové. Na stezky se můžete vydat na kole, ovšem některé úseky nejsou sjízdné. Pokud půjdete pěšky, počítejte s tím, že projití nejzajímavějších míst s doly, rozhlednou a vyhlídkami bude měřit asi 20 kilometrů, dále můžete využít Mladějovské průmyslové úzkokolejné dráhy, která jezdí ale pouze v sobotu v turistické sezóně. Auto lze využít pouze pro přejíždění mezi obcemi.

Autor: Redakce

31.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lékařka Katarína Veselá.
1 2

Příběh fotografie, která obletěla Česko, nemá šťastný konec. Muž zemřel

Gabriela Koukalová na mistrovství světa.
4

Jak je na tom Koukalová? Její tělo v plné zátěži stávkuje

AKTUALIZOVÁNO

Tragické ráno u Jedlové. Jeden mrtvý, dva těžce zranění

/FOTOGALERIE/ Mezi Jedlovou a Bystrým u Poličky došlo před osmou hodinou ráno k nehodě, která měla bohužel tragické následky. 

V Ostravě se chystá blokáda dopravy, první protest kvůli prodloužené Rudné

Lidem došla trpělivost a rozhodli se uskutečnit to, o čem na nedávném veřejném projednávání nekonečné stavby hrozili. Neplánují sice ještě pochodovat k domu architekta Richtára, který budování silnice I/11 brání. Zatarasí ulici 17. listopadu.

Aktivisté se bojí zneužívání moci. Pomůže Vondráček?

Boj s korupcí nekončí nikdy, řekl Radek Vondráček z ANO před svým zvolením předsedou sněmovny. Patří k poslancům, kteří si mohou dovolit na toto téma hovořit. Iniciativa Rekonstrukce státu ho vyhodnotila jako jednoho z nejaktivnějších zákonodárců, kteří se zasazovali o přijetí norem, jež občanští aktivisté označili za důležité. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT