Po původní přístavbě sloužila majitelům k odčlenění jednotlivých společenských a privátních prostor, a především zaručovala soukromí dospělých členů rodiny i jejich hostů. Návštěvy z ní mohly individuálně vstupovat nejenom do hlavních přijímacích salonů zámku, ale naprosto nerušeně také do bytu kněžny Lichnovské.

„Na tuto velkou předsíň přímo navazovala malá předsíň, uvádějící dvojici pánských pokojů. Současná památková obnova sledovala co nejdůkladnější rehabilitaci původního vzhledu obou předsíní,“ říká pracovnice ostravského Národního památkového úřadu Martina Stabravová.

Do malé předsíně se znovu vrátil původní mobiliář, zejména portréty rytířů řádu špitálu sv. Jana Jeruzalémského, pocházející zřejmě ze sbírky velkopřevora rakouské a české johanitské provincie Othoniela Lichnovského (1826 - 1877).

Velká předsíň sloužila po válce jako výstavní síň. Střídaly se v ní miniexpozice různých témat, například porcelánu nebo orientálního umění a před obnovou v ní byly vystaveny dokumenty o družebních stycích měst Opavy a Kamyšinu.

Teď se do ní vrátila vzácná novorenesanční kamna s celoplošnou plastickou výzdobou, která byla po roce 1902 demontována a postavena v dětských pokojích. „Na stěny byl umístěn čtyřdílný soubor orientalizujících velkoformátových dekorativních panó, malovaných kolem poloviny 19. století. Původně zřejmě sloužily jako nástěnné tapetové panelování,“ prozrazuje Martina Stabravová.

Ve shodě s původní výbavou velké předsíně interiér doplňuje kolekce čínské a japonské keramiky i japonských laků.