U Tušlů si tentokrát dá klasiku, i když poněkud větší porci než běžný host této restaurace. Kilo vepřových řízků. Rád by soutěžil, ale reportérka Deníku se na to rozhodně necítí. Ještě si totiž živě pamatuje, když s novináři ve svitavské redakci před lety jedl na čas tatranky. Vítěz byl jasný předem. Jaroslav Němec totiž vítězí v pojídání knedlíků, červů, řízků, gulášů, syrečků, žabích stehýnek nebo nejsmradlavějšího jídla na světě.

Co si dáte, když jdete na normální oběd do restaurace?
Záleží na tom, kde to je. Většinou si dám to, co jsem nikdy neměl. Jsem ale taky hodně steakový. U Tušlů si dávám vždycky řízky. Tady je mají totiž nejlepší.

Máte nějaké oblíbené jídlo?
Ovocné knedlíky, tvarohové, jahodové, švestkové. A miluju halušky, ty klasické s bryndzou a špekem.

Sníte červy i smradlavá jídla. Ale je něco, co nemáte rád?
Bývávalo. Dlouho jsem nesnášel rajskou.

Do pizzerie Sudetka se vrací zákazníci i po mnoha letech na vyhlášenou pizzu.
Jak chutnají východní Čechy? Tipy na ty nejlepší gastrozážitky

Teď máte na talíři kilo řízků. Sníte to?
Řízek je obalený strouhankou, měl jsem ho nedávno na závodech. A necelé kilo řízků jsem snědl asi za pět minut. Blbě se to polyká, je to těžké.

Byl jste takový jedlík už i jako malý kluk?
Právě moc ne, jednu dobu jsem měl i odpor k jídlu, protože ve školce jsme měli korpulentní paní kuchařku, která nás nutila do jídla. A ona mi zprotivila rajskou, kterou dnes už zase miluju. Vždycky nám řekla, že dokud to nesníme, nepůjdeme od stolu. A já měl z toho panickou hrůzu, že jsem zalezl pod stůl. Maminka se mnou byla kvůli tomu i u doktora.

Ale pak jste to zlomil, že?
Po základní škole jsem se šel učit na kuchaře. Díky tomu mám kladný vztah k jídlu i vaření a pečení. Připravuji teď knížku i s recepty.

Zajímalo by mě, kam to množství jídla dáváte. Nejste totiž vůbec tlustý.
Kdybyste viděla některý ty hubený kluky, co jezdí na soutěže. To je neuvěřitelné. Mám jet na soutěž do Ameriky, tam je jeden, co má 55 kilo a sežere toho hodně. Já mám odjakživa dobrý spalování. Stačí mi dvě hodiny po soutěži a můžu jít na další.

Pamatujete si svoji první soutěž v pojídání?
To je už sedmnáct let. Bylo to tenkrát na akci na náměstí ve Svitavách, jedly se meruňkové knedlíky. Byli jsme tam s klukama a oni mě přihlásili. Já jsem sám nechtěl. Vyhrál jsem a pak to začalo.

Máte kalendář na soutěže?
Mám a je plný. V jeden den jsou i tři soutěže.

Michal Dvořák
Tipy šéfeditora Deníku: Tyto východočeské podniky by neměl minout žádný labužník

Je něco, co je ještě větší extrém nez nejsmradlavější jídlo na světě?
Mně už to běžné pojídání tolik nebaví, mám rád adrenalin a nějaký extrém. Chtěl bych zkusit embrya. To je vejce a v něm je nevylíhnuté mládě. Je to jako lahůdka. V Čechách to ale nejde sehnat.

Letní deník - logo 2022Zdroj: DeníkPoté, co Jaroslav Němec zdolal kilo řízků, vytáhl plechovku Surströmming, což je švédská pochoutka, kvašený sleď. Toho si ale u stolu v restauraci Tušlových nedá a s kamarády odchází ven.

Gumové rukavice, noviny pod plechovku a pak předzahrádku zamoří neuvěřitelný zápach. „Je to pochoutka,“ říká Jaroslav Němec a dává odvážným známým ochutnat. „Raději ty červy,“ podotýká jeden z hostů. Surströmming je označováno jako nejsmradlavější jídlo na světě. A právem. Jaroslav Němec prý jako jediný na světě snědl celou plechovku na posezení, a to i s nálevem.