K chlapcům byla produkce československých hračkářských podniků a družstev velmi štědrá. Tanky z ITESu, samopaly ze Strojsmaltu, Tatra 148 se sklápěčkou z Chemoplastu, plastové figurky indiánů a kovbojů z NDR — to je jen zlomek vpravdě klukovských hraček.

Listopad 1989
Zrůdnosti komunistického režimu? Pamětníci mají jasno, našli ale i pozitiva

„Myslím si, že v období socialismu v letech 1948-1989 byl jednou z nejpopulárnějších hraček pro chlapce asi traktor Zetor se třemi rychlostmi vpřed a zpátečkou. Na vývoji této hračky se v letech 1955-1956 podíleli konstruktér Eduard Sedlák (původně firma Bratři Sedlákové ze Semil, 1946-1950) a František Zeman. Výroba začala v roce 1957 v Lidovém družstvu Sved v Liberci. Ještě před rokem 1960 bylo lidové družstvo začleněno pod Kovodružstvo Náchod. K dalším oblíbeným hračkám patřil pásový traktor z Tatrasmaltu n. p. v Matejovcích, který se vyráběl asi již od roku 1957 až do 70. let 20. století," říká sběratel Michal Widenský z velvarského Muzea technických hraček, který považuje za nejvydařenější československou hračku právě traktor Zetor se třemi rychlostmi vpřed, zpátečkou a brzdou. Dnes je to již 62 let, kdy se začal vyrábět a stále se vyrábí v náchodském Kovapu.

"Nesmím zapomenout na vláček a stavebnici Merkur. Stavebnice se šroubky se začala vyrábět asi již v letech 1925-1930, vláček Merkur asi od roku 1933 zpočátku jako stavebnice. Vláček Merkur se vyráběl nakonec až do roku 1968 ještě skoro v původním provedení. Stavebnici ve skoro stejném provedení vyrábí do dnešní doby firma CROSS v Polici nad Metují,“ dodává Michal Widenský. 

Pro kluky autodráha, pro holky „mrkačka“

Velmi oblíbenou hračkou v 70. letech minulého století byla i autodráha ITES Europa-Cup, která se pak dále vyráběla v různých obměnách.

„Zajímavý a populární byl pak výrobek terénního auta Jeep, který již sloužil za druhé světové války v americké armádě. Jako hračka se začal vyrábět hned po roce 1945 pravděpodobně firmou Stella, asi po dvou letech firmou DRUKOV Brno a později n. p. IGLA v Trhových Svinech pod označením ITES. Je velmi zajímavé, že přes jeho americký původ nebyla jeho výroba za socialismu nikdy zastavena,“ podotýká Michal Widenský s tím, že mnoho hraček bylo po období 1948-1950 vyráběno ze zabraného strojního vybavení soukromých firem, které vyráběly již za první republiky. Například závodní auto od firmy Stella z let 1950-1952 bylo později vyráběno podnikem Tatrasmalt.

Film Víta Olmera Bony a klid
Ve škole se o něm mnoho nenaučili. Mladí znají socialismus hlavně z filmů

Pro holčičky byly za minulého režimu v hračkářstvích k dostání třeba mrkací panenky, na které se daly dokoupit různé oblečky. Vzhledem k tomu, že šlo o ne vždy dostupné zboží, šatičky pro panenky často šily spíše šikovné maminky. Krojované panenky vyráběla Lidová tvorba Uherský brod, gumové pak Gumotex. Panenky se pak mohly povozit třeba v kočárku od firmy Liberta a napapat se v plastové kuchyňce z Chemoplastu.

Děvčata jistě potěšila třeba kadeřnická souprava, ve které byly plastový fén, zrcátko a různé hřebínky. S nimi se daly panenkám vytvořit na hlavě roztodivné účesy. Hlavně dívky si pak mohly vyzkoušet i práci prodavačky díky malé váze či pokladně z Kovodružstva Náchod a po náročné směně popít „kávu“ z dětského nádobíčka od podniku Dubena.

Interiér T-klubu v Praze v roce 1983.
Největší zábavy pro Husákovy děti? Diskotéky, ale s důkladně prověřenými songy

V žádné domácnosti, kde měli děti, pak snad nechyběla plechová zobající slepička na klíček, kouzelný polystyrenový míček, který se foukáním skrz plastové „udělátko“ udržoval ve vzduchu anebo již zmíněná stavebnice Merkur. Mimochodem právě s pomocí součástek z této stavebnice vyrobil akademik Otto Wichterle v roce 1961 první gelové kontaktní čočky. Fenoménem byla i různá autíčka na setrvačník a hlavně takzvaní igráčci. Jednalo se o osmicentimetrovou plastovou figurku, kterou v různých variantách vyrábělo družstvo IGRA. Její návrháři Jiří Kalina a Marie Krejchová se inspirovali německou sérií hraček Playmobil. Igráček se prodával jako zedník, hasič, doktor, kosmonaut nebo příslušník VB. Jeho ženská varianta pak mohla být třeba učitelkou nebo zdravotní sestrou. A koupit se dal za 12,50 nebo 15 Kčs.

Kdy si herec Jan Hrušínský a europoslankyně Kateřina Koneečná poprvékoupili džíny?

Zdroj: Deník

Tuzexové mámení

Kluci i holky pak stejně jako dnešní děti zbožňovali plyšáky. Dnes seženete v plyšovém provedení klidně prase nebo mimozemšťana, před rokem 1989 se děti musely spokojit s užším výběrem a dominantním kouskem byl samozřejmě medvěd. Od 50. let medvědy vyráběla modřanská společnost Hamiro, později i menší družstva. Na konci 70. let ovšem vtrhl do Tuzexů takzvaný mončičák. Plyšový tvoreček s vinylovým obličejem pocházel z japonského animovaného seriálu Monchhichi. Mončičáci si mohli strčit do pusy vlastní prst, někteří měli dokonce dudlík a mrkací očka.

Taktéž v Tuzexu se daly sehnat pravé angličáky, tedy kovové modely automobilů Matchbox od firmy Lesney. Anglickou technologii výroby odlévaných modelů napodobili místní výrobci hraček zejména ve větším měřítku u autíček na ovládání. V menších rozměrech odpovídajících angličákům se pak u nás vyráběly třeba zinkoslitinové modely značky Škoda.

Mileniálové. Jaké mají priority?
Socialismus očima mileniálů: Na zkoušku by ho brali ze tří důvodů

A jak to bylo s kvalitou zpracování hraček před listopadem 1989 v porovnání s dneškem? „Vždy záleželo a záleží na výrobci a jeho přístupu, ale před listopadem 1989 výrobci hraček většinou nečelili konkurenčnímu boji, a mohli tak v klidu vyrábět bez větších změn své výrobky se stejným osvědčeným materiálem, ve stejné kvalitě a počtu. Nemuseli ani tak šetřit na materiálu. Velké množství hraček však bylo nedostatkových. Výrobky v této době nebyly ještě tak pohyblivé a realistické jako dnes, kdy se při výrobě používají mnohem vyspělejší technologie. Ve dnešní době si však za větší kvalitu můžete připlatit a nedostatkového zboží je minimálně. Pokud je některý sortiment v Čechách nesehnatelný, je možnost jej rychle získat pomocí internetu skoro z celého světa,“ říká sběratel Michal Widenský.

Dodává, že některé dnešní výrobky nejenom z asijských zemí vypadají vzhledově na první pohled velmi dobře, ale málokdy se dočkají konce záruční doby. Podle něj je to někdy ovlivněno konkurenčním bojem a snahou ušetřit na materiálu, ale někdy i vidinou rychlého výdělku. To se před listopadem v Československu nestávalo tak často.

V konkurenci počítačových her

Za dlouhých 25 let, co Michal Widenský sbírá hračky, nashromáždil větší množství velmi zajímavých unikátů z československých hraček. „Z těch největších kuriozit mohu jmenovat například tanky ze Zbrojovky Brno z let 1947-1948, které se vyráběly asi jen dva roky. Jedná se o největší tanky na pérový pohon o délce 28 cm, které kdy byly u nás vyrobeny. Mezi mé kuriozity patří i oranžové bakelitové auto Škoda 1101 „TUDORod firmy Šerý z roku 1947-1949, ale také velký traktor na bateriový pohon, který byl pravděpodobně vyroben ve firmě Baťa, n. p., v letech 1947-1948,“ vyjmenovává nadšený sběratel, který ani ve věku počítačových her nepřestává věřit, že klasické mechanické hračky a stolní hry přežijí.

„Při svých výstavách hraček po celé České republice, které děláme již 11 let se svým kolegou Miroslavem Smahou pod hlavičkou Muzeum technických hraček, se přesvědčujeme o velkém zájmu a zaujetí pro tyto hračky. Pro mnoho dětí jsou to hračky, které nikdy neviděly. Na svých výstavách dětem a návštěvníkům předvádíme i dobové hračky v pohybu. Některé děti jsou tak nadšené, že se jim nechce z výstavy ani odejít.

Václav Havel v europarlamentu
Mladí lidé obdivují Havla. Zeman a Babiš propadli, ukázal průzkum

Zda tyto hračky přežijí, však také záleží na dalším vývoji nejenom v počítačových hrách, ale i v oblasti mezilidské komunikace pomocí mobilních telefonů a internetu. Pokud se vytvoří velká závislost nové generace dětí na těchto nových technologiích i s virtuální realitou už v raném dětství, nikdo si nedokáže ani představit, jak to může ovlivnit jejich další vývoj v myšlení a chování. Já osobně dávám přednost od svého dětství klasickým mechanickým hračkám a stolním hrám, které také sbírám. Všem je také upřímně doporučuji,“ uzavírá Michal Widenský. Jedno je jisté – generace dětí, které vyrůstaly na sovětských digihrách s vlkem chytajícím vajíčka nebo potápěčem unikajícím chapadlům chobotnice, je dávno minulostí.