Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vandal posprejoval pamětní desku na popravišti

Tábor - Úcta k zemřelým za druhé světové války zřejmě netrápila vandala, kerý bílou barvou poničil pamětní desku, která je nainstalovaná na táborském popravišti

25.4.2014 AKTUALIZOVÁNO 26.4.2014
SDÍLEJ:

DESKA. Třetí řádek desky, která připomíná smrt 156 lidí, vandal nejprve přelepil páskou a poté přestříkal bílou barvou.Foto: Kateřina Krejčová

Ten v době před 23. dubnem posprejoval část nápisu pamětní desky. Stopy po bílé barvě jsou patrné ve třetím řádku textu a částečně zakrývají větu: popraveno německými fašisty 156 českých lidí. Aby docílil potřebného „dekoru", pomohl si izolepou.

„Považuji to za absolutní neúctu ke všemu, co tu z minulosti zbylo. Podle mě je to výsledek současné doby, kde převažuje brutalita a podobné projevy," reagoval Václav Med, který na Pražském sídlišti bydlí. „Myslím si, že ten, kdo tento čin udělal, by si zasloužil tvrdší trest. Zákony ale na vandaly pamatují jen přečinem," dodává na adresu vandalů.

Poznamenal, že kolem památníku se schází skupiny převážně mladých lidí, kteří se zde zrovna nechovají tak, jak by se na místě slušelo.
Kdy k poškození pamětní desky došlo, neumí přesně určit. Stejně jako ženy, které Táborský deník včera u památníku oslovil. Přestože v parku U Popraviště často venčí psy, znehodnocené desky si nevšimly.

DESKA. Třetí řádek desky, která připomíná smrt 156 lidí, vandal nejprve přelepil páskou a poté přestříkal bílou barvou.

Jaká peněžní škoda vznikla městu, jenž památník vlastní, se nám včera nepodařilo zjistit. Čin však odsoudila místostarostka Olga Bastlová: „To, co se stalo, je neomluvitelné. Místo jsem na vlastní oči neviděla, o poškození vím jen zprostředkovaně. Každopádně věřím, že čin není reakcí na historické okolnosti."

Po pachateli i motivu jeho činu teď pátrají policisté z táborského obvodního oddělení. „Skutek šetříme jako podezření ze spáchání trestného činu, konkrétně přečinu poškození cizí věci. V případě dopadení a prokázání viny hrozí pachateli mimo jiné trest odnětí svobody, a to na dobu až jednoho roku," řekl mluvčí táborské policie Miroslav Doubek.

Při pátrání se obrací i na veřejnost, která by mohla pomoci s objasněním vandalského činu. Policisté přivítají jakoukoliv informaci o skutku, například přesnější dobu, kdy pomník nebyl, případně již byl poničen. Občanům je k dispozici také telefonní číslo 974 238 700, případně linka 158.

Podobný případ řešili policisté na konci března. Tehdy ze zahrady Benešovy vily v Sezimově ústí zmizela busta Edvarda Beneše. Dosud se podle Miroslava Doubka nepodařilo najít pachatele, ani sochu druhého československého prezidenta. „Ve věci dále probíhá šetření. Máme sice několik svědectví, ale informace do sebe úplně nezapadají," sdělil mluvčí.

Policisté bustu, která stála na žulovém podstavci uprostřed zeleně, hledali nejen ve sběrných surovinách, bazarech a zastavárnách, ale také v galeriích. Do pátrání se zapojili také potápěči, kteří prohledali koryto Kozského potoka a Lužnici. Zatím bez výsledku. Z výpovědi jednoho z návštěvníků parku vyplývá, že socha byla na svém místě ještě v sobotu 29. března krátce před polednem. I nadále můžete sezimoústeckým policistům předávat zjištěné informace o pohybu bronzové sochy.

Přes most se Němci dál nedostali

Jaroslav HojdarTábor – Jednaosmdesátiletý historik Jaroslav Hojdar ze Sezimova Ústí by mohl o druhé světové válce na Táborsku vyprávět hodiny. A aby ne. Studiu doby, kterou sám prožil, věnoval celý život a o táborském popravišti, které se stalo útokem vandala, napsal před dvěma lety knihu. Stejně jako jiní nedokáže pochopit, jak mohl takové místo někdo znesvětit.

„Nedovedu si představit, že někdo může něco takového provést zrovna na takto posvátném místě, kde bylo popraveno 156 nevinných obětí heydrichiády," vyjádřil své znepokojení. Tyto vlastence například z řad lékařů, učitelů, právníků, úředníků… Němci popravili v době od 3. června do 3. července 1942. Aby historik poukázal na vážnost tohoto místa, připomněl 69. výročí posledních dnů války.

Když 1. září 1939 začala válka, Jaroslav Hojdar šel do první třídy a po osvobození Sověty mu bylo dvanáct. Události doby se mu vryly pod kůži: „S Němci jsme se předtím setkávali pořád. Odvlekli naše židovské spolužáky s celými jejich rodinami do Terezína a pak do osvětimských plynových komor. Dennodenně se něco podobně smutného dělo. V nás, co jsme prožili válku jako děti a pak osvobození Rudou armádou, už to zůstalo na celý život," vypráví pamětník.

Obávali se Rusů

Německá táborská posádka a gestapo opustily Tábor dopoledne 8. května 1945. Poslední nacističtí vojáci prošli městem v noci z 9. na 10. května směrem na západ, když prchali před Rudou armádou. Dostali se ale pouze k Podolskému mostu, který byl zavřený Američany. Na straně směrem k Písku stály tři tanky, na konci mostu blíže k Táboru zase zátarasy. „Němci prchali na západ do amerického zajetí. Jenže jejich zajatecké tábory byly přeplněné," upřesňuje Jaroslav Hojdar a dodává: „Dne 10. května po poledni od Bernartic dorazili k Podolskému mostu i Rusové a německé vojáky zajali. Byly jich tisíce."

Němci se báli sovětského zajetí oprávněně. „Měli na svědomí životy téměř 25 milionů sovětských občanů a vojáků, zničili desetitisíce sovětských měst, vesnic a závodů. Oprávněně se obávali, že budou odvedeni do Sovětského svazu, kde budou muset pracovat na obnově způsobených škod," zakončuje historik.

Aby lidé nezapomněli na dny strachu a nacistických hrůz, plánovali občané Tábora vytvořit na místě poprav památník už v roce 1945. V neděli 6. června 1948 se konala pietní slavnost odhalení památníku a odevzdání jej veřejnosti. Přeměna popraviště ve vzpomínkový areál neskončila tímto aktem.

V roce 1949 byl do nové zdi kasáren osazen kovový reliéf z dílny J. V. Duška. Zeď stojí v místech, kudy gestapo přivádělo odsouzené před popravčí četu.

Autor: Lucie Janečková, Kateřina Krejčová

25.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Martin Janeček
12

Patnáct stovek. Tolik platí za byt v Praze šéf Finanční správy Janeček

Předvolební debata v deníku 19.10.2017
7

Co vám evokují plastiky Davida Černého? Deník se ptá politiků

Hyenismus v ulicích měst: Využívají postižení druhých, aby mohli krást

Lýdia a Isabela. Dvě devatenáctileté Rumunky se ve středu kolem 14 hodiny snažily přesvědčit na zlínském náměstí Míru kolemjdoucí, že jsou hluchoněmé Češky, které vybírají finanční pomoc pro postižené spoluobčany, vše pod vlajkou EU. Ti, kteří jim naletěli, museli do předem připraveného formuláře uvést své jméno, adresu, částku kterou přispívají a podpis.

Káva pro páníčka, dort pro psa. Tak to vypadá v Punťově psí cukrárně

Narozeninové oslavy dětí už nefrčí. Nyní máte možnost zařídit jedinečnou party svému psovi, a to se vším všudy. Překvapte tak svého miláčka na jeho velký den dortem, zákusky nebo i zmrzlinou, a to v Punťově první psí cukrárně na pražském Jarově. Pozor ale abyste si psí pamlsky nespletli s klasickými dezerty.  

AKTUALIZUJEME

Dva lidé zemřeli v Jirkově kvůli šesti stovkám. Žhář půjde na 15 let do vězení

Pachatel nalil na dveře toluen a zapálil ho. Obyvatelé bytu se už nedostali ven.

Češi doma více plýtvají, nejraději šetří na teplé vodě

Raději sprchu nežli vanu – takto šetří teplou vodou české domácnosti. Je to jejich nejoblíbenější způsob, jak omezit domácí výdaje za energii. V obecné rovině ale ochota přiškrtit výdaje klesá. Zatímco před dvěma lety spořilo 88 procent domácností, letos už to je o 4 procentní body méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení