Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budějovická radnice chce lesopark Stromovka do svého vlastnictví

České Budějovice – Maminky s kočárky, jezdci na kolečkových bruslích nebo cyklisté a také lidé, kteří se jdou jen obyčejně pěšky projít. Tisíce takových návštěvníků míří každý den do lesoparku Stromovka na okraji Českých Budějovic. Město se o park stará, ale nepatří mu v něm skoro žádné pozemky.

22.5.2014
SDÍLEJ:

Českobudějovická Stromovka.Foto: Deník/Radka Doležalová

Proto chce teď požádat stát o bezúplatný převod zhruba 47 hektarů do svého vlastnictví. Podle primátora Juraje Thomy by pak radnice chtěla park vylepšit.

Záměr už schválila rada města, teď jej musí potvrdit zastupitelstvo. „Jde v podstatě o identickou žádost, kterou město na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových poslalo už v roce 2004," říká primátor Juraj Thoma 
a dodává, že nyní je žádost jen rozšířena o další pozemky včetně části rybníka Bagru 
a napájecí stoky k němu.

„Právě fakt, že město ve Stromovce nevlastní v podstatě žádné pozemky je důvodem, proč se v tomto rozsáhlém 
a pěkném parku neinvestuje do vybavení, jako je tomu například v parku Na Sadech nebo v obnoveném Háječku," vysvětluje smysl žádosti Juraj Thoma. Zmíněných 47 hektarů má účetní hodnotu přibližně 63 milionů korun.

Velký potenciál má Stromovka podle Jana Kece, který se zabývá projektováním 
a budováním zahrad. Je přesvědčen, že Budějovičtí by  ocenili úpravy rybníka Bagr. „Mohlo by z něj vzniknout přírodní koupací jezero podobné tomu v Borovanech. Je to stále oblíbenější  typ koupališť, která se sama čistí pomocí kořenového systému," navrhuje Jan Kec.

Stromovce by prospěl vyčištěný Bagr

Jak by se mohla proměnit budějovická Stromovka, pokud by ji město jen neudržovalo, ale také vlastnilo? Možná více, než by se na první pohled zdálo.

Pro převzetí pozemků 
ve Stromovce kvůli snazší péči a možnosti dalších úprav je například radní Eva Hajerová. „Zejména pro obyvatele sídlišť je to důležité místo 
k odpočinku," uvědomuje si budějovická radní. Jednou 
ze změn, kterou park potřebuje jako sůl, je podle Evy Hajerové vyčištění vodní nádrže Bagr. „I když z toho těžko bude koupaliště, když vám do vody náhodou vběhne pes, nebudete ho muset pak doma umývat jarem," poukazuje  na jeden z nedostatků lesoparku.

Stromovce by podle profesionálního zahradníka Jana Kece slušely i další změny, například vybudování hřiště, kde by si lidé mohli zahrát třeba kuličky a podobné hry. „Vedle pravidelně sečených ploch, kde by lidé seděli, dělali pikniky, by tu mohly být také květnaté louky, zákoutí s vyšší trávou. Město by také mělo myslet na majitele psů. Osobně bych byl pro to, část Stromovky vyhradit pro venčení a ve zbytku naopak nastavit takový režim, aby zůstal čistý," nastiňuje své představy Jan Kec.

Dnes je podle primátora Juraje Thomy lesopark udržován jako veřejně přístupný  na základě smluv se státem a dalšími soukromými vlastníky. „O údržbu se stará město," říká primátor a dodává že soukromým vlastníkům platí Budějovice za pronájem přibližně 16 hektarů 892 000 korun ročně. Kdyby stát své pozemky převedl na město bude se podle Juraje Thomy znovu jednat i odkoupení pozemků soukromých vlastníků.

Už teď má město v plánu například revitalizaci rybníku Bagr a doplňkové vybavení, například veřejnými toaletami . Při včerejší anketě Deníku mezi návštěvníky Stromovky se ale ukázalo, že majetkové poměry v lesoparku obyvatelé města ani moc neřeší. Drtivá většina z včera dotázaných  netuší, že park nepatří městu, byť se o něj dlouhodobě stará.

Součástí parku měla být i zooStromovka byla založena na Dlouhých loukách v letech 1956 až 1960. Součástí byla 
pionýrská dráha stavěná v letech 1957 a 1958. Původní půdorys Dlouhé louky mezi vojenskou silnicí, Zlatou stokou a sádkami pochází ale 
z roku 1947. Dne 5. února 1948 se usnesla rada města vybudovat na Dlouhé louce ústřední sportovní stadion, jezdeckou dráhu, polní tělocvičnu, lukostřelecký areál, zoologickou zahradu, koupaliště a vegetační bludiště.

Po 25. únoru 1948 měla radnice starosti sama se sebou, čímž se na Dlouhých loukách nic nedělo. Až před rokem 1955 se vybagrovala 
v západní části poměrně hluboká nádrž, která se zaplnila spodní vodou a malým přítokem ze Zlaté stoky. Podle podrobné mapy, zobrazující stav v roce 1955, nevedla k jezeru (k Bagru) žádná cesta. Do roku 1958 se kolem Bagru  velmi budovalo. Pionýrská dráha byl hlavní politický úkol města. V Bagru se postavily dvě náplavky, později stranou šatny a kiosky. Ostatní zařízení jako ZOO, bludiště atd. se nikdy nepostavila.

Název Stromovka se začal kolem roku 1957 používat nejprve oficiálně, starousedlíci  odolávali, pro ně to byly Dlouhé louky a Bagr jezero, ale termíny Stromovka a Bagr se ustálily i neoficiálně. V prvních letech byl Bagr centrem koupání. Kromě občerstvení a šaten u Bagru byla postavena poblíž restaurace Oáza.

Po roce 1968 za ruské okupace Bagr zpustl a Stromovka zarostla a přerostla.  Zrušila se Zlatá stoka. Nová doba pro Stromovku začala po roce 1990.

Autor: Edwin Otta, Hana Svítilová

22.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Praděd pokryl sníh a pomníky hrdinů svíčky: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 16. a 17. listopadu 2017.

Rekordní léto cestovek. Kam Češi letos létali nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejvíce Čechů v historii letělo letos v létě na dovolenou k moři.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT