Při výstavbě kanalizace objevili v Borovanech torzo těla. Archeolog Jiří Valkony, který kosterní pozůstatky zkoumal, se domnívá, že by mohly pocházet z období třicetileté války (1618 – 1648). Tehdy byla ves takřka celá vypálena a zničena. Možností je, že by mohlo být torzo mladší a pocházet z 18. století.

„Kosterní pozůstatky ležely v nejspodnější části novověkého souvrství s požárovou destrukcí. Nejedná se o hrob, ale o druhotné uložení torza," popsal archeolog.

Kosti se nacházely v hloubce takřka dvou metrů u kapličky u domu čp. 67. Řemeslníci je našli minulý týden, když budovali přípojku kanalizace. Byly ve vrstvě popela.
Starostka Ivana Dolejšková potvrzuje, že období třicetileté války bylo pro obec fatální. „V pamětní knize bernartického kostela je zápis, že roku 1620 byli všichni sedláci zabiti vojáky, protože se jim postavili na odpor se zbraní v ruce. Jejich statky pak zůstaly dlouho pusté. V soupisu z roku 1657 stojí, že skoro celá obec leží pustá a zkažená," vysvětlila.

Informace o objevení kosterních pozůstatků vyvolala u obyvatelů i další diskuzi. Třeba paní Marie (57) si vybavuje, že její otec říkal, že mezi lesy Na Drahách jsou pohřbeni dva nacističtí vojáci.

Archeolog byl do Borovan přizván, když práce na vybudování kanalizace začaly. Tehdy nic nenašel. Domnívá se, že další nálezy tu už nebudou.