Když před rokem vstupoval do funkce, vyřešení sporů o Šumavu označil za jednu ze svých priorit.

V únoru pověřil vedením parku a přípravou zákona Jana Stráského. Někdejší ministr a předseda českých turistů ale nedokázal oslovit ekologická sdružení a část vědecké obce, naopak je popudil například používáním pesticidů v rezervaci. V létě se spor o kácení kůrovcem napadených smrků vyhrotil, když aktivisté začali bránit dřevorubcům kácet v lokalitě Na Ztraceném u Modravy a Stráský na ně zavolal policii. Situace na místě byla velmi vyhrocená, aktivisté vinili policii z tvrdých zákroků, na druhou stranu policisté obvinili několik aktivistů, kteří na ně zaútočili.

Po prázdninách Chalupa uspořádal několik kulatých stolů o budoucnosti Šumavy. Sliboval si od nich uklidnění situace na Šumavě i nalezení kompromisního řešení dlouholetých sporů mezi obcemi a mnohými jejich obyvateli, kteří si přejí hospodářský rozvoj, a ekology hájícími bezzásahový režim na Šumavě.

Nad zákonem se sešli komunální politici, vědci, zástupci šumavských obcí a ekologických sdružení na ministerstvu čtyřikrát. Těsně před poslední schůzkou koncem listopadu odmítli v diskusi pokračovat vědci organizovaní ve stínové vědecké radě parku s tím, že norma upřednostňuje zájmy developerů. Podle předsedy stínové rady Jakuba Hrušky se návrh zákona ubíral směrem, který by ohrožoval podstatu poslání národního parku. Odborné názory z oblasti ochrany přírody podle něj nebyly u kulatého stolu akceptovány. Chalupa pak oznámil, že s účastníky kulatých stolů chce jednat individuálně a že později oznámí, jak bude postupovat dál.

Mluvčí ministerstva Michaela Jendeková před vánočními svátky bez podrobností řekla, že Chalupa v jednáních pokračuje.

Spor o to, zda těžit stromy napadené lýkožroutem smrkovým i v nejpřísněji střežené zóně národního parku, nebo zda les ponechat přirozenému vývoji, dlouhodobě rozděluje odbornou veřejnost a často láká i politiky. Chalupa chce novým zákonem na desítky let dopředu určit hranice způsobů obhospodařování rezervace. Zastánci bezzásahového režimu na Šumavě by přírodě chtěli nechat zhruba 30 procent rozlohy parku. Chalupa naposledy hovořil o minimálně 20,5 procenta rozlohy parku a o dalších víc než třech procentech, které by se postupně mohly včlenit do zóny s nejvyšší ochranou. Do záležitosti se snaží výrazně promluvit i Plzeňský kraj, který má také svoje představy o budoucnosti parku.

Stráský svoje působení na Šumavě nepovažuje za neúspěšné. „Podařilo se nám zachránit tisíce stromů díky razanci jarního zásahu proti kůrovci,“ uvedl v polovině prosince náměstek ředitele parku Jiří Mánek s tím, že v roce 2010 bylo vytěženo 330 000 kubických metrů kůrovcového dřeva, zatímco letos 233 000 kubických metrů. (čtk, ki)