Možná už za deset let má být 
v České republice milion 
a půl lidí v seniorském věku. Prognostici věští velký problém. Stále více seniorů zůstane doma – nejen pro to, že si to bude rodina přát, ale i pro to, že patrně nastane obrovský nedostatek pobytových zařízení. Vývoj tohoto fenoménu sleduje na Českokrumlovsku výkonná ředitelka sociálních služeb obecně prospěšné společnosti ICOS Ingrid Jílková.

„Začali jsme v roce 2008 s osobní asistencí u dětí se zdravotním postižením, časem se záběr rozšířil i na dospělé postižené a na seniory. Zatímco počet postižených dětí a dospělých zůstává stabilní, poptávka ze strany rodin seniorů v posledních dvou letech roste výrazně příkřeji," konstatuje Ingrid Jílková.

V současnosti ICOS poskytuje osobní asistenci téměř 40 klientům po celém Českokrumlovsku. To vše s maximálně 16 osobními asistentkami, jejichž ohodnocení zdaleka nevyvažuje psychickou i fyzickou náročnost této práce.

„Musí se to dělat srdcem. Velmi brzy poznáme, kdo doopravdy chce," vysvětluje Ingrid Jílková. Odměnou je pak třeba i taková pochvala, jakou před nedávnem vyslovila asistentkám klientka Eliška Vochozková.

„Já sama již využívám služeb ICOSu téměř pět let a jsem velice spokojená, píše ve svém dopise Eliška Vochozková. „Osobní asistentka Marie Dvořáková se za ta léta, dá se říci, stala členem naší domácnosti. Stará se o mne, doprovází mne na téměř všechny mé aktivity, pomáhá se vším, co je třeba – vždy s ochotou a úsměvem. Se vším si dovede poradit. V současné době jsem si rozšířila službu o večerní a víkendovou asistenci. Dochází k nám usměvavá a šikovná Pavlína Trösterová," dodává klientka. Její slova zároveň naznačují, v čem se liší osobní asistence od pečovatelské služby.


JE TU NADSTAVBA

„Co se týče osobní asistence, jsme na Českokrumlovsku jediní. Často se naše činnost zaměňuje právě s pečovatelskou službou," vysvětluje Ingrid Jílková. „Ve věcech zajišťování hygieny, úklidu a jiných praktických prací, je naše činnost ve velké míře podobná, ale u nás je k ní ještě další nadstavba. Jsme u klienta třeba i devět hodin jen pro to, že potřebuje mít jistotu, že je někdo u něj, nebo že se bojí být sám, aby neupadl – a tak podobně," dodává s tím, že snaha o idividualizovanost je tu žádoucí. Pokud je to možné, je prioritou, aby měl klient svého stálého asistenta. Často tak vzniká i osobní vztah mezi asistentem a klientem.
JAK SE VYVÍJEJÍ SLUŽBY

V roce 2013 rozšířil ICOS nabídku osobní asistence o víkendové služby. Časově je služba poskytována od sedmi od rána do sedmi do večera. V případě potřeby je možnost posunout tuto časovou hranici i do deseti do večera. V úvahách je i čtyřiadvacetihodinová asistence. Je to současný trend.
„Průběžně doplňujeme tým asistentek a vítali bychom i muže, ale těch je nedostatek," říká Ingrid Jílková s tím, že problém tkví právě ve výši odměn.
„V současné době bychom v týmu velmi rádi přivítali schopného sociálního pracovníka na pozici zástupce vedoucí. Naše činnost je už tak logisticky náročná, že vedoucí téměř nemůže vypnout telefon," dodává. Co se týče klientů, má ICOS v současnosti kapacitu na jednoho až dva klienty.


JDE TO I S NEMOCEMI

Osobní asistence dnes není vyloučená ani v případě, že u klienta nastanou zdravotní komplikace.
„Je možné ji kombinovat s domácí zdravotnickou péčí. Dokázali jsme pečovat i o zcela imobilní klienty, o klienty s alzheimerovou chorobou, s roztroušenou sklerózou a podobně," objasňuje Ingrid Jílková nejnovější trendy v oboru.