Obě přitom věděly, že nebudou schopny vypůjčené peníze vrátit, protože nepracovaly, pobíraly sociální dávky a neměly žádný majetek. Poškozené ženě tyto skutečnosti zatajily a uvedly ji tak 
v omyl. Rozsudek není 
v právní moci.

Olga Š. (28) a Julie C. (41) z Jindřichova Hradce každá samostatně vylákaly od téže 67le᠆té ženy během několika let celkem skoro deset milionů korun. (Podrobnosti Deník 19. května.)

Olga Š., nezaměstnaná matka pěti dětí, si od ní půjčovala na ústní smlouvy od roku 2012 do loňského července na údajnou úhradu škody způsobené majiteli domu či na exekuci a jiné dluhy. Zavazovala se, že peníze vrátí co nejdříve. Tvrdila, že očekává zpětné získání vysokých sociálních dávek a čtyř milionů z dědictví, ale pouze za předpokladu okamžité úhrady exe᠆kuce. Poškozená a její rodina či přátelé jí posílali částky na účty, k nimž měla dis᠆poziční právo, nebo na účet kamarádky zřízený k žádosti obviněné. Přes tři miliony měla poškozená obviněné postupně předat v hotovosti. Š. nic z toho nevrátila.

Julie C., matka osmi dětí, zase uváděla, že peníze potřebuje na vyrovnání vztahů s bankou a také na nutnou úhradu exekuce, a ujišťovala, že brzy zdědí šest milionů po otci v Německu. Rodina poškozené také jí poslala částky na účty, k nimž měla obviněná dispoziční právo. Dále obžalovaná převzala od věřitelky v hotovosti téměř čtyři miliony.

Obě obviněné věděly, že nebudou schopny vypůjčené peníze vrátit – nepracovaly, pobíraly sociální dávky, neměly žádný majetek. Žádná tvrzená dědická řízení neprobíhala. Poškozené tyto skutečnosti zatajily a uvedly ji tak v omyl.

Obě obviněné využily svého práva a odmítly vypovídat, jen Julie C. rozporovala tvrzenou výši poskytnutých půjček.

Poškozená u soudu líčila, jak se s obviněnými seznámila, jak ji žádaly o finanční výpomoci a zapřísahaly se, že částky vrátí. Peníze pro ně si musela v řadě případů sama vypůjčit, především 
od rodiny.

Soud se ptal, proč za situace, kdy její živnost byla podle jejích tvrzení na nule a ona sama pobírala starobní důchod, půjčovala tak velké peníze nezaměstnaným, a poškozená jen poznamenala, že jí jich bylo líto… Na dotazy se těžko rozpomínala, kolik komu sama dluží.
Největší věřitele částek 
ve statisících soud vyslechl včera. Většinou šlo o dlouholeté známé, kteří poškozené pomáhali, půjčovali jí na mírný úrok, „aby mohla podnikat", třeba na provoz, 
i když předchozí částky nebyly spláceny. Líčila jim, že je ve špatné situaci, žádala 
o pomoc jakoukoliv částkou. Potřebu odůvodňovala také třeba úhradou právních slu᠆žeb na poslední chvíli, nějakou investicí, chybou při podnikání, tvrdila jim, že čeká větší příjem, z něhož peníze vrátí. Že poskytovala peníze dvěma obviněným, to svým věřitelům neřekla.
Státní zástupkyně měla 
v závěrečné řeči skutek za prokázaný. Připomínala mimo jiné nadstandardní žití rodin obžalovaných a k tomu, že poškozená nemá doklady o půjčkách, které jim poskytla v hotovosti, mínila, že z této její „hlou᠆posti" nelze dovozovat beztrestnost obžalovaných. Poškozená řekla jen, že chce od obžalovaných náhradu způsobené škody, „i kdyby to mělo trvat dvacet let".

„KRYLA" SVŮJ NEZDAR?
Obviněné se k jednání soudu omluvily. Obhájce Olgy Š. zpochybnil, že by poškozená se zkušenostmi z peněžních služeb půjčovala několik let peníze bez dokladů, bez zajištění. Nabízel „logičtější" vysvětlení – že se sama zadlužila a pak to „svedla" 
na ty, kteří zase dluží jí. Prokázaný objem peněz, které jí obžalované nevrátily, je podle něho daleko menší než uvádí žaloba, což by jejich čin posouvalo do mírnější sazby.

Obdobně podle obhájce Julie C. není žádný důkaz 
o tom, že tvrzené čtyři miliony v hotovosti byly jeho klientce skutečně předány. Není prokázáno ani to, že poškozená byla schopna vůbec takovou částku půjčit. Pokud šly prostředky přes účty známých paní C., pak není jasné, co se s nimi stalo, kdo se jimi měl obohatit, ve spise není přehled plateb a výběrů. K tíži Julie C. tak podle něho by mohly jít jen částky, které od poškozené „přistály" na účtech jejích dětí, a to by obžalovanou dostalo do nižší sazby. Obhájce jí navrhl dokonce podmínku.

PROKÁZÁNO
Krajský soud ale v pondělí uznal obviněné v rozsahu obžaloby. Olze Š. za podvod se způ᠆sobením značné škody, přes 4,3 milionu, uložil trest odnětí svobody na čtyři roky do věznice s dozorem. Julie C. se dopustila podvodu se způsobením škody velkého rozsahu, přes 5,4 milionu, 
za což má jít do vězení 
na pět roků. Podvedené ženě mají nahradit škodu 
v uvedeném rozsahu. Se zbytkem uplatněného nároku ji soud odkázal na občanskoprávní řízení.

Senát se ztotožnil s popisem skutku v obžalobě. Obviněné od začátku věděly, že nebudou moci své závazky uhradit. Žily na dávkách, tvrzení o dědictví se ukázala jako vymyšlená. Argumenty obhajoby má soud za nevěrohodné a vyvrácené důkazy.

„Jednání poškozené je velmi těžko pochopitelné, zejména když má zkušenosti z peněžních služeb – bez jakéhokoliv dokladu půjčuje po řadu let vysoké částky, zatěžuje sebe a rodinu vysokými dluhy," řekl předseda senátu. Poukázal na to, že když jí věc začala být podezřelá, vydává se 
do míst, kde by se něco důležitého mohla o reálnosti slibů obviněných dozvědět, a i když neuspěje, dál peníze ženám poskytuje. Obrátí se na policii s podezřením, ale dál půjčuje…

Soud má za nereálné, že by si vyhlédla ke křivému obvinění k zakrytí svých dluhů dvě nevinné ženy. „Vypovídala chaoticky, ale není bezpáteřní, aby byla schopna si vymyslet takový příběh a hrála s ním divadlo," řekl předseda. Pokud někdy působila zmatečně, pak proto, že je na pokraji sil, vyčerpaná, na hranici zoufalství, a přehlédla drobné nesrovnalosti.
Rozsudek není v právní moci.