Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Film Život řeky o zmizelé Vltavě je zachráněn

Hněvkovice - Málem ztracený snímek o vltavském údolí před zatopením je zdigitalizován. Pomohla společnost ČEZ, promítat se bude 20. října v knihovně.

17.10.2014
SDÍLEJ:

Pavel Kadrmas (66, na snímku u Vltavy v Českých Budějovicích) napsal v roce 1983 scénář k filmu Život řeky o vltavském údolí před stavbou Temelína a Hněvkovické přehrady. Film, který byl léta považován za ztracený, se našel v Národním filmovém archivu.Foto: Deník/ Václav Pancer

Je to příběh s dobrým koncem. Film Život řeky, který ukazuje  vltavské údolí od Hluboké po Purkarec před jeho zatopením, je zachráněn. Snímek z roku 1983, který se pokládal za ztracený, objevil jeho scenárista Pavel Kadrmas a díky společnosti ČEZ se ho podařilo zdigitalizovat. Promítne ho 20. října Jihočeské muzeum (JčM).

Peřeje za Hlubokou, purkarecký jez, poslední vor, který jím proplul, okolní statky. Místa, jež zmizela kvůli Hněvkovické přehradě a stavbě Jaderné elektrárny Temelín (JETE), zachycuje film, který vznikl před 31 lety. Pavel Kadrmas před časem zjistil, že jeho negativ vlastní Národní filmový archiv, ale scházely peníze na digitalizaci, aby se dostal k divákům. Když na jaře náš Deník dění popsal (čtěte ZDE), věci se daly do pohybu.

„Když vyšel článek, přečetl si ho ředitel Jihočeského muzea a vzpomněl si, že takové filmy kdysi měli. Vyhledali je,“ popisuje Pavel Kadrmas. JčM se dohodlo s firmou Krátký film Praha, která ke snímku vlastní autorská práva, Pavel Kadrmas oslovil JETE a ta zaplatila 20 000 korun za digitalizaci filmu. Veřejné promítání bude 20. října od 16 hodin v Jihočeské vědecké knihovně na Lidické.

Pohled na jez s vorovou propustí a mlýnem v Purkarci. V roce 1992 zatopené vodami Hněvkovické přehrady. Reprodukce pohlednice ze 60. let.ČEZ se v posledních dvou letech podílel mj. na dvou knihách o historii plavby v Týně nad Vltavou. Podporuje projekty, které představují region před existencí elektrárny. Mluvčí JETE Marek Sviták říká, že myšlenka digitalizace filmu Život řeky jim připadala zajímavá. Dali proto peníze na přepis tohoto snímku i filmu Místo pro energii o tamní lidové architektuře.

„Od roku 1987, kdy začala stavba, je elektrárna součástí vltavotýnského regionu. Historie Vltavotýnska bez její existence je však mnohem delší. Věříme, že u filmu si zavzpomínají jak místní rodáci, tak se bude líbit každému, kdo se jen trochu zajímá o historii české národní řeky,“ řekl Marek Sviták.

Když na jaře Deník o filmu Život řeky napsal, Jihočeské muzeum ho objevilo ve své filmotéce, v níž je přes 300 snímků a  ze které čerpala i Česká televize. JčM se ji snaží postupně digitalizovat.

„Dohodli jsme se s Krátkým filmem Praha a od ČEZ máme povinnost představit filmy na veřejnosti. Jednou se již promítal na přednášce Historického klubu, druhá projekce bude 20. října,“ řekla Helena Motyčková z JčM.

Letecký pohled na Purkarec a Vltavu z roku 2012.

U zrodu filmotéky stál Pavel Šafr, do loňského roku ředitel muzea. Ten ani nevěděl, že se snímek Život řeky hledá, přestože Pavel Kadrmas se obrátil na Jihočeský kraj, zřizovatele muzea. Šéf krajského odboru kultury ale scenáristovi odpověděl, že v archivu film nemají. Mýlil se, snímek vlastnilo právě JčM.

„Je trošku smutné, že se po kraji hledá film a na muzeum se zapomene. Je to jediný snímek, který byl o těchto skutečnostech natočen, pak údolí zaplavila voda a nikdo už nebude vědět, jak vypadalo. Je to velmi důležitý prvek dokumentace proměny přírody
a společnosti. Takové filmy sbíráme a uchováváme, Život řeky patří k těm nejvýznamnějším,“ řekl Pavel Šafr.

Snímek se v roce 1983 natáčel z Vltavy, po níž filmaři pluli na gumových člunech, a z vrtulníku. Film Život řeky, dlouhý 31,5 minuty, ukazuje statky, lesy, louky či peřeje za Hlubokou v místech, kde se řeka zařezávala do skal. Také architekturu vorařské obce Purkarec, dnes zčásti zatopené.

Členové spolku Vltavan z Purkarce u Hluboké nad Vltavou dokončili v sobotu v kempu ve Střelských Hošticích stavbu vorové tabule složené z devíti šestimetrových klád. „Pro zpestření jsme nechali udělat vor, který splavil jako poslední vor purkarecký jez. Natočili jsme, jak se staví, našli jsme dědu, který si ještě pamatoval, jak se vory vázaly,“ říká 67letý Pavel Kadrmas, žijící v Kamenném Újezdu u Českých Budějovic.

Zájem o film projevil i vorařský spolek Vltavan z Purkkarce. Scenárista Pavel Kadrmas je především rád, že snímek je znovu na světě, digitálně přepsaný a lze s ním v budoucnu dál pracovat.

„Na jaře jsem byl rozčarován z toho, že státní instituce zabordelí vše, co jim přijde pod ruku. Tak je pro mě sympatické zjištění, že v Jihočeském muzeu se nic neztratí,“ říká scenárista.

Když nyní film Život řeky po letech viděl, vybavil si, jaké pamětihodnosti v dnes zatopeném údolí byly. Včetně přírodních krás. „Brouci, květiny, to vše šlo s přehradou do kopru. Na konci filmu se říká, že budoucnost musí zvážit, jestli nová příroda a okolí je adekvátní tomu, co zde bylo předtím,“ shrnul scenárista.

Autor: Václav Koblenc

17.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Po náletu kamikaze
1 3

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Dakar bude náročný a rozhodnout může už úvodní část závodu, shodují se závodníci

Dakar 2018 se blíží a členům týmu Big Shock Racing se zvedá nálada. I přesto, že má teď každý plné ruce práce. Sestava týmu zůstává nezměněna, stejně jako posádka žluté liazky. Pilot Martin Macík Jr. pojede slavný závod už pošesté, navigaci si vzal na starost opět František Tomášek a techniku jistí Michal Mrkva. 

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT