„Oceňuji městys Frymburk, jeho vedení a místní muzeum za to, že si vybrali k oslavě státního svátku 17. listopadu takto důstojnou příležitost, nikoli ten humbuk, který se bude odehrávat v Praze," nebral si ve svém proslovu servítky senátor Tomáš Jirsa. Zdůraznil i potřebnost a důležitost takových akcí v kontextu se současnou bezpečnostní situací v Evropě.

„Od konce druhé světové války Evropa nebyla v takovém ohrožení, jako je dnes. Možná si to ještě neuvědomujeme, ale jsme ve válce s terorismem, s islámským radikalismem. Podle mého se ta válka nedá vyhrát v Sýrii nebo v Iráku. Tu válku musíme vyhrát tady v Evropě, našimi pevnými postoji a zvládnutím migrační vlny, kterou podle mého některé státy v Evropě chybně přivítaly. Musíme ji vyhrát takovými opatřeními, která nás ochrání," konstatoval a vyzval občany k burcování politiků směrem k rozhodnějším akcím.

Senátor také přečetl dopis z americké ambasády, který představitelům Frymburku zaslal rada pro tiskové a kulturní záležitosti Ray Castillo. Vyjádřil v něm vděčnost za to, co Frymburští dělají pro připomenutí odvahy amerických vojáků a potažmo všech, kteří bojovali proti fašismu. Také on zavedl řeč na současné téma číslo jedna. Připomněl, jak cenná je svoboda a vyjádřil přesvědčení, že česká a americká spolupráce v NATO i v budoucnu uchrání naše společné hodnoty.

O historii samotného památníku promluvil ředitel frymburského muzea František Frantál: „Kámen, který je ústředním motivem pomníku, usadili poblíž dnešního pietního místa už Němci. V místech, kde je dnes nová zástavba totiž stával od roku 1939 barákový tábor říšské pracovní služby."

Nešlo prý tedy o koncentrační tábor, jak se mylně tradovalo. V roce 1945 osvobodili Frymburk Američané. Ti opatřili kámen malbou ve tvaru dvojitého blesku. Při svém odchodu tu zanechali dřevěnou pamětní desku se jmény vojáků. „Později se badatelským způsobem podařilo prokázat, že jde o jména vojáků roty L 301. pěšího pluku 94. divize, kteří postupně padli při osvobozování Evropy cestou z Normandie od vylodění až do dubna 1945," vyprávěl František Frantál. „Originál této dřevěné desky je ve Frymburku – díky Sokolům – dodnes. Jeho zmenšená kovová replika je dalším prvkem celé koncepce pomníku, kterou navrhl architekt Jan Kabele tak, aby ladila s okolní zástavbou."

„Památník budeme využívat k pietním akcím a oslavám, které se budou vztahovat k jeho tématu," řekl Českokrumlovskému deníku starosta Frymburka Oto Řezáč. Včerejší slavnost zahájil místní dětský sbor českou hymnou a zakončil Vejvodovou písní Škoda lásky v angličtině.

Autor: Jan Houska