Stále se neumíme oprostit od klišé hodný Hus s jeho příznivci versus darebáci jejich odpůrci.

Profesoři Karlovy univerzity Tomáš Garrigue Masaryk a Josef Pekař spolu vedli vášnivé spory o smyslu české historie, nicméně v názoru na mistra Jana Husa se svým způsobem shodli. Tomu prvnímu vadilo, že se „Husovy pře ujímají paňácové bez náboženství a víry", ten druhý odmítal lživé zkreslování Husa. Oběma se jednalo o poznání skutečného církevního reformátora, ne o fikci, která se na něj během staletí nabalila. Někteří v něm viděli obhájce českých národních zájmů, jiní zase bojovníka za sociální spravedlnost.

To je špatně, ničím takovým nebyl. Hus byl především katolickým knězem, kterému ležela upřímně na srdci náprava katolické církve, za jejíhož věrného syna se považoval. Jeho výrok „lepší je mně dobrý bratr Němec než zlý Čech" hovoří za vše. Také respektoval středověké uspořádání společnosti postavené na nauce O trojím lidu. Čili, jedni se mají modlit (církev), druzí vládnout a bojovat (panovník, šlechta) a ti zbývající pracovat (poddaní). Betlémský kazatel nijak nezpochybňoval fakt, že poddaní mají sloužit svým pánům. To považoval za samozřejmé. Proto také šlechta stála za ním a 452 českých 
a moravských pánů připojilo své pečetě pod stížnostní list proti jeho upálení v Kostnici.

Speciální jeřáb vyzvedl 26. května plátno Václava Brožíka Hus před koncilem Kostnickým do budovy bývalé táborské radnice. Obraz z roku 1883 bude součástí výstavy, kterou chystá Husitské muzeum k 600. výročí upálení Jana Husa. Výstava začne 6. června.

V původní husitské trilogii je také postava ženy, která čte ostatním z Bible. V nynějším filmu je pro změnu scéna, kdy nějaký obyčejný člověk tvrdí Husovi, že má doma Bibli 
v němčině. Nechápu, proč se takové nesmysly šíří i v dnešní době? Za prvé, prostí lidé 
v té době neuměli číst, což dokazuje přední znalec husitství profesor Petr Čornej. On tvrdí, že lidé si toho tehdy hodně pamatovali, a kázání kněží tak uměli tlumočit dále. Za druhé, knihy před vynálezem knihtisku byly tak drahé, že si je mohli dovolit jenom ti nejbohatší. Za třetí, Bibli do němčiny kompletně přeložil až o sto let později náboženský reformátor Martin Luther.

Karlovu univerzitu v éře Husově netvořily dva národy český a německý, ale čtyři: český, bavorský, saský a polský. Každý z těchto národů měl jeden hlas, nebylo to tak, že by český měl jeden a německý tři. Univerzity se tenkrát obecně dělily na národy, což mělo ovšem význam jen z hlediska územního dělení studentů, ale národnostní či společenský původ tu nehrál roli.

Mistr Jan Hus by si kvalitní film určitě zasloužil. To ale není případ díla Jiřího Svobody 
a Evy Kantůrkové, které obsahuje vážné historické nepřesnosti. Hus hlásal pravdu, i když měl na mysli hlavně svůj pohled na ni, a pravdou se ohánějí i jeho stoupenci. Měli by ji ovšem sami ctít, jinak si berou ze svého vzoru špatný příklad.

JAN ZIEGLER
Autor je publicista a historik