Promluvil také o tolik diskutovaném „spojení" s KSČM po minulých krajských volbách a nechal nahlédnout i do svého soukromí.

Co se vám podle vašeho názoru v tomto pomalu končícím volebním období povedlo?
Daří se nám plnit to, co jsme lidem před několika lety slíbili. Tedy, jak se tomu v politice říká, dodržet volební program. Vím, že to zní jako klišé. Ale pro mne je to, co slibuji lidem, že v tom nadcházejícím funkčním období chci udělat, opravdu zásadní.

A konkrétně?
Jihočeská krajská vláda pracuje a neotravuje lidi svými vnitřními hádkami. Spíš mám někdy pocit, že lidi „otravujeme" naší přílišnou aktivitou, třeba tím, že se opravují silnice, což komplikuje dopravu, že se staví nové pavilony nemocnic a pacienti, lékaři i sestry jsou vytrženi z normálního chodu, že zviditelňujeme jižní Čechy pro turisty a narušujeme tím klid místních. Radost mám z toho, že jsme našli společnou řeč s firmami a díky tomu řada škol připravuje své studenty na budoucí povolání, velkou radost mám z nových porodnických oddělení v budějovické nemocnici nebo přípravy výstavby nového pavilonu v českokrumlovské nemocnici.

Když mluvíte o zdravotnictví, je nějaký posun ohledně bývalé plicní léčebny v Hrudkově?
To je velmi zajímavé téma. Uložil jsem vedení českobudějovické nemocnice, pod kterou bývalá léčebna v Hrudkově patří, aby přestalo uvažovat o prodeji areálu.

Ale nemocnice, potažmo kraj, se snaží tento areál prodat už dlouhá léta ..
Je pravda, že záměrem nemocnice bylo areál prodat, zejména kvůli nákladům na běžnou údržbu nevyužívaného areálu. Já ale vnímám Hrudkov ne jako zátěž, ale jako významnou příležitost. Deníku tak zřejmě jako prvnímu prozradím, že naším záměrem je ve spolupráci s nejbližšími obcemi celý areál oživit, resuscitovat ho a třeba z něj udělat další zdravotnické zařízení v majetku Jihočeského kraje. Asi ne nemocnici, ale něco podobného.

Takže po letech třeba znovu léčebna?
Je to možné. Disponujeme odbornými analýzami, které potvrzují, že vyšebrodské klima je velmi dobré a proto by byla veliká škoda, kdybychom se tohoto potenciálu zbavili. Jsme ale na začátku cesty a bude záležet, zda budeme i po volbách mít možnost naše záměry naplňovat.

Mluvíme o tom, co se vám povedlo, ale řekněte, je něco, co se vám třeba naopak během tohoto volebního období nepovedlo? Zůstaly nějaké resty?
Nepodařilo se například najít posun v situaci kolem obchvatů některých měst či obcí, zejména kvůli tomu, že po komunálních volbách přišla nová vedení radnic s novými požadavky odlišnými od již schválených variant. 
V těchto případech nás ještě čekají komplikované diskuse a hledání kompromisů. Jsem smutný z toho, že se nám nepodařilo otevřít víc kilometrů nové dálnice na Prahu a Rakousko. Sice výstavba dálnic není v naší kompetenci, ale lidi to nezajímá a dívají se, kdy a jestli vůbec se jihočeské dálnice dočkají.

A v čem je tedy u dálnice takový problém?
Řeknu to jednoduše. Když už se nám podařilo přesvědčit vládu, aby našla peníze na výstavbu dálnice, uštědřili nám ránu naši zákonodárci přijetím novely zákona o EIA. A i když jsme tehdy upozorňovali ministra dopravy, že bude problém s další přípravou výstavby dálnic a že je třeba zajet do Bruselu a vyjednat výjimku podobnou té, kterou mají Slováci a Poláci, nic se nedělo a každý nás měl za potížisty. Teď se ukázalo, že jsme měli pravdu a protože ministerstvo zaspalo, hrozí prodlevy až dva roky.

Kdy tedy podle vás pojedeme po dálnici až do Prahy?
Nemám věšteckou kouli a nejsem ani prognostik. Bohužel asi platí, že dříve než do Prahy pojedeme po dálnici do Lince, protože Rakušané na rozdíl od nás nekecají a makají. A ani si to nepotřebují dávat na billboardy.

Ale jaký je tedy konkrétní problém právě u dálnice z jižních Čech do Prahy?
Problém je v tom, že se dlouho nedařilo Středočeskému kraji prosadit přes odpor obcí a některých sdružení krajský územní plán, tedy Zásady územního rozvoje. Bez něj nebylo možno dálnici připravovat, vykupovat pozemky, projektovat. Snad se ale i tady už ledy hnuly a jakési světélko na konci tunelu je vidět.

Dalším takovým „bolavým" místem na jihu Čech je otáčivé hlediště. Jak vy vidíte jeho budoucnost?
Znovu a znovu tvrdím, že otáčivé hlediště by mělo v zadní části barokní zahrady českokrumlovského zámku zůstat. Ne takové, jako je nyní, ale moderní a klidně sklopné, tak aby to nenarušovalo ráz zahrady ve dne. Domnívám se, že by s tím souhlasilo i UNESCO a odmítám výhrůžky, že by kvůli tomu byl Český Krumlov vyškrtnut ze seznamu památek. To jsou lži lidí, kteří mají jiné a nutno dodat velmi osobní zájmy.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola a budějovický primátor Jiří Svoboda.A vypadá to, že by ohledně otáčivého hlediště bylo už nějaké konečné řešení?
To je otázka spíše na České Budějovice, Jihočeský kraj v tom hraje roli jakéhosi prostředníka. České Budějovice jsou vlastníkem hlediště a musí se dohodnout s vlastníkem pozemku, kterým je stát. Že se to nedaří, přičítám intrikám odpůrců zachování divadla na stávajícím místě. Bohužel se s nimi nedokázal vypořádat ani současný ministr kultury, a proto stále přešlapujeme na místě. Chci věřit, že si to budějovická radnice uvědomuje a že chápe, do jaké hry je vtažena. A že to nakonec může být ona, která bude označena za viníka toho, když se bude muset hlediště zbourat a ze zahrady odstranit.

Mluvíme o tom, co se vám v tomto volebním období povedlo a co nepovedlo. Ale co váš osobní život?
Zestárl jsem o několik kilo, ale snažím se to občasným sportováním aspoň udržet. Lepší už to asi nebude.

Objevily se ale informace, že už údajně nejste se svou partnerkou Janou Příhodovou..
Všechny, kdo se rádi zajímají o soukromí jiných, mohu uspokojit konstatováním, že jsem se svou rodinou a se svými dětmi. Více to komentovat nechci.

Když se tedy vrátíme k politice, vy jste pro toto volební období udělali koalici s KSČM, což bylo mnohým lidem doslova trnem 
v oku. Jak s odstupem doby vnímáte různé demonstrace 
a protesty proti tomu?
Je to starý příběh a myslím, že se od té doby mnoha těm, kdo podlehli tehdejší psychóze, otevřely oči. Příběh o snaze neúspěšných kandidátů a stran vymoci si demonstracemi uvolněná místa radních kraje. S odstupem doby mohu říct, že mě netrápily ty dobře organizované protesty, ale ta zloba, nenávist a urážky, kterými jsem byl častován. Věděl jsem ale, že je to kýmsi placené divadýlko, které mělo za cíl zdiskreditovat mě a novou koalici. Snad tedy teď, po několika letech, každý vidí, že levicová koalice ČSSD 
a KSČM Jihočeskému kraji prospěla a kraj se dobře rozvíjí. Nezavedli jsme výuku marxismu-leninismu, neslavíme 1. máj s mávátky v rukou a v lampionových průvodech neslavíme ani VŘSR. To vše říkám s nadsázkou a jako odpověď všem, kteří svět vidí černobíle a fanaticky politicky.

Takže rozhodnutí jít do koalice 
s KSČM nelitujete?
Byl to sňatek z rozumu, ke kterému tak přistupovaly obě strany. Navíc sňatek, který respektoval výsledek demokratických voleb. KSČM skončila za sociální demokracií na druhém místě. Stejně, jako čtyři roky předtím na druhém místě skončila ODS a vznikla tedy tehdy koalice s ODS. Respektoval jsem výsledky voleb, to, že většina voličů si přála levicovou koalici, a proto, když jsme se dokázali s KSČM shodnout na programu, mohla tato koalice vzniknout. Vyhrožování, hladovky, demonstrace, zavírání se do klecí, vše za účasti médií, to nemohlo změnit.

Co říkáte na volbu rektora? V některých médiích se měla objevit informace, že jste údajně nechtěl, aby se hlasovalo pro Libora Grubhoffera…
Jedna redaktorka pražského časopisu se rozhodla, že si vytvoří příběh, na kterém ale není zbla pravdy. A příběh si začal žít svým životem. Co je vám platné, že se dožadujete omluvy, příběh žije, lidé ho šíří a zvesela špiní vaše jméno. Proto jsem byl velmi rád, že když proběhla poslední, čtvrtá volba rektora, kdy byl nakonec zvolen novým rektorem pan Machula, tak se objevil rozhovor právě se Šimonem Hellerem, který jistě nepatří mezi mé fanoušky 
a který coby akademický senátor jednoznačně odmítl jakékoli politické tlaky při volbě. Pokud by tlak byl, je snad jasné, že pan Heller by byl první, kdo by se s tím svěřil médiím. Gratuluji Jihočeské univerzitě k novému rektorovi a upřímně se těším na spolupráci.

Blíží se krajské volby. Vidíte silného soupeře ve hnutí ANO, které slušně „zabodovalo" v komunálních volbách?
ANO získalo v komunálních volbách vítězství v Českých Budějovicích, což bylo jeho jediné vítězství v Jihočeském kraji. V koalicích je ještě na několika dalších radnicích, například v Jindřichově Hradci nebo v Táboře. Přeji jim, aby se jim podařilo naučit se co nejdříve komunální práci a být prospěšným svým občanům. Zatím jen předvádějí, že jsou značně rozpolceni a ve svých představách hodně nejednotní. Třeba se jim ale podaří sjednotit se na krajském programu, když už jim to nevyšlo s krajskou kandidátkou, ze které jim odešla řada kandidátů. Rozhodnou ale lidé ve volbách a mně nezbývá než věřit, že budou mít rozumný názor a nepodlehnou vůni sladkých koblih.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola.Jihočeský kraj sousedí s Rakouskem i s Německem. Jak vidíte situaci kolem migrace, jak někteří říkají, uprchlické krize? V Německu to začíná vřít, poukazuje se například na sexuální útoky na ženy…
Máte naprostou pravdu a někdy se mi zdá, že se politici i média zapomínají na problém podívat očima slabšího, očima vystrašené ženy nebo staršího člověka. Víte, my v Jihočeském kraji máme bezvadně fungující nemocnice, nejlepší krajské silnice v republice, jednu z nejnižších nezaměstnaností, skvělé sociální služby. To jsou všechno úžasné věci, na které jsem pyšný a chceme je dál rozvíjet. Ale co je nám to všechno platné, pokud by tyto věci byly ohroženy tím, že budou nakonec rozbity nekontrolovaným přívalem migrantů, lidí, kteří přináší úplně jinou kulturu, kteří nejsou připraveni se zde chovat jako hosté, kteří nejsou ochotni být vděční a naši slušnost vnímají jako naši slabost. Já jsem ochoten přijmout každého, kdo tu pomoc bude opravdu potřebovat. Ale současně vím, že naprostá většina těch takzvaných migrantů nejsou uprchlíci před válkou, jsou to lidé, kteří naletěli převaděčům, co z nich vymámili peníze a slibovali jim růžovou budoucnost v Rakousku, Švédsku nebo Německu. Ti lidé podlehli tomuto vábení, vydali se na cesty, ohrožují sami sebe i své nejbližší a ještě se domáhají „práva" vstupu do Evropské unie. Nevím, jakého práva, žádné takové právo nemají. Pojďme pomáhat těm, kteří pomoc potřebují, ale na druhou stranu se tvrdě braňme těm, kteří jen chtějí zneužívat náš sociální systém, naše vymoženosti, zneužívat a znásilňovat naši kulturu!

Mluví se o tom, že České republiky se to vlastně až tak netýká, protože ti migranti k nám nechtějí. Ale, skutečně netýká?
To je velmi mylná představa, že se nás to netýká. Dnes je to Německo, Švédsko – a zítra? Když neuspějí tam, opravdu se budou vracet domů, kde všechno prodali a vydali se na cestu? Je třeba, aby evropští politici našli rychle společné řešení a konečně zavřeli vnější hranici Evropské unie. Do té doby jsou jakákoli řešení jen plácáním do vody.

A bude v tomto případě na jihu Čech fungovat ochrana hranic?
Kdo mě zná, ví, že se snažím být připraven, abych nebyl překvapen. I proto máme s armádou i policií připravené scénáře, jak postupovat, pokud bychom nezákonnému vstupu migrantů na naše území museli čelit.

Takže by se hranice třeba i uzavřely?
Rozhodně nejsem zastánce zavírání vnitřních hranic. Toho jsme si užili už dost 
a není to tak dávno. Zavřít se musí vnější hranice, v Řecku a na Balkáně. Pokud by ale bylo bezpečí Jihočechů ohroženo, nebudeme jen tak sedět s rukama v klíně a pozorovat, co se děje. Na druhou stranu mě asi pochopíte, když zde scénáře nebudu popisovat, aby si je mohli přečíst převaděči a podle toho se zařídit. Přeju si ale, aby k jejich naplnění nikdy nedošlo.