Klášteříček gotického založení upoutá pozornost každého turisty. Navíc uvnitř ukrývá pozoruhodné klenuté prostory a barokní salla terrenu. V objektu se také, kromě hlavní římsy, dochovaly i některé stuhové šambrány a podokenní římsy. Obdivuhodná je jak úměrnost proporcí, tak členění oken.
Budova byla založena v roce 1534, a to Annou z Münsterberka, sestrou Adama I. Kromě toho, že budovy dvou domů sloužily jako sídlo pro pět panen nebo vdov, plnily také funkci špitálu. Tam se ošetřovatelky, nazývané bekyně, staraly o deset malomocných žen.
Od roku 1598 funguje budova pouze jako vdovské sídlo paní z Hradce. Manželka Adama II., si chtěla usnadnit cestu do klášterního kostela sv. Kateřiny, a proto nechala postavit nadzemní spojovací chodbu. Ta je spojena na půlkruhových arkádách dvěma zděnými pilíři. Dnes chodbu zastřešuje sedlová střecha. Arkády zdobí malované erby. Kromě toho, že zobrazují znak města, poukazují také na tři hradecké vrchnosti.
Mezi lety 1754 až 1760 dochází k proměně budovy. Z té se totiž stává zámeček, pod kterým zakládají podle francouzského vzoru zahradu, dnešní Floriánus. V roce 1801 však budovu zasáhne požár. O 48 let později se z vyhořelého zámečku stává soud a vězení. Několik stovek let jsou také lidem přístupné Jablonského sady. U branky vedoucí dovnitř stál dřevěný domek patřící hlídači parku. Po přestěhování soudu do budovy dnešní Policie ČR, byly v Klášteříčku byty a dílny.
Návrat soudců
V současnosti jednopatrová budova ve tvaru písmene L slouží už jedenáct let jako okresní soud. I přestože byl objekt Klášteříčku několikrát přestavován, zachoval si určitou historicko architektonickou hodnotu.
Současný stav budovy si chválí i pracovníci jindřichohradeckého okresního soudu. Jsou rádi, že se mohli v listopadu 2003 přestěhovat do zrekonstruovaných prostor. Cena rekonstrukce a kompletního vybavení tenkrát vyšla zhruba na 100 milionů korun.
„Dříve jsme působili v objektu dnešní Policie ČR, kde jsme měli hodně stísněné pracovní podmínky a omezená soudní jednaní na rozdíl od této budovy. Těchto podmínek si vážím," říká předseda senátu Roman Dvořák.
Podobně se vyjádřil i Vlastimil Sítař, předseda jindřichohradeckého soudu. „Soud má odpovídající prostory, které ke své práci potřebujeme. Ceníme si dostačujícího počtu místností. Každý soudce má svou kancelář, i každý asistent soudce a vyšší soudní úředník. Ostatní jsou v kancelářích maximálně po dvou. Všichni se cítí spokojeně. Dokonce vychází na skoro na každého soudce jednací síň. Těch je deset a soudců jedenáct," popisuje Vlastimil Sítař.
Budova soudu navíc navazuje na historii, protože už v minulosti se zde nacházela budova soudu, a to včetně vězení. „Zdařilou a povedenou rekonstrukci obdivuje jednak soudní veřejnost, a jednak osoby podílející se na jednotlivých řízeních," hodnotí Roman Dvořák.
Salla terrena
V prvním patře budovy návštěvníci uvidí stálou expozici autorů, fotografů, malířů, které se skládají z osob jihočeského justičního aparátu.
„Momentálně zde vystavuje soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích, Miloš Šimánek. Návštěvníci mohou přijít v úředních hodinách a obrazy si prohlédnout," informuje Roman Dvořák.
Podle něho k nejhezčím prostorám v budově Klášteříčku patří již zmiňovaná místnost salla terrena. „Místnost s odkrytými a zrekonstruovanými freskami slouží jako reprezentativní místnost našeho soudu. Konají se zde porady soudců a jubilejní oslavy pracovníků soudu," říká.
Kromě toho se v budově, kde pracuje jedenáct soudců, 50 dalších zaměstnanců okresního soudu a osm členů vězeňské služby, najdou také cely.
„Jsou celkem čtyři. Nechali jsme je obložit dlaždičkami, abychom se vyvarovali malování a rytí do zdí," vysvětlil Vlastimil Sítař.

Lucie Schmiedová