Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hřbitov u Mladé Vožice má dokonce tři jména

Běleč - Běleč – Židovský hřbitov Běleč najdete mezi Vilicemi a Elbančicemi na mladovožicku. Nedávno byl zrevitalizován a obnoven. Místní mu dávají dokonce tři různé názvy.

26.11.2014
SDÍLEJ:

Židovský hřbitov Běleč.Foto: Lenka Pospíšilová.

Židovský hřbitov se nachází na malebném okraji lesa mezi vsí Vilice a samotou Elbančice asi 3 kilometry od Mladé Vožice na mírném návrší na pravé straně. Od silnice k němu vede polní cesta, je dostupný jak pro pěší, tak pro motorizované návštěvníky.V Bělči ani v Elbančicích židovská obec nebyla, hřbitov dříve patřil Židovské obci Mladá Vožice.

O židovském hřbitově vyprávěli manželé Marie (66) a Miloslav (68) Břendovi z Bělče. Miloslav Břenda se stará o údržbu hřbitova a účastnil se později revitalizace celého areálu. „Starám se o běžnou údržbu, pravidelný dohled a úklid třeba také sečení trávy, hrabání listí, drobnější úpravy, ale měnil jsem i tašky na modlitebně a byla tu také jednou vichřice," probíral se fotografiemi a vzpomínal Miloslav Břenda.

Historie

Hřbitov byl založen před rokem 1723 a během 19. století byl rozšířen. Je zaplněn pouze asi z jedné třetiny. Dnes se zde nachází přibližně 180 náhrobků nebo torz, které z nich zbyly. Nejstarší z nich pochází z první poloviny 18. století a nejmladší z konce třicátých let 20. století. Tamější židovská komunita přestala existovat v roce 1940.

„Starý hřbitov je vpravo, tam byly kamenné a pískovcové náhrobky a na druhé straně vlevo se říká nový hřbitov. Tam se nacházely žulové pomníky a dokonce hrobky, než je rozkradli," dodává Marie Břendová.

Poslední pohřby

Za první světové války zde byli pohřbeni dva haličtí uprchlíci. Mezi posledními tu pochovali v dubnu 1942 svobodnou Martu Vodičkovou, která se narodila v roce 1904 v Benešově, ale bydlela v Mladé Vožici v domě čp. 235 a v červenci 1942 vdovce Adolfa Vodičku, který se narodil v roce 1871 v Milevsku a bydlel ve stejném domě. To byly poslední pohřby, které zde proběhly před začátkem 2. světové války.
„Moje matka říkala, že tu naposledy pohřbívali někdy v 1935 nebo 1936 někoho ze Šebířova," oponuje Marie Břendová.

Zloději náhrobků

Po 2. světové válce byla část novodobých náhrobků odcizena. Dodnes jsou na hřbitově zbytky hrobů bez náhrobních kamenů. Z některých náhrobků zmizely zdobené, zřejmě železné či bronzové desky, takže jsou bezejmenné.
Jeden hrob s ukradeným náhrobkem byl zajímavý svým nápisem v němčině. Ve volném překladu je na hrobě napsáno: „Vám dobrým a věrným otcem a spolehlivým rádcem, tvé rodiny ozdoba, oplakáváme tě zde, ať je od Boha udělen Tobě sladký mír nebeský."

Hřbitov pustnul

Na počátku devadesátých let 20. století byl hřbitov zcela zarostlý, téměř neprostupný, ohradní zeď na mnoha místech zřícená a z márnice byly jen trosky. Hřbitov dlouho pustnul, zarůstal náletovou zelení i náhrobky byly vyvrácené. „Myslím si, že tak 50 let byl určitě bezprizorní," komentuje stav hřbitova před revitalizací Miloslav Břenda.

Později se rozhodlo o jeho obnově. „V roce 1996 bylo vydáno rozhodnutí k záměru obnovy židovského hřbitova Běleč," cituje z dochovaných dokumentů Miloslav Břenda.

Po tomto rozhodnutí, začaly opravy zdi a hřbitova a obřadní síň byla znovu vystavěna. Rekonstruovalo se až do roku 2002, hřbitov byl vyčištěn, ohradní zeď i márnice byly opraveny. Náhrobky byly postaveny, takže v současnosti je třeba pouze průběžně udržovat celý areál.

Různé názvy

„Památce se také říká Elbančický nebo Vilický židák, ale je to jeden a ten samý Bělečský hřbitov, protože je v katastru největší obce Bělči," upřesňuje Marie Břendová.

V dnešní době je židovský hřbitov majetkem Židovské náboženské obce v Praze a je památkově chráněný.
Jeho rozloha je 2 805 čtverečních metrů. Vstup na hřbitov je volný přes branku, márnice je otevřená a najdete v ní fragmenty malby s textem v hebrejštině. Zvláštností jsou některé náhrobky s nezvyklým červeným písmem, které si sem přijel opravit potomek místních Židů až z Německa.

Návštěvnost

„Lidé sem jezdí, byl tu pán až z Hamburku, navštívil hřbitov a sám si červenou barvou opravil vybledlé texty na náhrobcích," doplňuje informace Miloslav Břenda. „Moc potomků Židů nezbylo, ale navzájem se dohledali a vědí o sobě. Nosí sem kamínky. Jezdí sem kamarádka Hanka a má tu prababičky, nikdy nezapomene a vždycky přiveze z domova kamínky," mapuje ještě návštěvnost Marie Břendová.

Pokud Židé slaví nějaký svátek, tak se na pohřebiště nesmí dle tradic chodit, v sobotu se tam také nesmí a každý kdo tam vejde, by měl sejmout pokrývku hlavy. „Je to jejich zvyk, asi se tím prokazuje úcta zesnulým," odhaduje význam těchto tradic Miloslav Břenda.
Hřbitov určitě stojí za návštěvu, má své kouzlo, jen škoda, že některé náhrobky zmizely. „Před pěti lety tu také ukradli jeden náhrobek, dokonce se uvažovalo o zamykání, ale nakonec jsme usoudili, že by nenechavci buď zničili branku, nebo na hřbitov přelezli zeď," uzavírá povídání Miloslav Břenda.

Autor: Lenka Pospíšilová.

Autor: Redakce

26.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Prezidentská debata ve vlaku Deníku 20. listopadu na cestě z Prahy do Ústí nad Labem.
64 23

Zbrojař, chemik nebo textař. Českým prezidentem chce být devět mužů

Policejní prezidium: Zákrok v Lipníku byl oprávněný, hlasitost překročila zákon

Zákrok proti zvukaři Jaroslavu Henslovi, který pouštěl z okna na mítinku prezidenta Miloše Zemana v Lipníku nad Bečvou píseň Modlitba pro Martu, byl podle policejního prezidia oprávněný.

AKTUALIZOVÁNO

Na mešitu v Egyptě zaútočili teroristé, zmařili životy nejméně 235 věřících

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Při pátečním útoku na Sinajském poloostrově v Egyptě zemřelo přes 235 lidí, minimálně 130 osob je zraněno. Teroristé, spekuluje se o egyptské odnoži Al-Káidy, udeřili během modlitby, odpálili trhavinu a začali střílet. Jde o nejhorší teroristický útok v Egyptě za desítky let. Oblast útoku leží zcela mimo zóny turistického ruchu.

Pirát z Olomouce je ve vedení Sněmovny. Nesmím přibrat, usmívá se Pikal

/ROZHOVOR/ Místopředseda Pirátské strany Vojtěch Pikal z Olomouce byl také zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Úsek Pražského okruhu získal kladné stanovisko EIA

Úsek Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1 v pátek získal kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA). Informovalo o tom ministerstvo životního prostředí. Úsek označovaný číslem 511 by se mohl začít v roce 2020.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT