Prvostupňový soud tehdy konstatoval, že B. v roce 2009 opakovaně fyzicky napadal jistého Tomáše, jehož mimo jiné bitím, kopáním a hrozbami, že „vykuchá" jeho babičku, donutil k vydání batohu v ceně 1500 Kč s oblečením. Jindy ho v herně přinutil pod pohrůžkou zbitím vydat 1500 korun.
Dalšího mladíka nutil v areálu bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech k zaplacení dluhu. Při tom demonstrativně nastříkal na alobal z injekční stříkačky nějakou kapalinu, která v prudké reakci vyleptala do fólie díru. Komentoval to slovy: „Koukej, co to dělá s kovem, do večera máš čas, abys zaplatil, co dlužíš, jinak uvidíš."
Okresní soud mu k tomu přičetl nenastoupení trestu pěti dnů vězení, ve které mu byly přeměněny neodpracované hodiny obecně prospěšných prací, a za to a za sbíhající se krádež a neoprávněné držení platební karty podle rozsudku z Příbrami ho poslal za mříže na 44 měsíců. Krajský soud v tomto rozsahu jeho odvolání zamítl.
Michal B. podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).
Mimo jiné oběma soudům vytkl, že se bez dalšího přiklonily k výpovědi poškozeného, který je prý drogově závislý a křivě ho obvinil z trestného činu nedovolené výroby omamných látek. Soudy podle něho důkazy hodnotily nesprávně. Je přesvědčen, že jednání, v němž jsou spatřovány znaky výtržnictví, není trestným činem, neboť nebezpečnost tohoto činu – například podle něho pouhé facky v prvním případě - pro společnost není vyšší než nepatrná. Z dokazování nevyplývá, že by se dopustil vůči poškozenému násilí v úmyslu zmocnit se jeho batohu, případně hotovosti.
NS k tvrzení o nevěrohodnosti poškozeného připomněl, že odvolací soud doplnil dokazování výslechem svědků a ti usvědčující výpověď potvrdili. K argumentaci údajnou malou škodlivostí skutků posuzovaných jako loupež a výtržnictví NS poznamenal, že oba dílčí útoky byly dokončeny. Při prvním se obviněný navíc dopustil intenzivního násilí tím, že poškozeného kopal a bil pěstmi do obličejové části hlavy. Z takového způsobu provedení trestného činu, navíc spáchaného formou pokračování, rozhodně nelze dospět k závěru, že šlo o jednání, které by neodpovídalo ani nejlehčím běžně se vyskytujícím případům trestného činu loupeže, řekl NS.
Prvního napadení jedním úderem do obličeje se obviněný dopustil na frekventovaném místě a za účelem přimět poškozeného, aby mu vrátil poskytnutou zástavu. Je osobou vícekrát trestanou. Všechny tyto okolnosti svědčí pro závěr, že stupeň nebezpečnosti činu pro společnost byl i v tomto případě vyšší než nepatrný, uzavřel NS. Dovolání Michala B. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
(6 Tdo 262/2013)