Pro loňské slavnosti povolil soběslavský úřad  na 19. září 2015 uzavírku ulice Jirsíkova a zvláštní užívání ulic Jirsíkova a Horní Příkopy. Ve 2:44 hodiny informoval Ing. K. emailem vrchního strážmistra městské policie, že bude 19. září v okolí hradu provozovat „petiční stánek". Strážmistr mu obratem odpověděl, že je na tento den vydáno rozhodnutí o zvláštním užívání 
ke slavnostem a jiný zábor prostranství bude v rozporu s tímto rozhodnutím. Ing. K. od zdejších pirátů nicméně na okraji místa pořádání slavností vystavil petici a podpisové archy. V 11:39 hodiny byl odtud vykázán hlídkou městské policie do místa mimo zábor.

Přestupek za dva tisíce

12. října bylo Městskému úřadu Soběslav oznámeno podezření, že Ing. K. spáchal přestupek proti veřejnému pořádku, za nějž mu uložili pokutu 2000 korun. „Delikvent" podal odpor a řízení bylo přerušeno 
do skončení řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Tu Ing. K. podal u krajského soudu. Tvrdí, že na Soběslavských slavnostech vykonával petiční právo dle zákona o petičním právu, když na místě přístupném veřejnosti, na okraji místa pořádání slavností, vystavil petici a podpisové archy. Tvrdí, že zásah městské policie byl nezákonný.

Má zato, že rozhodnutí úřadu o povolení zvláštního užívání komunikace nedává pořadateli ani policii právo bránit žalobci ve výkonu jeho petičního práva na veřejném prostranství, kterým místo konání Soběslavských slavností bezesporu bylo. Umístění petičního stánku na veřejném prostranství nepodléhá ohlašovací povinnosti ani místnímu poplatku pro účely zvláštního užívání veřejného prostranství. Upozorňoval na to 
i zasahující policisty.

Město Soběslav ve svém vyjádření trvá na zákonnosti zásahu hlídky. Uvádí, že nebyl namířen proti výkonu petičního práva žalobce, ale proti jeho ne᠆oprávněnému záboru veřejného prostranství vyhrazeného kulturnímu domu města. Žalobce z užívání této části vyloučil jiné osoby, včetně té, které bylo užití povoleno pro pořádání Soběslavských slavností.
Podle města měl žalobce ve svém stánku nabízet prezentační materiály Pirátské strany, tuto stranu propagovat a výkon petičního práva byl jen vedlejší činností stánku. Jednání žalobce tak bylo v rozporu 
s nepolitickým charakterem kulturní akce Soběslavské slavnosti 2015.
Žalobce v replice uvedl, že rozhodnutí Městského úřadu ze 4. září 2015 nebyla nikde zveřejněna a nemohla být vůči žalobci jakkoliv závazná. Prostor, na kterém on vykonával petiční právo, nebyl pořadatelem slavností využíván a po vykázání žalobce zůstal zcela prázdný. Žalobce dále poukázal 
na podle něho politický podtext celé kulturní akce, na níž byli přítomni všichni koaliční zastupitelé a starosta měl proslov.

Co zákon chrání

Krajský soud předeslal, že účelem správního soudnictví je poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům. O nezákonný zásah se jedná zásadně tehdy, je-li kumulativně splněno více podmínek, a tomu tak 
v tomto případě podle soudu bylo.
Připomněl, že petiční právo je přiznáno každému a zákon zakazuje komukoliv bránit ve výkonu tohoto práva, nebo potenciálně ohrožovat jeho realizaci v rozsahu, kterým nezasahuje do jiných základních práv.

Ing. K. vykonával na travnaté ploše hraničící s ulicí Jirsíkova petiční právo způsobem, který je předpokládaný jak Listinou základních práv a svobod, tak 
i petičním zákonem. Přistavil si malý stolek opatřený vlajkou Pirátské strany. Vzhledem k charakteru petičního práva jako práva politického je podle názoru soudu ničemu neodporující vybavení petičního „stánku" touto vlajkou.

Petice byla sestavena politickým hnutím „Piráti pro Soběslav" a politická strana může jakýmkoliv způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat obyvatele k podpoře petice. Petiční zákon výslovně zakazuje komukoliv bránit ve výkonu petičního práva, současně musí být každému umožněno seznámit se s obsahem petice před jejím podpisem. Proto mohou být petice vystaveny na místě přístupném veřejnosti. Žalobce se tak nemohl dopustit přestupku neoprávněného záboru veřejného prostranství.

Výkon petičního práva žalobce na místě veřejně přístupném nemohl být považován za neoprávněný zábor veřejného prostranství. Veřejné prostranství bylo v rozsahu 2x2 metry „zabráno" za účelem výkonu petičního práva, jež bylo žalobcem realizováno v souladu se zákonem.
Soud proto žalobě zcela vyhověl a určil, že vykázání žalobce strážníky městské policie při výkonu žalobcova petičního práva z místa veřejně přístupného představuje nezákonný zásah.
Proti rozhodnutí podalo město kasační stížnost
k Nejvyššímu správnímu soudu ČR.