Přijede 
60 souborů, asi 1360 účinkujících ze 17 zemí. V neděli MDF vyvrcholí dvěma galakoncerty. Permanentka stojí 1000 korun.

Festival ve čtvrtek večer zahájí průvod městem a mezinárodní dudácké kasací na hradním nádvoří. „Je to klasika, každý rok stejná, ale zajímavá v tom, že lidé uvidí všechny zahraniční soubory a některé domácí," řekla jedna z organizátorek Irena Novotná.

Hodně vzpomínat se bude na dudáka, legendu českého národopisu a zakladatele MDF Josefa Režného, který zemřel v prosinci 2012. Ve čtvrtek mu v parku před letním kinem odhalí bustu, v pátek ho připomene pořad, pojatý jako mozaika: filmy a fotografie doprovodí písně a slova hostů z Česka i zahraničí.

„Zajímavý bude pořad 
o krojích všech zúčastněných států, který má na starosti Jiřina Langhammerová, bývalá ředitelka Národopisného muzea a jedna z největších odbornic na lidové kroje. Do vesela je laděn pořad věnovaný dudákům zemí bývalé monarchie, kam možná přijde 
i mocnář," řekla ředitelka festivalu Eva Dresslerová.

MDF má rozměr zábavný 
i jemně naučný. První zmíněný zastupuje například páteční program Ženy a jejich dudy. „Kdo se chce pobavit, ať přijde. S humorem to dělá režisér Zdeněk Bláha," popsala Irena Novotná.

Dětem je určeno ještě  pásmo Pojďte všichni, pojďte hrát, vesele si zazpívat. Jaroslav Bašta z Prácheňáčku tak pojmenoval pořad pro maminky s dětmi, které se aktivně zapojí do programu.

Dudácký festival.

K MDF patří zároveň koncert vážné hudby Kontrasty. „Několik let jsme měli Jihočeskou filharmonii, letos spolupracujeme s BROLNem. Je to pořad, který dělával Pepa Režný, v kontrastech představujeme dudy v nejrůznější muzice, ale spíše v té klasické," řekla Eva Dresslerová.

Kromě Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů se představí dětský soubor Fere Angeli ze Strakonic, Steyrische Bordunmusik, táborští Dei Gratia, Josef Kuneš, Mick Loos či Michael Vereno. Podle režiséra Kontrastů Josefa Krčka fungují dudy v pořadu jako archetyp, nástroj, který  spojuje národy.

„Má své modifikace, barvu, způsob hraní ve vážné, duchovní, lidové, středověké 
i taneční muzice. Kontrasty budou v pestrosti žánrů: začínáme středověkou muzikou, pak přijde BROLN, zazpívají děti a končí Rakušané – to, co hrají, je neskutečné, nádhera," řekl Josef Krček.

K náročnějším divákům míří koncert duchovní hudby 
s průvodním slovem Alfréda Strejčka. Podle Ireny Novotné stojí za to navštívit i nedělní mezinárodní mši, kterou doprovodí dudácká hudba. Několik pořadů je zaměřených regionálně, na folklor Plzeňska a Strakonicka.
Hrát a zpívat se bude v letním kině, domě kultury, Rytířském a v Maltézském sále, na hradním nádvoří a v kostele. Na hradním nádvoří se setkají výrobci dud, součástí MDF jsou jarmark a scéna na Palackého náměstí, kde zahrají sólisté a malé skupiny.

Mezi provozní novinky MDF s tradicí z roku 1967 se řadí přímý přenos z kasací na prostranství před hradem 
a noční koncerty, které se 
z parkoviště před pivovarem stěhují do jeho dvora.

Jediným limitem, který se festivalu nedaří prolomit, je účast dudáků z Afriky. „Prostě nám je sem nepustí. Ze strachu z terorismu anebo proto, že se bojí, že by zde zůstali 
a nevrátili by se. Snažíme se je sem dostat už několik let, ale ve finále z toho pokaždé sejde," doplnila Eva Dresslerová.

Dudy.Středověké dudy i zapomenutá oponaVlastní největší sbírku dud 
v České republice.  Obsahuje 40 kompletních nástrojů, více než 100 součástek dud, přes 1800 předmětů vztahujících se k dudáctví a kolem 2500 vyobrazení. To nejlepší ze svých sbírek vystavuje ode dneška do 14. září strakonické Muzeum středního Pootaví v kapitulní síni hradu.

Jde o české i zahraniční dudy či kopie středověkých nástrojů z depozitáře, které se několik let nevystavovaly. „Potom jsou zajímavá výtvarná dílka, kde je dudák nebo dudy, nebo opona z bývalého loutkového divadla, která byla mnoho let zapomenuta na půdě hradu, znovu objevena a zrestaurována," řekla kurátorka výstavy Irena Novotná.

Mezi zajímavosti počítá takzvané královské dudy, repliku středověkých dechových dud, kterou dělal Pavel Číp ze Zubří na Moravě, dále přípravky na výrobu dud, které muzeu věnoval Jaroslav Vehrle, strakonický výrobce dud. Příchozí si tak prohlédnou třeba to, jak se vrtá přední píšťala.

Základem muzejní dudácké sbírky, která se stále rozšiřuje, se stala obsáhlá dudácká pozůstalost po Jaroslavu Formánkovi, kterou do muzea v roce 1939 věnovala jeho žena Milada.