Jen zcela výjimečně opouští   Městské muzeum v Čáslavi vzácná relikvie, kalva husitského vojevůdce Jana Žižky, od jehož smrti 11. října   uplyne  590 let.

Na mimořádnou krátkodobou výstavu do Písku ji získalo Prácheňské muzeum. V Rytířském sále hradu si čáslavskou  kalvu mohou zájemci prohlédnout do  pátku 10. října.  V dobových kostýmech ji tady střeží členové  skupiny historického šermu Klíč a meč. V úterý dopoledne to byli Veronika Kalibová  a Jan Sebera.

V sobotu 11. října se  vzácná památka vydá na cestu do Tábora.  V 10 hodin začne na nádvoří muzea malá slavnost.

„Táborští bratři, které budou představovat členové skupiny historického šermu Táborští kupci, budou připraveni   kalvu Jana Žižky převzít z rukou purkrabího hradu.  Účast přislíbil i starosta Písku Ondřej Veselý. Za  město Tábor budou přítomni ještě děkan a bakalář," popsal úvod k převozu kalvy  ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek.

Průvod jezdců a pěších se potom vydá Heydukovou ulicí směrem na Tábor. Na Floriánu však čeká nepříjemná zastávka. Průvod přepadnou strakoničtí johanité, kteří se budou chtít kalvy zmocnit. „Na to,  zda se jim to podaří, se mohou zájemci přijít podívat v sobotu přímo na Florián, dnešní Havlíčkovo náměstí," pozval Písečany Jiří Prášek.

Kdo si nestihne čáslavskou kalvu prohlédnout v Prácheňském muzeu, bude mít příležitost  příští týden v Táboře.  Bude do 18. října součástí výstavy, kterou Husitské muzeum  v Táboře připravilo  k výročí úmrtí   Jana Žižky z Trocnova. Současně s lebkou husitského hejtmana  bude na táborské výstavě další významný exponát. Národní muzeum  zapůjčilo pro tuto  příležitost originál hlavičky Jana Žižky z táborského kamenného znaku od Wendela Roskopfa, umístěného v gotickém sále Staré radnice.

Originál kalvy se nachází v Žižkově síni v prvním patře pozdně barokní  čáslavské radnice. Lebka je uložena ve vitríně z bronzu a skla, která stojí na dubovém podstavci, zdobeném vyřezávanými znaky slavného válečníka. Žižkova síň muzea v Čáslavi  byla slavnostně otevřena 13. listopadu 1929 za účasti profesora Jindřicha  Matiegky (1862 – 1941), který se jako první zabýval hodnověrností čáslavského nálezu.