O čem kniha je a co vedlo autory k jejímu napsání, vysvětluje jedna z autorů Radka Velková: „Kniha se věnuje voroplavbě na jihočeských řekách. Stěžejní řekou pro nás byla přirozeně Vltava, ale protože spoluautor Jiří Fröhlich, který pracoval jako archeolog v prácheňském muzeu a před tím v muzeu ve Strakonicích, se věnoval voroplavbě v osmdesátých letech na Otavě, tak jsme tam přidali i Otavu. A protože máme kousek i Lužnici a já jsem rodačka z Tábora a Lužnici miluji, zahrnuli jsme do knihy i ji. Kniha je tedy o voroplavbě na těchto třech řekách," líčí Radka Velková.

Knihu ve Vyšším Brodě pokřtili autorka, vydavatel Jan Měšťan a František Sípal. Ten, jako potomek voroplavců, zastupoval voroplavecký cech.
Autorka nám prozdila také, co ji k voroplavectví a řekám jako takovým přivedlo: „To byla taková veliká náhoda, protože moje babička pochází z plavecké osady Blatná u Albrechtic nad Vltavou. Jednou jsem tam přijela na sraz vodáků a potkala jsem se s panem Václavem Osou, pamětníkem, který tam vyprávěl úžasné historky. Ty jsem si zapsala, a ono se to na sebe nějak nabalovalo, až z toho na konec vznikla kniha."
Knihu doplňuje velké množství dobových, dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů, které vydaly rodinné archivy i muzejní sbírky.