To jsou paradoxy, chtělo by se říci okřídlenou větou. Tentokrát směrem k turistickému ruchu. 
Jen málokdo by si totiž na jaře loňského roku dokázal spojit 
s Českým Krumlovem republikově významnou zprávu 
o tom, že letecký kolos Korean Air koupil takřka poloviční podíl v akciové společnosti České aerolinie. Už tehdy totiž korejský přepravce avizoval, že během předchozího roku dopravil do České republiky 130 tisíc svých pasažérů a do budoucna by jich mělo být daleko víc.

A stalo se. Velmi podstatnou částí asijské turistické klientely v Českém Krumlově totiž už nejsou Japonci nebo Číňané, ale právě Korejci. Pro nás na první pohled rozdíl takřka nerozeznatelný, jazykově, kulturně a v kupní síle ale zásadní.

První, kdo na tuto změnu zareagoval, jsou krumlovští turističtí průvodci. Ti už několik týdnů absolvují kurz korejštiny. „Na tuto změnu jsme přišli zcela náhodou během kontrol živnostenského úřadu v minulém roce," konstatoval včera Oto Šrámek ze Sdružení průvodců.
Je to už několikátá změna klientely, kterou Krumlov absolvoval po roce 1989. Zprvu se v ulicích ozývala spíše němčina zčásti promíchaná angličtinou a jinými evropskými jazyky. Němčina se znovu připomněla především během Zemské výstavy v loňském roce. Jinak ale v posledních letech při procházce historickým jádrem slyšíte spíše ruštinu nebo asijské jazyky.

„Po revoluci jezdilo do Krumlova poměrně dost Američanů, pro které to tady tehdy bylo velmi levné, protože za dolar dostali čtyřicet korun," zavzpomínal včera někdejší starosta a nyní podnikatel v cestovním ruchu Jan Vondrouš s dodatkem, že po roce 2001 už návštěvnost těchto klientů slábla, což vydatně podpořila i pro ně nepříznivá změna kurzu. Podobné to bylo s rakouskou němčinou.

Rodinné výlety z Rakouska na levný český řízek také už vzala voda. Po povodních roku 2002, už pak v Krumlově začaly pomalu ale jistě sílit asijské výpravy.

Co tedy může turistický ruch kromě prohlídek zámku nebo ubytování a jídla nabídnout? To je asi ta nejdůležitější otázka každé úspěšné destinace. Asi to, co turista chce. Jenomže stačí malá sonda mezi asijské turisty a je znát, že se sem přijeli hlavně podívat na město zapsané do seznamu UNESCO. Nikoliv nakupovat. A pokud nakupovat, tak se jejich poptávce nezanedbatelná část obchodů už přizpůsobila ve formě nabídky jantaru, zlata, skla nebo drobností zpravidla vyrobených v Asii. Obchody tohoto typu se ve městě v posledních letech rozrostly jak houby po dešti. Co se týče místní, ryze regionální nabídky nějakých původních výrobků, tak kromě trdelníků, perníčků nebo piva, nic nového pod sluncem.

Jenomže jak se přizpůsobit změně turistů? „To mám každého půl roku měnit sortiment?" zareagoval prodejce Josef Šmejkal, který už se léta specializuje hlavně na hudební nosiče. „Pokud je člověk v něčem profesionál, pak se přece nemůže chovat jako zlatokop a nabízet co se zrovna v tu chvíli hodí. Pro nás, obchodníky v kamenných obchodech je sice turistický ruch důležitý, ale hlavně mimo sezónu by jej měli podpořit místní. A těch chodí a žije v centru města málo," naznačil Josef Šmejkal léta diskutovaný problém.

Za poslední léta se výrazně změnil i autentický ráz města, díky němuž byl Český Krumlov také před dvaceti lety zapsán na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jak už dlouho upozorňuje například českokrumlovský kastelán Pavel Slavko, chyb se udělalo hodně, od nevhodných vývěsních tabulí a reklamních poutačů, nápisů na zdech až po fatální zásahy do fasád a střech. Autenticitu změnila důraznější nabídka zboží pro turisty. Už zmiňované vývěsní štíty, různobarevně rozzářené výklady, to vše je daleko od stavu, který si mohl návštěvník města romanticky vychutnávat před dvaceti lety.

Nastává tedy další paradox, město bylo zapsané na Seznam UNESCO kvůli své výlučnosti a autenticitě. O tu ale zčásti přichází právě tím, že se toho někteří obchodníci snaží co nejvíce nabídnout turistům, kteří přijedou hlavně kvůli značce UNESCO.
„Krumlovské obchody oslovují už dnes více globální turisty, než turisty z příhraničí. V případě korejských turistů je to většinou takzvaná rychlovka. Že by tady dělali nějaké větší nákupy suvenýrů, to ne," potvrdil včera další člen Sdružení průvodců Stanislav Jungwirth a s ním i další průvodci.