Odmítl prokázat totožnost a byl proto převezen na oddělení do Volar. Tam zase odmítl podrobit se zkoušce na alkohol. V policejní cele podle orgánů trestního řízení předstíral záchvat a když mu policista poskytoval pomoc, úmyslně ho kousl do prstu podle Okresního soudu v Prachaticích s vědomím, že je nositelem viru žloutenky typu C a může tak policistu nakazit. Poškozený se proto opakovaně musel podrobovat odběrům krve ke zjištění, zda nedošlo k aktivaci onemocnění.

Zkoušce na alkohol v dechu se pan Marek posléze podrobil, přičemž mu bylo v 10.05 hodiny naměřeno 1,50 promile a v 10.19 hodiny 1,58 promile.

U soudu obviněný uvedl, že to v restauraci Chata byla po jednom či dvou malých pivech „hrozná smršť", z níž si pamatuje jen nějaké láhve vodky na stole. Udělal prý chybu, že pil na léky proti epilepsii. K osobním poměrům uvedl, že od čtrnácti let byl na drogách.

Vyváděl

Kousnutý policista popsal situaci na silnici. Byli vyrozuměni telefonem, že nějaké červené auto vyhodilo u kostela ženskou. Jeli tam, ale mezitím se to vozidlo vrátilo, ženu naložilo a ujíždělo na Prachatice po levé části vozovky. Jeli za řidičem na majáky a zablokovali ho.

Řekl, že doklady nemá, a protože byl pod vlivem, zajistili ho. Při eskortě demoloval vozidlo, plival kolem sebe, pak nechtěl vystoupit a museli použít donucovacích prostředků.

Na celu byl umístěn i s onou slečnou, která po chvíli volala o pomoc, že se zadržený dusí. Policista vzal rukavice s tím, že mu vyndá jazyk, a v tom momentu ho muž kousl. Pak začal kolem kopat a nadával, takže o epileptický záchvat prý asi nešlo. Neměl ani křeče.

Průběh potvrdila i kolegyně poškozeného, která doplnila, že mu spoluzadržená dívka skočila na záda a bránila mu v úkonech se zajištěným, tak jí přiložila pouta. Dotyčná si toho z večera ani ze zákroku moc nepamatovala.

Ošetřující lékař pana Marka potvrdil hepatitidu u svého pacienta, ale mínil, že žloutenka by se podle literatury mohla přenést kromě pohlavního styku jen kontaktem krve s krví, tedy pokousáním do krve při současné oděrce v ústech škůdce a podobně.

Soud připomněl odsouzení pana Marka k šesti měsícům nepodmíněně v červenci 2010, ale i to, že v roce 2008 byl potrestán za útok na policisty při zákroku, přičemž jednoho kousl do bérce.

Tentokrát ho uznal vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky a zločinem násilí proti úřední osobě se způsobením těžké újmy na zdraví. Za to mu uložil tři roky do věznice s dozorem.

Pan Marek se odvolal proti výroku o onom násilí. Podle jeho obhájce lékař nevyloučil, že tehdy v policejní cele mohl obviněný prodělávat záchvat epilepsie. Při pochybnostech o jeho příčetnosti by měl být obvinění zproštěn.

Jaká újma?

Také státní zástupkyně má kvalifikaci činu obžalovaného v přísnějším odstavci, tedy za způsobení těžké újmy, nepřiléhavou. Okolnosti, za kterých by bylo možné přenést hepatitidu, nebyly v této věci zjištěny ani na straně poškozeného, ani obviněného.

Policista nicméně dlouho marodil, musel se podrobovat opakovaným odběrům krve, vyšetřováním, očkování, a vědomí, že mu hrozí nákaza, mu jistě způsobilo i psychické problémy. Navrhla v tomto bodě uznat pana Marka vinným pouze přečinem násilí proti úřední osobě s ublížením na zdraví.

Krajský soud ale neshledal ve věci ani ono ublížení na zdraví a kvalifikoval čin obviněného jako přečin prostého násilí proti úřední osobě. Za něj, za ohrožení pod vlivem návykové látky a sbíhající se maření výkonu úředního rozhodnutí, které obžalovanému zůstalo z jiného, jinak amnestovaného, rozsudku, mu uložil souhrnný trest odnětí svobody na dvacet měsíců do věznice s dozorem a zákaz řízení na čtrnáct měsíců.

Rozsudek je pravomocný.