Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kukuřice schází, výnosy srazilo sucho

Českobudějovicko - Suchý rok se podepsal i na poslední důležité plodině, kterou zemědělci sklízejí z polí. Výnosy kukuřice byly citelně menší, než se čekalo. Zemědělci na Českobudějovicku tak budou muset v příštích měsících hodně počítat, aby vystačili s krmením.

9.11.2015
SDÍLEJ:

Sklizeň kukuřice - ilustrační foto.Foto: Deník/Miroslav Kucej

Zhruba o deset tun z hektaru méně než vloni sklidili z ploch osetých kukuřicí zemědělci v Čížkrajicích. Minulý rok měli výnosy kolem 40 tun, letos to bylo kolem 30 tun. „Kde byly vlhčí pozemky, tam to šlo. Kde je málo země na kamenitém podloží, tam to schlo," říká předseda ZD Čížkrajice Karel Štangl. Náhradu je třeba někde sehnat, a tak podle Karla Štangla Čížkrajičtí sklízejí zbytky luk u sousedů, co kdo nabídne. „Nejhorší je, že není ani pastva pro dobytek," konstatoval čížkrajický předseda s tím, že se dobytek nemůže ani napást venku. I tam se musí seno dovážet. A nezbude nejspíše než senáž také dokoupit. „Letošní rok nám nějak nepřeje," říká Karel Štangl a připomíná, že v horkém létě bylo třeba i dovážet vodu do studní, aby se dobytek mohl dostatečně napít.

Slabší byla i nedávno ukončená sklizeň brambor. „Výnos byl špatný, asi padesát procent výnosu loňského roku," zmínil Karel Štangl a dodal, že letos ani nedávali zemědělci z Čížkrajic oběžníky do obcí s nabídkou prodeje. Předem věděli, že země vydá jen malou úrodu a na všechny zájemce že by se stejně nedostalo. Běžně sklízejí 350 až 400 metráků z hektaru, letos to bylo okolo 200 metráků z hektaru. Na letošní objem stačili zákazníci, kteří do Čížkrajic jezdí pravidelně.

„Snad to bude příští rok lepší," dodává Karel Štangl, už ale také naznačuje, že možná bude nutné upravit časem osevní plány a reagovat na sucha, protože ta se podle něj mohou opakovat.

Sucho mělo vliv na celý region. Asi o 15 % nižší oproti průměru byly letošní výnosy kukuřice i v ZOD Borovany. Podle předsedy ZOD Jindřicha Kořínka měli ale Borovanští oseto kukuřicí o 35 hektarů více než vloni, a tak se slabší výnosy podařilo nahradit. „Celkem to dopadlo docela slušně," komentoval celkový výsledek sklizně u důležité plodiny Jindřich Kořínek s tím, že nejhorší očekávání se naštěstí nenaplnila. „Není to tak tragické," říká borovanský předseda. Sucho sice poznamenalo vedle celkového objemu výnosu i obsah škrobu v kukuřici a také nejkvalitnějších senáží pro dojnice mají v podniku méně, než by bylo ideální, ale o krmivo se nebojí.

A jako pojistku zaseli Borovanští ozimé žito. „Zkoušeli jsme to už před třemi lety a osvědčilo se to," říká Jindřich Kořínek. Plodina se sklízí na jaře jako pícnina a může nahradit případný výpadek v krmivech. A po ní se dá ještě na stejné pole zasít pro daný rok kukuřice. O krmné dávky se tedy Borovanští nebojí.

Sucho potrápilo i zemědělce ze Sedlce. Chybí jim hlavně pícniny. Podle předsedy ZOD Blata Sedlec Milana Peška je letošní senáže méně o 50 % oproti loňsku. Také kukuřice na senáž sice sedláci z Blat sklidili méně než vloni, ale protože mají ještě nespotřebované zásoby, tak její nedostatek neočekávají.

Kvůli chybějícímu senu už ale museli změnit krmné dávky. Snížili podíl sena a zvýšili o trochu podíl kukuřice, aby byla zachována výživová hodnota dávky. Zároveň se ale Sedlečtí poohlížejí v okolí, jak by mohli zásoby pícnin vylepšit, senáž už nakupují. „Máme tisíc hektarů luk. První seče byly špatné," ohlédl se za letoškem Milan Pešek a dodal, že druhé seče dopadly ještě hůře.

Sedláky trápí i výkupní ceny mlékaPředseda ZOD Blata Sedlec Milan Pešek vidí i horší problém než sucho. „Se suchem si poradíme. Podobné sucho už bylo," říká Milan Pešek, ale upozorňuje, že ztráty teď hrozí především z ceny mléka. Výkupní cena litru surového mléka se už několik měsíců pohybuje pod výrobními náklady, zhruba o korunu a víc. „Nedá se to utáhnout dlouhodobě," varuje Milan Pešek s tím, že kdyby měla situace na trhu s mlékem trvat i příští rok, nezbývalo by Sedleckým než zvážit, jestli třeba stavy mléčného skotu kvůli finančním ztrátám neomezit.

Autor: Edwin Otta

9.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tisíce Katalánců protestují v ulicích Barcelony proti uvěznění separatistických lídrů
2 6

Tisíce Katalánců protestují v ulicích proti uvěznění separatistických lídrů

Ilustrační foto
1 7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

/FOTOGALERIE/ Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Ostrava 2067. Vzkazy v truhle pro budoucí generace

Město Ostrava připravilo společně s Kulturním centrem Cooltour jako součást oslav 750. výročí první písemné zmínky o své existenci poselství do budoucnosti s názvem Ostrava 2067. Tím je dřevěná truhla, do níž dnešní Ostravané umístí své „vzkazy budoucím generacím“. Truhla bude otevřena za 50 let při oslavách 800. výročí města Ostravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení