Vltavotýnské lahůdky sídlí, jak už ostatně jejich název napovídá, v Týně nad Vltavou. Zde se v budově bývalého společenského domu připravují nejen oblíbené saláty a pomazánky, ale i zachlazená hotová jídla, knedlíky nebo zákusky. Většina jejich výrobků je tak v nabídce prodejen Terno 
a Trefa v jižních Čechách.

Hned na začátku putování za tajemstvím výroby potravin si mě pod křídla bere vedoucí provozu Markéta Hačková. Protože i zde platí přísná hygienická pravidla, podává mi bílý plášť a čepičku. 
A pak už mě odvádí do bludiště chodeb celého provozu.

Před zamícháním se do nádob přesně odváží jednotlivé složky salátu či pomazánky. Pak už přijde na řadu práce stroje nebo v případě menšího množství i ruční míchání. Na něj na fotografii připravená Libuše Smolová.„Tak, tady máme výrobnu studené kuchyně, zde se nejprve vše krájí, a zde zase míchá," ukazuje mi jednotlivá pracoviště. „Spousta věcí je tu automatizovaná, máme moderní stroje, ale třeba obložené chlebíčky připravujeme ručně, to by ani jinak nešlo," směje se.

Když mě odvádí zpátky, začínám si připadat trochu ztracená, provoz je totiž tvořen bludištěm chodeb a schodů, které ústí do jednotlivých výrobních prostor, chladíren a skládků.

V kanceláři se mě dál ujímá ředitel celé firmy Jaroslav Šenkýř. I ten mě bere na další výlet do světa lahůdek. „Vyrábíme skoro kompletní sortiment jídel, lidé se z našich produktů mohou nasnídat 
i naobědvat a navečeřet. Samozřejmě si mohou také zamlsat," vypráví, zatímco mě provádí dalšími a dalšími místnostmi.

Zajímá mě, odkud se berou jednotlivé suroviny, které zde dále zpracovávají. „Drtivá většina přísad je od tuzemských a především regionálních dodavatelů," vysvětluje ředitel firmy. „Do výrobků navíc nepřidáváme žádné konzervanty, tedy éčka. Pokud se už výjimečně ve složení našich výrobků objeví, tak pocházejí právě od dodavatele surovin," doplňuje a vysvětluje, že je to sice na úkor trvanlivosti, kterou chemické 
i přírodní konzervanty značně prodlužují.

Někde zrovna pracovnice zdobí zákusky a linecké cukroví, jinde zase voní sekaná nebo plněné buchty. „Ty pečeme zatím jen chvíli, podobné novinky pravidelně zkoušíme. Našeho běžného zákazníka totiž dobře známe a víme, co mu chutná," vysvětluje Jaroslav Šenkýř a dodává, že nelze sortiment výrobků pouze rozšiřovat, ale že je třeba některé produkty obměňovat nebo úplně rušit.

„Není to neobvyklé. Když něco nejde na odbyt, nemá to dost velký úspěch u zákazníků, tak se většinou rozhodneme takový výrobek stáhnout 
z prodeje. Občas se ale stane, že k nám pak někdo přijde a po zrušeném výrobku se ptá. Každý má prostě trochu jiné chutě. A to je jedině dobře, alespoň není nuda," směje se.

Linecké kytičky musí pracovnice firmy pečlivě ručně promazat. Ve Vltavotýnských lahůdkách se totiž vyrábějí nejen pomazánky nebo saláty. V sortimentu nechybí ani sladké zákusky či hotová jídla.„Tady, vezměte si," podává mi zase jinde jeden z čerstvě upečených zelňáků. Prohlídka provozu je u konce a já už ani nevím, v jakém jsme patře. Naštěstí mě můj průvodce neomylně odvádí zpět do své kanceláře, kde si povídáme dál.

„Největší nápor ve výrobě máme tradičně kolem Vánoc 
a Silvestra. Běžně v tomto období vyrobíme opravdu tuny a tuny vlašského a bramborového salátu a dalších pomazánek. Zájem je ale i o jiné výrobky, jako třeba sýrové rolády nebo rybí speciality," vykládá ředitel Vltavotýnských lahůdek.

Zajímá mě také, jak vlastně vypadá takový běžný pracovní den. „Spíš pracovní noc," směje se Jaroslav Šenkýř. 
„U nás se pomazánky a další produkty studené kuchyně vyrábějí hlavně v noci, aby se časně ráno mohly čerstvé dostat na pulty obchodů," říká 
a dodává, že výjimkou je právě konec prosince, kdy se produkty studené kuchyně vyrábějí i za denního světla.

„Je třeba prostě uspokojit poptávku zákazníků. V obchodech už většinou dopředu vědí, kolik je třeba si objednat pomazánek a salátů. I tak se ale stane, že nám třeba dopoledne zavolají z českobudějovického Terna, že došly chlebíčky a potřebují jich dovézt do oběda čtyři sta," vypráví Jaroslav Šenkýř. „Prodejnu ani zákazníky nezklameme, takové situace se prostě stávají," dodává.

Zákazníci si navíc v prodejnách mohou objednávat větší množství obložených chlebíčků, zákusků či třeba dortů. „Není to problém, dokonce si občas i někdo řekne o něco, co v našem sortimentu nemáme. Pokud je to možné, tak to ale zkusíme pro něj vytvořit na míru. Může se pak klidně stát, že díky tomu vznikne nová kombinace třeba obloženého chlebíčku, který pak sami zařadíme do naší nabídky," vykládá ředitel firmy.

„Zájem je hodně o různé speciální dorty na zakázku, třeba svatební a podobně," dodává ještě na závěr mojí návštěvy ve světě výroby pomazánek a obložených chlebíčků opravdu ve velkém.