Za humny jim chtějí postavit obří lyžařský areál. Jenže jim o tom zapomněli říct. Lidé ve Frymburku na Lipensku se bouří proti v tichosti připravované a prosazované změně územního plánu. Týká se výstavby skiareálu se čtyřmi až pěti lanovkami a několika sjezdovkami na vrchu Kaliště. Mají především propojit Frymburk se střediskem v Lipně nad Vltavou. Podle autora návrhu, architekta Martina Krupauera, by díky tomu přes zimu v městysu Frymburk, jenž má 1300 obyvatel,  přibylo 800 až 900 pracovních míst a zvýšil se turistický ruch.

Druhou stranou mince je zničená příroda. Kvůli 50 metrů širokému koridoru lanovek a sjezdovek se vykácí les o rozloze až 31 budějovických náměstí. Místní se také bojí, že nové lanovky ohrozí zdroje pitné vody. O plánech Jihočeského kraje jim nikdo neřekl. V pátek večer proto uspořádali debatu v muzeu.

Přišlo kolem stovky lidí, sál praskal ve švech. Atmosféra byla velmi bouřlivá. K velkému údivu všech ale chyběl  starosta Oto Řezáč. „Byly hlášky, že se budou stavět hotely, čímž by se kopec úplně zničil. Jak to tedy bude?" ptala se s úzkostí jedna z obyvatelek.

Bývalý starosta a správce muzea František Frantál vysvětlil, že územní plán městyse je starý 16 let. Podle zákona se musí změnit do konce roku 2015, a to kvůli plánu krajskému –  v něm se píše, že celé zdejší území je určené pro sportovní aktivity nadregionálního významu.

Utajovaný projekt lanovek má kořeny v době před osmi lety. To se sešli zástupci Lipna a Frymburka, aby se domluvili na strategii rozvoje. Vznikla studie, jež zkoumá cestovní ruch a pracovní místa. „Není možné myslet si, že se uživíme jen z letní sezony. Až 95 procent obchodu se odehraje během šesti týdnů, až 95 procent návštěvníků přijede jen ve dvou letních měsících. Jednoznačně z toho vychází, že musí být dvě sezony," apeloval Krupauer.

Zásadní problém: voda

Architekt Krupauer dodal, že v létě by areál využili cyklisté na horských kolech. Jeho slova ovšem mezi frymburskými často narážela na nesouhlasné reakce. Někteří diskutující jsou přesvědčeni, že Krupauer v prvé řadě sleduje pouze své obchodní zájmy. Je totiž předsedou dozorčí rady firmy Conduco, která vlastní společnost Lipno Servis. Ta provozuje lyžařský areál v Lipně. Frymburští se obávají, že s propojení obou obcí tak nebudou profitovat oni, ale spíš druhá strana.

Zásadní problém plánovaného lyžařského areálu je ten, že stavba může ohrozit zdroje pitné vody. Architektonický návrh totiž počítá až se 40 sněžnými děly. Voda na výrobu umělého sněhu se sice bude čerpat přímo z lipenské nádrže, ale podle bývalého zemědělce Emila Krola  to ale stejně může ohrozit studánky s pitnou vodou. „Máme vrty až 120 metrů hluboko a myslíme si, že je všechno v pohodě. Ale za patnáct dvacet let tomu tak vůbec nemusí být," upozornil.

Obří ski areál je naplánovaný jak na území Frymburka, tak v katastru Lipna nad Vltavou. Dohromady by zabral asi 800 hektarů. Teď trocha čísel: na výrobu metru krychlového umělého sněhu se spotřebuje kolem 250 až 500 litrů vody. Zasněžení jednoho hektaru tak vychází přibližně na 700 tisíc až 1,2 milionu litrů.  To je denní spotřeba města, jež má asi 8500 obyvatel…

Nevýhodou areálu je dále hlučnost a velká spotřeba energie. „Negativních dopadů na životní prostředí je podstatně víc. Od narušení funkcí lesa přes změnu krajiny a vodních i půdních poměrů až po vysychání vykácených ploch," upozornila Monika Krolová, hydrobioložka z Akademie věd.

"V plánku máte parkoviště, ale tam je moje chata"

Nikdo také neřeší, nakolik areál ovlivní život v samotném Frymburku, kde je už nyní v zimě více turistů než stálých obyvatel. Místní podnikatel v turistickém ruchu Martin Řezáč považuje za důležité, aby  Frymburk a Lipno zůstaly odlišné. Především je  podle něho nutné najít kompromis mezi požadavky cestovního ruchu a ochranou přírody.

„Turisté sem samozřejmě jezdí proto, že je tady krásně. Ale když to všude zavřeme a řekneme: sem nesmíte, tak turisté neuvěří, že je tu opravdu hezky," argumentoval Řezáč s odkazem na to, že Rakušané takové řešení najít dokázali.

Velká debata se vedla také o plánované lanovce na kopci Marta. Vladislav Smolka, jeden z obyvatel Frymburka a iniciátor diskuse, zmínil, že nové parkoviště znamená velkou investici. Jasno není ani okolo zázemí pro návštěvníky i vlekaře, tedy věcí, jako jsou stánek s občerstvením nebo půjčovna lyží.

„V nižší nadmořské výšce je nevýhodné budovat skiareál bez návratnosti do dvaceti let," zmínil Smolka. Podle návrhu by se sice lyžaři dostali autem pouze ke dvěma krajním lanovkám ve Frymburku a Lipně, ale i tyto plány narážejí na odpor části obyvatel. A to hlavně kvůli nutnému rozšíření současného parkoviště pod Martou. To má malou kapacitu. „Tam, kde máte v plánku nakreslené parkoviště, stojí moje chata. Jak je možné, že o tom nic nevím?" podivovala se asi 50letá žena.