Nejstarší historická zpráva o jihočeské Zlivi je z roku 1409, první zmínky o Zlivi v okrese Tachov se objevují dokonce ještě o několik let dříve, a to už v roce 1397.

Společnou charakteristikou obou obcí jsou i úchvatné přírodní scenérie, jež je obklopují.

Tím ale výčet společných rysů končí. Zatímco jihočeská Zliv má přes tři a půl tisíce obyvatel, v plzeňské Zlivi žije trvale pouhých 46 lidí.

„Zliv je místní částí města Planá. Je tady ale jen pár popisných míst a chatové osady na sebe navazující," přiblížila obec Martina Němečková, starosta Plané. Přesto tady návštěvníci mají co obdivovat.

Venkovský ráz obce podtrhuje malá kaplička, jež stojí uprostřed návsi, ve východní části návsi nad cestou stojí vysoký kamenný kříž, postavený roku 1859. Nedaleko je navíc chráněná krajinná oblast Český les.

„Tím, že byl Český les hodně let nepřístupný, je v dnešní době rájem cyklistů, kteří možnost jeho návštěvy hojně využívají," řekla starosta Plané, pětitisícového městečka vzdáleného od Zlivi jen celých sedm kilometrů. Sem také Zlivští jezdí nejen do školy, ale třeba i za kulturou.

„Je tu kino, koupaliště, zdravotní středisko," uvedla Martina Němečková. Na své si tady dle jejích slov přijdou i turisté. „Máme tu Galerii ve věži, kostelík svatého Petra a Pavla, Hornické muzeum, dokonce tu je památková zóna," zmínila jen některá zajímavá místa starostka Plané. „Žiji tu po celou dobu, už od narození," řekla Martina Němečková a prozradila i své oblíbené místo.

„Když je mi nejhůř, vyrážím na svatou Annu. To je místní kostelík. Je tam krásná alej a také je to poutní místo," řekla. „Žije se tu krásně a i život ve Zlivi ubíhá relativně dobře," doplnila.

Nejinak to je ve Zlivi na Českobudějovicku. „Život ve Zlivi plyne poklidným tempem," řekl starosta Jiří Štabrňák. Je starostou té největší Zlivi v Česku a o tom, že existuje více obcí téhož jména, má přehled.

„Vím, že v České republice existují ještě další dvě Zlivi, a to Zliv nad Mží a Zliv u Libáně. S žádnou z těchto obcí jsme ale kontakt nenavázali," prozradil s tím, že jeho povědomí o nich pramení ze zvědavosti, zdali s podobným nezvyklým názvem existuje ještě další obec. Ten podle jeho slov obec dostala z osobního jména Zliv.

„Význam toho jména byl vlastně Zlivova ves. Kdo však mohl být onen Zliv, jenž musel mít významnou úlohu v nejstarších dějinách osady, není známo," zapřemýšlel Jiří Štabrňák nad názvem svého města. Současně poukázal na všechny možné podoby názvu města, s nimiž se v korespondencích setkal.

„Současné písemné oslovování Zlivi je někdy úsměvné, a to i v úředních dokumentech. Píše se například ve Zlivu či ve Zlivy a pokud o našem městě někdo hovoří, říká ten váš Zliv je pěkný," prozradil starosta jihočeské Zlivi.

Jde-li o problémy či těžkosti, které starostům příslušných obcí přidělávají vrásky, je jedno, jestli se jedná o obec s padesáti, nebo třemi a půl tisíci obyvateli. Své o tom vědí starostové obou Zliví.

„Redukovala se tu autobusová doprava, což není pro rozvoj venkova zrovna přínosné," řekla Martina Němečková, starostka Plané. „Aby se venkov nevylidňoval, je třeba dostatek pracovních příležitostí a také dobrá dopravní dostupnost," doplnila.

„Co se asi nikdy úplně nepodaří, je vytvoření dostatečného počtu parkovacích míst pro osobní automobily," nastínil starosta jihočeské Zlivi, s čím se pro změnu potýkají místní zastupitelé.