Do hlavního města míří na tréninky dvakrát týdně. Vždy v úterý a ve čtvrtek. „Je to dřina a dřina," popisuje s úsměvem Michal Vojtík. Pokud se chce však zlepšovat, nemá na vybranou. Svojí výkonností totiž dávno přesáhl rodný region. Při soutěžích totiž začal vyhrávat, co se dalo a přestával mít konkurenci. Ta mu chyběla i k dalšímu vlastnímu posunu.

Nyní se učí u trenéra Martina Dvořáka, několikanásobného mistra republiky. Po pár trénincích se kouč stal Michalovo vzorem. „Je velmi disciplinovaný a s nikým s nepárá," přibližuje svého trenéra.

Michal Vojtík má nejraději standardní tance. Maminka Naděžda podotýká, že podle ní má její syn největší vlohy pro latinsko-americké tance. V současné době tvoří Michal taneční pár s Anetou Machačnou z Jičína. Trénují spolu krátce. „Na změnu partnerky si vždy těžko zvykám," prozrazuje Michal Vojtík.

Přivykne si však velmi rád. Partnerku si totiž sám vyhlídl a přál si s ní tancovat. Když pak přišla od maminky trenéra Martina Dvořáka, která také učí, doporučení, že by se k sobě hodili, byl Michal nadšený. Michal si na své partnerce cení, že se snaží ho posouvat stále dopředu. „Neustále mě opravuje a hledá na mě chyby, což je fajn," popisuje.

Se svojí grafikou uspěl na Mezinárodní dětské výtvarné vý- stavě Lidice 2015, kde se Michal Vojtík dostal mezi šedesát medailistů z celkového počtu 21 380 prací.

Michal Vojtík žije velmi aktivním životem. Kromě tancování hraje také florbal, věnuje se atletice či tenisu. Ve škole přitom nemá žádné problémy. Úkoly stíhá a úlevy nepotřebuje. Na vysvědčení měl dokonce vyznamenání. „Učím se v autě," prozrazuje, že cesty za tréninky se snaží využívat efektivně. I přes široký zájmový záběr u něj absolutně vítězí tanec. „Nikdy mě nenapadlo, že bych s ním skončil," říká.

Do volby střední školy má sice ještě rok čas, ale už nyní má jasno. „Půjdu na uměleckou školu do Prahy," vypálí Michal okamžitě. Malování chce skloubit s tancováním. Jako nejbližší metu před sebou vidí mistrovství republiky. „Neříkám, že chceme vyhrát, ale chtěli bychom na něm rozhodně uspět," říká skromně. V dlouhodobém horizontu se pak chce dostat mezi absolutní světovou špičku. „Když budu dobrý, mohl bych se tancováním i živit. Ale to skutečně musím být hodně dobrý," přemýšlí Michal Vojtík.