Písecký deník mohl nahlédnout do zrekonstruovaných prostor už nyní. Průvodcem se stal sám majitel. Ten mlýn koupil v roce 1998, přičemž osm let předtím dostali nemovitost v restituci potomci mlynáře. Ti však započatou obnovu objektu nedokončili.

„My jsme do rekonstrukce dali téměř dvacet milionů korun, a to za jeden rok. Začali jsme 1. září 2014 a kolaudovali letos v červnu," podotýká Zdeněk Stejskal, zatímco míříme do stodoly, kde je uložena zemědělská technika. Bude tu muzeum zemědělství.

Zdeněk Stejskal vypráví, že má k nemovitosti citový vztah. Ukazuje na domeček hned u vstupu do areálu, který představí dobové bydlení. Bude tu stůl, postel, skříň a sekretář ze zámku Orlík, které dostala jeho babička jako deputát, když na zámku pracovala. „Moje maminka, když byla svobodná, tak v mlýně sloužila, bydlela a spala. Tehdy se sloužilo i s noclehem a se stravou," upřesňuje ke vztahu k mlýnu a dále ukazuje na nádvoří, kde jsou vystaveny zemědělské stroje. Třeba jako mlátička.

Právě se zemědělstvím je spojena neradostná etapa mlýna. Zhruba půl století zde sídlilo JZD, mělo tu sklad a to se na stavu nemovitosti velmi podepsalo.
Stodola nyní slouží jako místo pro veškeré exponáty. Jejich část pak bude přemístěna na svá místa. Na to poslouží zimní období. Zrepasovaná je už například točící díže na těsto, také tu je odstředivka, žebřiňáky či ošatky.

„Zatím jsem koupil jen jeden exponát, a to traktor Zetor 25," říká Zdeněk Stejskal. „Jinak je vše, dovolím si tvrdit, darem od kamarádů," dodává.
Majitel mlýna a také budoucí kastelán má už jasno, kolik bude vstupné. „Pro děti bude jednu korunu, aby si zaplatily vstupenku, a vstupné pro dospělé první rok asi uděláme dobrovolné. Stejně to nemůže pokrýt náklady," říká majitel a poznamenává, že objekt jim peníze už vydělal. Zdeněk Stejskal, povoláním stavař, má firmu, která tu fungovala. „Dneska jsme to mlýnu vrátili," reaguje na rozsáhlou obnovu.

Na zřízení Muzea mlynářství, pekařství a zemědělství má pozitivní ohlasy. Je spokojený s tím, jak se rekonstrukce podařila. Uvědomuje si, že náklady na provoz nebudou nízké, ale jak upřímně říká, peníze už vydělal. „Muzeum obci určitě přinese zviditelnění," říká, zatímco jdeme po trase prohlídky. Už jsme přímo v mlýně. Dole je odpočinková hala a také bezbariérové toalety.

Ve sklepení se nachází původní Francisova vodní turbína z roku 1928. „Je z doby, kdy se odstranilo mlýnské kolo," vysvětluje. Je tu i stabilní motor pohánějící technologie mlýna při nízké vodě. Míříme dál, některé prostory jsou prázdné. „Tady budou vystaveny mlynářské stroje," nastiňuje.
Také tu budou k vidění mašinky na mák, maso či zeleninu. Kamarád Zdeňka Stejskala je sbírá a má jich na 250 kusů.

Zdeněk Stejskal také například oceňuje práci dalšího jeho kamaráda, který vyrobil dubové zábradlí ke schodům. „Udělat ho v tomto provedení, to je každopádně frajeřina," chválí.

Návštěvníci budou moci muzeum sami volně procházet. Budou tu rozmístěny informační kiosky s dotykovými obrazovkami. Zájemce si tak rychle najde to, co ho zajímá. „Buď může jít návštěvník sám a přes obrazovku si číst, nebo využít vyprávění kastelána, který je přehnaně mluvný," směje se Zdeněk Stejskal.
Do areálu patří také stáje, kde bude expozice věnována zemědělskému nářadí. Například jde o kosy, vidle, hrábě a podobně.

Nyní už jsme v pekárně. I na místnost s pecemi je Zdeněk Stejskal moc pyšný. Pekárna bude vybavena míchačkou na těsto, pulty na válení pecenů, ošatkami na kynutí chleba či pekařskými lopatami. Bude tu i barový pult a několik stolků k posezení.

K další části areálu říká: „To, co teď uvidíte, to omdlíte úplně." A o čem je řeč? O sklepě. „Mlynář dříve nepotřeboval ani mrazák, ani lednici, ani elektřinu. Támhle jsou háčky, kde visela šunka a špek. Tady byla velká bedna, kde byl led. V lednu nebo v únoru se tam dal led, který vydržel do července," popisuje a vysvětluje, že v této části areálu je stále sedm stupňů Celsia. A to díky tomu, že je vytesaný ve skále. „Po mé levé ruce budou sudy s vínem a po pravé demižony. Bude tu posezení u vína," říká Zdeněk Stejskal k této části.

Obavy mají ve mlýně z povodní. Je tu vybudovaná povodňová zeď, která by měla nemovitost ležící u říčky Smutná ochránit před pětisetletou vodou. Tu už Božetice zažily, a to v roce 2002. „Na lukách bylo metr vody. Říčka Smutná se zvedla o sedm metrů. Trošku mám depku z vody. Když začne pršet, mám blbou náladu," přiznává Zdeněk Stejskal a naše exkurze je pomalu u konce.

Pracovníci ale nezahálí. Poslední hlavní úkol je ještě čeká – přestěhovat exponáty na svá místa. A pak? Vše už bude připraveno na zahájení první sezony.

Co tu bude
Areál je tvořen vlastním objektem mlýna, stájemi, stodolou, domkem pro bývalé zaměstnance, pekárnou se sklady a vodní nádrží pro turbínu. K vidění budou například expozice velkých zemědělských strojů, expozice zemědělského nářadí či dobového bydlení zaměstnanců mlýna. Mezi exponáty budou také dobové fotografie a díky promítacímu sálu mají návštěvníci muzea příležitost zhlédnout videoprojekce věnované mlynářství a pekařství v jižních Čechách.