O tom, kdy a o kolik navýšit počet vltavotýnských strážníků, nyní průběžně diskutují radní města. Podle starosty Milana Šnorka (ODS) se aktuálně jeví jako nejpravděpodobnější varianta posílení bezpečnostního sboru ze současných pěti na sedm až devět strážníků. Ti by mohli zajišťovat pořádek i v okolních obcích. Aktuálně slouží v Temelíně a Všemyslicích. Zájem o podobnou službu ale projevili i v Žimuticích a Olešníku.

Za současného stavu mohou týnští strážníci dohlížet na dění ve městě jen 78 hodin týdně, v čtyřiadvacetihodinovém provozu by tak museli služby zdvojnásobit. „Naším cílem je dostat se během aktuálního funkčního období na konečný stav až devíti strážníků, který by umožnil zajistit ve městě nepřetržitou službu městské policie. Pak bychom zároveň mohli požádat o dotaci na pořízení kamerového systému, který by bezpečnostní situaci ve městě opět o něco vylepšil," doplnil Milan Šnorek.

O rozšíření základny městské policie o další služebnu se mluvilo i v souvislosti s rušnou částí Hlineckého sídliště. Provoz tamních barů musela před rokem kvůli rušení nočního klidu omezit městská vyhláška. Zavedení druhého pracoviště městských strážníků právě na Hlineckém sídlišti ale pro finanční náročnost neprošlo.

Peníze na nové strážníky hodlají v Týně najít

Městská policie v Týně nad Vltavou se i po pětileté existenci potýká s podstavem. V silách současných pěti strážníků není nepřetržitě dohlížet na pořádek ve městě. Potřebu posílení stavu strážnictva si připouští i vedení města. S navýšením počtu příslušníků bezpečnostního sboru souhlasí i opozice. „Měli bychom docílit nepřetržitého provozu městské policie," potvrdil zastupitel David Slepička (ČSSD). „Když už máme městskou policii, měli bychom ji využívat naplno. Problémy s dopravou nebo vandalstvím se ve městě nedějí jen osm hodin denně, kdy jsou strážníci v práci," dodal.

Ze statistikyVltavotýnští strážníci vybrali za rok 2014 na pokutách přes čtvrt milionu korun. Od roku 2012 počet přestupků výrazně klesl, což se projevilo i na příjmech z blokových pokut. Před dvěma lety na nich městští policisté utržili o 115 000 korun více.
Podstatnou část příjmů týnských strážníků tvoří i poplatky za parkování ve výši 250 000 korun. Nejvíce peněz pak jde do rozpočtu ochránců pořádku z veřejnoprávních smluv, na jejichž základě slouží v Temelíně a ve Všemyslicích.

Na nové strážníky ale chybí městu prostředky. V uplynulém roce Týnští městskou policii dotovali částkou 1,2 milionu korun. S posilami by ale mohly narůst příjmy ze spolupráce s dalšími obcemi na Vltavotýnsku. Pro některé z nich už týnská policie v rámci veřejnoprávních smluv hlídky na několik hodin měsíčně poskytuje a další by měly o dohled nad obecním pořádkem také zájem. „Tyto služby by nám od okolních obcí zajistily příspěvky na činnost městské policie. Na druhou stranu nám nejde o to pokrýt hlídkami všechny obce na Vltavotýnsku. To by pak strážníkům nezbýval čas na práci přímo ve městě," zdůraznil starosta města Milan Šnorek (ODS).

Vedoucí strážník Martin Macháček nyní dostal od radních úkol vypracovat rozvahu, která by měla napovědět, o kolik strážníků si Vltavotýnští budou moci dovolit posílit řady městské policie v nejbližší době. „Do budoucna bychom měli početní stav strážníků posílit, abychom byli akceschopnější, cílem je dosáhnout nepřetržitého provozu," řekl vedoucí strážník Martin Macháček.

Za loňský rok řešila městská policie v Týně nad Vltavou nejvíce prohřešků v dopravě. Na blokových pokutách vybrali celkem 250 000 korun. Téměř polovina osob, které se přestupků dopustily, vyvázla jen s domluvou.

Kvůli necelistvé evidenci přestupků je ale možné, že někteří mohou ujít pokutám, přestože se drobných přestupků dopouštějí opakovaně. „Pokud se člověk nedopustí bodovaného přestupku nebo není opakovaně prověřován týnskou městskou policií, nemůžeme mu předchozí prohřešky dokázat," vysvětlil na čtvrtečním zasedání zastupitelstva města Martin Macháček. Část příjmů městské policie tak může chybět i na základě děravého systému.

AUTOR: BARBORA SMUDKOVÁ