To se však změnilo 20. října, kdy se sešel na pražském letišti Václava Havla s dalšími devatenácti kantory z České republiky, kteří byli pozváni do hlavního města Izraele Jeruzaléma. Školení se uskutečnilo v památníku Jad Vašem, který patří mezi špičkové světové instituce věnující se problematice holocaustu.

„V průběhu desetidenního semináře jsme poznávali nové  přístupy ve vyučování tohoto tématu a získávali nejnovější informace k dějinám holocaustu," uvedl Jaroslav Král. „Součástí našeho pobytu  bylo také poznávání židovské  a arabské kultury a následná snaha pochopit neklidných a krvavých šedesát čtyři let existence státu Izrael, který je rozlohou čtyřikrát menší než Česká republika a většinu povrchu tohoto státečku pokrývá poušť."

První věc, která podle slov kaplického učitele návštěvníka této země zarazí, je multikulturní charakter dvou nejvýznamnějších měst Jeruzaléma a Tel Avivu. „V ulicích těchto metropolí uslyšíte desítky různorodých jazyků prakticky ze všech států světa. Zvláštností Izraele je také fakt, že pokud vám v těle koluje židovská krev, máte židovskou matku či jste konvertovali k judaismu, automaticky máte právo na získání izraelského občanství. A jelikož je v uvozovkách židovský stát se svými občany velmi solidární, čekalo by vás po přestěhování zajištěné ubytování, sociální podpora a bezplatná výuka hebrejštiny."

Další zajímavostí je vojenský charakter Izraele. „Při procházce Jeruzalémem každý turista narazí na desítky i stovky příslušníků izraelských ozbrojených sil, kteří dohlížejí na pořádek a hlavně bezpečnost izraelských měst. Vojenská služba je totiž v Izraeli stále povinná," líčil Jaroslav Král. „Chlapci a děvčata odcházejí v 18 letech na tříletý, respektive dvouletý vojenský výcvik, který jim kromě fyzické a psychické zdatnosti dodává i nezbytné historické povědomí o dějinách a utrpení židovského národa."

Kdo si myslí, že se mladí Izraelité chtějí vojenské službě vyhnout, je na omylu. Taková snaha je zde naprosto minimální. „Dá se říci, že zde funguje naprosto opačný trend. V čím elitnější vojenské jednotce mladý branec slouží, tím  je následně více respektován ve společnosti. Jelikož armáda hraje v Izraeli dominantní roli, musí také respektovat jisté módní zákonitosti," zmínil Jaroslav Král.

Největší překvapením je, jak chodí ustrojené mladé příslušnice ozbrojených sil. „Není výjimkou, když potkáte dospívající dívku v uniformě, která má na nohou populární žabky, přes rameno kabelku dle poslední módy, v ruce iphone a druhé rameno zdobí nejmodernější samopal. I takovéto momentky patří do dnešního Izraele."

Přesto se branná povinnost netýká všech občanů státu. Výjimku donedávna měli vyloženě ortodoxní Židé, jenž dbají na přísné dodržování všech náboženských předpisů a svůj život zasvětili studiu teologie a filosofie. „Zajímavostí je také fakt, že i když tito židovští vzdělanci nemají zaměstnání a neplatí daně, protože neuznávají stát Izrael, jelikož čekají na příchod mesiáše, dostávají státní podporu. Při návštěvě ultraortodoxní čtvrti v Jeruzalémě tak mají mnozí turisté pocit, že se vrátili o jedno století v čase nazpět. Tradice, náboženské předpisy a styl oblékání totiž nebyly změněny již více než sto let," řekl Jaroslav Král.

Proč Izrael vystupuje velmi agresivně vůči Palestincům a zejména vůči Íránu? To je otázka, na kterou Jaroslav Král hledal u Izraelců odpověď. Je ji nutné hledat v nedávné minulosti. „Adolf Hitler již na počátku dvacátých let 20. století přišel s myšlenkou vyhlazení veškerého Židovstva v Evropě. Netrvalo ani dvacet let a Hitler se svými spolupracovníky začal tento obludný plán realizovat. Jestliže obdobnou rétoriku používá íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, je podle Izraelců pouhou otázkou času, kdy by mohlo dojít k opakování historie, a proto je nutné tomuto historickému repete předejít," vysvětlil Jaroslav Král.