Na základně jsme táborníky zastihli během odpočinkového dne, kdy vstřebávali zážitky a únavu z výpravy do Lipna nad Vltavou. „Byli jsme na Stezce korunami stromů a taky jsme jeli parníkem, kus cesty do Milné a zpátky do Kovářova jsme šli pěšky, moc se nám to líbilo," líčí Kuba.

Letní tábor na břehu Lipna

Přikyvují mu i Daniel, Kaspar a Adam, tři táborníci, pro které jsou jižní Čechy tak trochu cizí zemí. Žijí v Kanadě a v Americe. „Ale tady v Čechách máme babičku, dědu, strejdy. Jezdíme sem za nimi třeba jen jednou za čtyři roky, jinak si akorát voláme a píšeme, hlavně po skypu," vysvětluje sice s přízvukem, ale jinak skvělou češtinou Adam.

Už se těší, až budou o letním táboře a pobytu v jižních Čechách vyprávět doma. „Máte tu daleko tepleji, u nás je maximum třicet stupňů a po létě začne pršet a pak je dlouho zima," srovnává. I ta ale podle něj má výhody, které mu mohou zdejší děti závidět. Napadne tolik sněhu, že ho stačí frézou nafoukat na hromadu, počkat, až zmrzne a v té si pak uděláme iglú," vypráví českým kamarádům.

Všichni se přitom ani nehnou od pracovního stolu. Letos totiž táborníci celý týden hledají stopy lipenského Yettiho. A jak si je kdo představuje, předvedly děti během výtvarného dopoledne. „Některé stopy se podobají lidským, jiné vůbec ne, třeba mají čtyři prsty, ale fantazii se meze nekladou. Napřed jsme si její tvar nakreslili na papír, vystřihli ho, obkreslili na karton, znovu vystřihli, na ten pak nanesli lepidlo a vyzdobili třeba čočkou, těstovinami, všemožnými semínky," vysvětluje postup Toby.