Šanci dostali díky spolupráci úřadu práce a dopravního podniku. Ten takto zaměstnává čtyři desítky dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Devět 
z nich dokonce sedá za volant a vozí cestující, jeden se ujal dělnické profese, početná parta se stará o čistotu vozů, ale třeba i zastávek a dalších veřejných prostranství.

A neskrývají nadšení. „Když jsem se ptala na práci, všude říkali, že už mají někoho jiného," líčí své pokusy 
o získání místa Ilona Milová. „Mít práci a vydělávat peníze, to je jiná situace. Já byla doteď s prvním děckem na mateřské, do práce chodil aspoň přítel, ale museli jsme dost šetřit. Když vydělávám i já, je to lepší," pochvaluje si za souhlasného přikyvování kolegů Marie Punáková.

Současná situace přitom vyhovuje všem stranám. Díky vytváření společensky účelných pracovních míst vyhrazených pro uchazeče o práci se daří snižovat nezaměstnanost. Úřad práce  na tato místa poskytuje dopravci  příspěvky a pro samotné pracovníky je taková zkušenost přinejmenším impulsem pro nastartování jiného způsobu života. „Je to i přínosem pro naše cestující a občany města  díky většímu důrazu na čistotu," dodává místopředseda představenstva  dopravního podniku Slavoj Dolejš.

V úklidové četě by rádi zůstali dál

V sedm ráno se pouštějí do práce, šest hodin denně se ohánějí všemožným úklidovým náčiním v autobusech a trolejbusech českobudějovické městské hromadné dopravy.   V tříčlenných skupinkách vysávají a tepují sedačky, myjí okna, čistí madla, podlahy. Právě díky takovým úkolům dostaly šanci dvě desítky dlouhodobě nezaměstnaných.

„Škoda, že je to jenom na měsíc. Do takové práce se leckomu nechce, je kolem toho  moc papírování a nakonec člověk moc nevydělá. Jeden měsíc práce je málo," lituje jen Marek Pužo,  jeden z členů úklidové čety.

Podle mluvčího dopravního podniku Radka Filipa ale existuje šance, že spolupráce  bude pokračovat dál a osvědčená parta bude mít práci i v budoucnu.

„Tento konkrétní projekt se dělal na měsíc srpen proto, že je prázdninový provoz a tím pádem šance odstavit na generální úklid více vozů. S úřadem práce spolupracujeme ale třeba i při hledání pracovníků na úklid veřejného prostranství," naznačuje s tím, že výraznou roli do budoucna budou hrát i zkušenosti. „Je na místě říct, že jsme s odvedenou prací spokojeni. Myslím, že se to osvědčilo všem stranám, nejen dopravnímu podniku a úřadu práce, ale i samotným pracujícím."

O tom, že úkol vzali opravdu za svůj, svědčí i jejich pocity v roli obyčejných cestujících. „Když se vozy vrátí z města, bývá v některých pěkný nepořádek, drobky, zahozené jízdenky… Když pak jedeme městskou, poznáme ty autobusy a trolejbusy, které jsme čistili. A hned si všímáme, kde je zase jaká špína, kde by to zase potřebovalo uklidit. Když vidíme někoho, kdo po sobě nechá binec, nejraději bychom mu řekli, ať si  to po sobě posbírá," smějí se.

„Ale ani my jsme dřív lepší nebyli, to až teď, když víme, co to dá práce autobus uklidit. Člověk by si to měl vyzkoušet, aby se polepšil," dodává Marek Pužo.