Zatím ale vše zůstává jen na papíře. Jediné, co je zatím k vidění, je plocha vzniklá po demolici většiny objektů roty, tedy až na jediný, který je přímo u hlavní silnice a pro který už existuje možné řešení jeho využití. Na revitalizaci lokality vzniklé demolicí bývalé roty a přilehlých pozemků už pracují nezávisle na sobě čtyři projektanti. „Náš projektant řeší dopravní situaci v návaznosti na hlavní silnici v obci. Počítá se s odbočovacími pruhy a zásahem do pozemku roty," říká starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Druhý projekt se týká ozelenění celého prostoru, to je ale v kompetenci Správy. „Jedinou stavbou, která by se zde měla objevit, bude stezka pro pěší a cyklisty, tu řeší třetí projekt. A poslední se bude týkat využití jediného objektu, který v areálu bývalé roty zůstal stát. Tam by mělo vzniknout muzeum zaniklých obcí Šumavy, zčásti zázemí pro turisty a občerstvení s možností prodeje suvenýrů. Projekčně jsme řešili i možnost propojení této budovy s objektem obecního úřadu, kde se nachází naše malé muzeum, což by umožnilo vznik jedné velké expozice. Každopádně platí, že na pozemcích po bývalé rotě by se neměly objevit žádné další stavby, bytové domy, hotely nebo penziony," ubezpečil kvildský starosta.

Obec po několika letech jednání dospěla s vedením Správy parku také k dohodě o směně pozemků v bývalé rotě za obecní pozemky v katastrálním území Kvildy. Jenomže k faktické směně zatím nedošlo. „Jednáme o možnostech směny, ale narážíme na podmínky finanční. Správa parku řeší cenu pozemků za tržní odhad, zatímco obec Kvilda v rámci soudního odhadu, což je nepoměrně méně. V praxi by to znamenalo, že by obec získala za šest až sedm metrů čtverečních našich pozemků přibližně jeden metr od Správy, potažmo od státu. Proto jsme se zatím dohodli na směně za pozemky kolem kulturního sálu, kde máme zažádáno o dotaci na řešení zázemí, ať už by se to týkalo veřejných záchodů, rekonstrukci sálu a podobně," vysvětluje Václav Vostradovský.

Současně připouští, že definitivním vyřešením roty by obci spadl velký kámen ze srdce i pro záměry vlastníků navazujících sousedních pozemků. Zatím ale bývalá rota i nadále zůstává v majetku Správy parku, potažmo státu. „Směna by měla vyřešit i další významnou věc, a tou je aktualizace územního plánu. Ten současný je již z roku 1996 a týká se pouze samotné obce Kvilda. Nyní máme připraven nový, který už byl projednaný s dotčenými orgány, ale zaseklo se to na tom, že řada parcel je v lokalitě Hraběcí Hutě a ty jsou znehodnoceny územním systémem ekologické stability a zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, proto byla dohoda o směně těchto pozemků za pozemky v rotě," doplnil starosta Kvildy.

Návštěvníci obce, kterých jsou ročně stovky tisíc, se tedy už letos nové podoby v bývalé rotě nejspíše nedočkají. Správa parku sice má projekt ozelenění, nemá na něj ale peníze a žádá o ně na Státním fondu životního prostředí. Pokud se týká dopravně bezpečnostního řešení, které jde za obcí Kvilda, ani to nejspíše letos ještě nebude. Netýká se totiž jen autobusové zastávky a odbočovacích pruhů, které by zasáhly na část pozemků bývalé roty, ale také změny podoby centrálního parkoviště proti bývalé rotě. „Nejedná se pouze o naše pozemky, ale i o pozemky dalších vlastníků, například ministerstva vnitra, se kterým jsme dlouhodobě řešili záležitost parkování jejich aut. Není to jednoduchá věc a navíc to celé bude i záležitostí dotací. Jakmile bude vše dořešeno, počítám, že začneme řešit i žádosti o dotace. Každopádně si myslím, že v letošním roce by se nám mohlo podařit dotáhnout do konce alespoň papírové podklady a jednání s vlastníky pozemků," věří starosta.

Do budoucna by chtěl vyřešit parkování v obci efektivněji a s co nejmenším dopadem na vzhled obce. „Je nám neustále předhazováno nejrůznějšími aktivisty, že se snažíme zničit i vzhled obcí, že nám jde jen o peníze. V tomto případě, byť máme z využívání centrálního parkoviště nemalý finanční profit, chceme ho zrušit, protože ho vnímáme jako určitý vřed v obci. Měl by tam vzniknout jakýsi zelený ostrov s obratištěm autobusů," nastínil Václav Vostradovský.

Parkovací plochy v Kvildě, ale i dalších šumavských obcích, mají podle jeho slov dvě možná řešení. „Pokud by v Kvildě měla vzniknout nová parkovací plocha, jsou dvě možnosti. Buď bude zasazena do zeleně, aby vizuálně nerušila, nebo je tu možnost podzemních garáží, což, myslím si, je budoucnost obcí. Pokud vezmu do úvahy problémy s úklidem, výběrem poplatků za parkování a náklady na údržbu, pak podzemní garáže jsou ideálním řešením a obce by tak získaly z vybraného parkovného i prostředky třeba na údržbu lyžařských stop, což je zatím neustálý problém. Parkovací automaty tu máme někdy od roku 2005 a je znát, že byť se to někdo snaží obcházet, výběr v porovnání s náklady je neporovnatelný s tím, když jsme tu měli klasické výběrčí parkovného," dodal starosta Kvildy.