Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nová kamera u táborských radních teď neprošla

Tábor - Lidé z Klokotské ulice sepsali petici proti rušení nočního klidu. Na vandaly požadovali nainstalovat kameru. Podle průzkumu ale není potřeba. 

28.5.2016
SDÍLEJ:

Klokotská ulice v Táboře. Foto: Archiv TD

Ulice Tábora od roku 2001 sleduje postupně 32 kamer. Třiatřicátou radnice teď nepořídí. Podle vyhodnocení situace rušení nočního klidu v Klokotské ulici není nutná.

Občané z ulice, kde mimo jiné sídlí i hudební klub, ale mají jiné zkušenosti a od nočního řádění vandalů chtějí osvobodit. Sepsali petici, v níž žádali alespoň instalaci kamery. Podle velitele městské policie Petra Svobody ale v místě není situace tak vyhrocená.

„Na základě petice, kdy šlo hlavně o klub Kotnov, jsme v ulici prováděli permanentní dohled vždy v pátek a sobotu do čtyř hodin do rána. Za posledních šest týdnů jsme ale nezaznamenali žádný problém ani stížnost. Těch od začátku roku máme jen čtyři," uvedl Petr Svoboda k výsledku, 
s nímž pak pracovali radní. A rozhodli, že pořízení nové kamery zařadí až do rozpočtu města na příští rok.

Miroslav Olšanský ale noční život v ulici pod věží Kotnova, v níž bydlí, vidí jinak než hlídky strážníků: jejich přítomnost totiž podle něj neukáže pravou tvář toho, co se jindy v ulici děje.
„Sousedovi tady zdemolovali nové auto, ráno měl balvan na kapotě. Taky tu někoho znásilnili, to čekají, až tu někoho zabijou?" obává se. Je přesvědčený, že kamera by byla účinnější, neboť by výtržníci byli pod neustálou kontrolou a lehce by je pak bylo možné dohledat.

Právě tímto způsobem kamery strážníkům i státním policistům pomáhají v odhalování pachatelů. Běžně si pro nahrávky státní policisté jezdí. Mluvčí táborských strážníků Pavel Šimek potvrdil, že díky kamerám a monitoru na služebně byli často pachatelům na stopě dřív než stihli zcela zmizet.
„Pamatuji si například na to, jak děti házely kameny ze schodů ke Střelnici dolů na auta, nebo jak v Pražské ulici skákali po autech. To jsou jen dva příklady, kdy jsme pachatele viděli díky kameře a hned je zadrželi," vzpomíná Pavel Šimek jen na zlomek událostí, které zachytilo oko kamery. Upřesnil, že kamerový systém Tábor zavedl v roce 2001, kdy pořídil čtyři kamerové body: Žižkovo, Křižíkovo a Husovo náměstí a budova finančního úřadu. Další body přibývaly rychlostí jeden až dva v roce.

Kde jsou: parkány, divadlo, Žižkovo náměstí, parkovací dům, Velký šanc, parkoviště Pod Ptákem, park u Pražského Sídliště, zimní stadion, Náchodská, nádraží, finanční úřad, Na Kopečku, Berlínská, Vídeňská, Havanská, ředitelství PČR Tábor, TGM, Křižíkovo náměstí, bazén, altán v Husových sadech, Písecké rozcestí.

Dnes  je v Táboře 32 kamer, z nichž deset není otočných. To sledování zhoršuje, neboť kamera snímá stále stejný prostor, zatímco plnohodnotnou kameru si může strážník na služebně zacílit dle momentální potřeby.

„Ty pevné kamery jsou pak pochopitelně trochu zkreslující, protože je nelze ovládat, ale stále jsou vyhodnocovacím prvkem, který policie využívá," vysvětluje rozdíl velitel Petr Svoboda a dodává, že tyto menší kamery hlídají například prostranství u parkovacího domu u schodů na Střelnici, tři jsou nainstalované na náměstí Františka Křižíka, další je například na Píseckém rozcestí.

Kamery mají za úkol sledovat frekventovaná a také problematická místa. Tím je v Táboře především Husův park, v jehož blízkosti pohyb monitorují hned dvě kamery. „Kamery v Husově parku máme, ale práci jim komplikuje hustá zeleň, přes niž občas není dobře vidět. Určitě kamery nemáme všude, například na Blanickém předměstí nemáme vůbec žádnou, ale naštěstí nám tam dosáhne kamera od nádraží," dodává Petr Svoboda.

Letos v květnu to je 24 let od zřízení městské policie v Táboře. Tehdy měla devět lidí a noční směny byly výjimkou. Prvním velitelem se stal Zdeněk Fara.

Vožice bdělé oko nechce

Bezpečnostní kamerový systém má ve svých ulicích většina měst v okrese. Výjimkou je pouze Mladá Vožice, kde je údajně tak bezpečno, že žádné kamery nepotřebují. Soběslav využívá celkem jedenácti kamer. Podle starosty Jindřicha Bláhy jsou v provozu již osm let. „Postupně kamery proto obměňujeme a převádíme je na digitální záznam. Do dvou let bychom chtěli mít všechny kamery vyměněné," plánuje starosta. V době, kdy mají ve službě městské strážníky, sleduje kamery operátorka. Mimo tento čas se záznam pouze nahrává.

Kolem dvanácti kamer mají k dispozici v Plané nad Lužnicí. Tyto kamery bedlivě střeží čtyři lokality. Starosta města Jiří Šimánek upozorňuje, že záznam je v přístrojích uložen pouze po dobu čtrnácti dnů, poté se automaticky přehraje novým. „Pokud tedy někdo přijde, že někde před týdnem či dvěma nechal něco ležet, jsme schopni případně dohledat, co se s odloženou věcí stalo, ale pokud se někdo dostaví po dvou či třech měsících, již to nejde," upozorňuje Jiří Šimánek. Kamerový systém v Plané čeká v letošním roce částečná obnova. Staré kamery nahradí modernější. „V místech, kde jsou kamery nainstalovány, také dochází k výměně starého veřejného osvětlení za nové, které je pro kamery příznivější," dodává Jiří Šimánek.

Kamerový systém využívají také v Chýnově. Podle starosty Pavla Eyberta je v provozu dva roky a jeho obměna zatím není nutná. „Máme ve městě tři kamery a jejich rozšíření zatím neplánujeme," uvedl Pavel Eybert. Ve Veselí nad Lužnicí v současnosti funguje jediná kamera, která zabírá budovu radnice a část hlavního náměstí.
„Původně jsme měli čtyři kamery, ale tři už jsou vyřazené z provozu. Postupně je proto chceme obnovit," podotýká starosta Ladislav Sýkora. Zároveň ale připouští, že v letošním roce to určitě nebude.„V letošním rozpočtu máme jiné investiční akce, tak uvidíme, co bude v příštím roce. Celkově bychom ve městě rádi měli šest kamer a jednu v Horusicích," doplnil Ladislav Sýkora.

Bezpečnost v Sezimově Ústí střeží osm kamer, které zabírají celkem pět lokalit včetně nového koupaliště a křižovatku ulic Dukelská a 9. května. První kamery si ve městě podle starosty Martina Doležala pořídili zhruba před deseti lety.

Zcela opačným trendem se vydala Mladá Vožice. Důvod? Ve městě s necelými třemi tisíc obyvatel je podle starosty Jaroslava Větrovského bezpečno i bez kamer. „Nezaznamenal jsem ani takovou poptávku od občanů. U nás je relativně bezpečno, takže kamerový systém ani neplánujeme," potvrdil starosta.

Autor: Alena Šatrová

28.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
17 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT