Nový zvon odléval zvonař Michal Votruba dvakrát, a to kvůli netěsnosti první formy. Podruhé se vše povedlo bez problémů. „Kompletní výroba zvonu včetně návrhu trvala 1,5 měsíce. Použili jsme na něj zavěšení, které bylo vyrobené pro původní zrekonstruovaný zvon. Snažili jsme se dodržet velikost původního zvonu, který má průměr 47 centimetrů a váží 68,5 kila, nový má průměr stejný, ale váží 65 kilo a zní tónem A2, původní zvon má trochu jiné ladění," upřesnil Michal Votruba.

Od dubna čekal zvon na  neděli 19. června, kdy ho při mši slavnostně požehnal kněz Karel Maria Vrba. Kmotrem mu byl krajský zastupitel Luboš Průša. Následně byl zvon umístěn do věžičky v kapli. U vchodu do kaple je také umístěná tabulka se jmény všech dárců.

„Původní historický zvon byl prasklý a kdyby se na něj zvonilo dál, mohl by se více poškodit. Proto jsme ho zapůjčili do nové expozice na hrad Zvíkov, která připomíná život v původním podhradí," vysvětlil starosta Josef Bárta. Prasklinu zvonu, jehož stáří se odhaduje až na sedm set let, odhalil Michal Votruba při jeho restaurování v loňském roce.

Na odlití a takzvané vyloupnutí zvonu ze sádrové formy se byli někteří dárci také podívat.

Při pohledu a zazvonění na nový zvon se mnozí neubránili dojetí. Mezi nimi byl také pamětník Karel Říha (84), který stále zastává roli zvoníka. Měl radost, že mohl hlas nového zvonu na věžičce rozeznít právě on.

Radovali se i další. „Moc se mi to dnes líbilo, kaplička je dominanta obce a zvon do ní patří. Také jsme tu zvyklí, že se vyzvání každému na poslední cestu. Jsme rády, že jsme mohly být i při instalaci zvonu," shodovaly se Barbora Bicanová a Ivana Šulitková, které také přispěly do sbírky.

Nadšením se netajila ani zastupitelka obce a předsedkyně kulturní komise Helena Žydková Smolková, která byla také mezi dárci a návštěvníky zvonařské dílny. „Je to nádherná práce. Jen jsme se celou dobu modlili, aby mezitím nikdo nezemřel, protože tady se zvoní, jen když někdo zemře a  na svatého Václava," vysvětlila.

Kmotr zvonu Luboš Průša popřál zvonu, aby vydržel věky a jeho hlas dobře zněl. "Občanům přeji, aby zvon nemusel zvonit při neštěstích, jako jsou požáry nebo války. Doba, kdy se pořizuje nějaký zvon je vždy dobrá doba, protože lidé zapomenou na materiální hodnoty a myslí na věci duchovní a na to, že jejich život má nějaký přesah nejen v konkrétním životě, ale i po jejich smrti. A samozřejmě, že každý hlas zvonu připomíná, že každý má někde domov a že se tam může vracet," dodal Luboš Průša.

Nezapomněl připomenout, že je jen zástupcem všech, kteří na zvon přispěli, protože ti všichi by měli být kmotry zvonu.