„Je to hlavně prestižní záležitost. Uvažovali o tom už i naši předchůdci," říká starosta obce, která má přes čtyři tisíce obyvatel, čímž dostatečně překračuje třítisícový limit potřebný pro město. Dostačující je také infrastruktura. Větřní má školu, obchod, lékaře, značené ulice a další povinné atributy.

„V žádném případě se nemusí občané obávat toho, že by si museli hned měnit průkazy. Nebude to mít ani žádné finanční důsledky," vysvětluje Antonín Krák, přičemž naráží, mimo jiné, i na vžité hospodské dedukce, že se takové změny dějí kvůli zvýšení platu starosty a novým postům.

„Překvapilo mě to, ale myslím, že se nic nezmění. Jenom nebudu chodit platit psa na obec, ale na město," směje se místní senior Dobroslav Holub, kterého jsme potkali s pejskem poblíž radnice na cestě z nákupu.
„To na ně ale budeme muset víc šlapat, aby tu nebyl ten svinčík. To se do města nehodí," dodává a ukazuje nejprve na radnici a pak na chodník před obchodem, plný nedopalků.

Reakce dalších místních občanů už byly poněkud strohé, méně ochotné a bezejmenné. Prodavačka v potravinách se o té novince dozvěděla od nás poprvé. „Tady by se mělo změnit hlavně něco jiného. Víte co," pomrkávala významně. Nakonec ale uznala, že je to pro ni spíše příjemná zpráva.

Paní, která právě zaplatila, se raději skoro ponořila hlavou do své tašky, aby nemusela být součástí ankety.
„Nevím a abych vám řekla pravdu, je mi to jedno. To jsou jiný věci, který mě tady rozčilují," řekla za chůze další důchodkyně a ukázala dolů z kopce směrem k Vltavě, stejně jako několik dalších najednou uspěchaných a velmi zaneprázdněných lidí.

Starosta Antonín Krák přiznává, že má obec trochu smůlu v tom, že nemůže zaujmout prvním dojmem. Kdo přijede do obce poprvé po silnici kolem řeky nebo přímo po řece, neuvidí upravené domky, zelené ulice a poklidné lokality s výhledy na krásnou přírodu, které jsou v horní části obce. Vidí papírny, které ale mohou být svou industrialitou pro někoho spíš zajímavé. S nimi se zkrátka počítá, s obcí žily dlouhá léta. Horší jsou ale pro první dojem oblasti tvořící enklávu většinou nezaměstnaných a sociálně slabších obyvatel. Někteří z nich postávají u lahvového piva od rána do večera před někdejším takzvaným Společňákem. Ten je v soukromých rukou a v současnosti není až tak obydlen, jak by se mohlo podle ruchu před ním zdát. V ubytovně žije údajně už jen jedna rodina.

„Ty doby, kdy děti chodily po obci s akumulátorovými rozbruskami a uřízly vše kovové, jsou asi za námi," říká starosta Antonín Krák s tím, že jej nedávno informovala místní policie o poměrně příznivém vývoji zdejší kriminality, která se obejde bez násilných trestných činů.
Ať již jako obec nebo jako město, Větřní bude asi ještě dlouhou dobu místem těch zdejších a cizích, jak se tu říkávalo. Konec konců, i obrovská moderní města mívají čtvrti, které nejsou zrovna výstavní.

Pokud bude žádost Větřní v parlamentu schválena, slibuje Antonín Krák občanům v září oslavu.