Architekt Radek Vopalecký, rodák z Českých Budějovic, získal ocenění Building Efficiency Award, které se udílí za nejzajímavější a přitom energeticky úsporné nové stavby. Porotě se zalíbil  jeho dům Villa Atrium, který stojí v Litvínovicích.

Radek Vopalecký jej navrhl na přání svého investora. „Obrátil se na mě s tím, že by chtěl vytvořit něco podobného, co dokázala Ikea s nábytkem. To znamená jednoduchý chytrý design spojený s cenovou dostupností a nízkými náklady," vysvětluje.

Nejprve uvažoval o kulatém domě, který reaguje na koloběh slunce. Ten by však musel stát vždy pouze směrem  na jih a více takových staveb vedle sebe by nepůsobilo dobře. Architekt proto nakonec vymyslel jiné řešení. „Pustili jsme se do škatule, která se dá různě natáčet," popisuje.

Dům se montuje z již hotových panelů. Jeho výstavba je tak velmi rychlá. „Nejpracnější jsou sítě, ale vilku dokážeme smontovat za tři dny. Pak už se dělají jen dokončovací práce jako podlahy," doplňuje Radek Vopalecký. První Villa Atrium vyrostla v Litvínovicích, ale postupně se začaly stejné domy stavět i v dalších obcích. Lidé si jich mohou všimnout například na Srubci nebo v okolí Písku.

Jejich největší výhodou je podle architekta energetická nenáročnost. Zaujme také plochá střecha. „Konzervativnějším lidem se nemusí líbit, například můj otec říká, že je to trafostanice, ale ploché střechy jsou standardem už od 30. let. A když se dobře udělají,  nehrozí žádné problémy," říká.

K architektuře si Radek Vopalecký našel cestu už v mládí. Pomohl mu v tom příbuzný. „Švagr byl inženýr pozemních staveb a já mu tenkrát pomáhal s rysy. Bavilo mě to, tak jsem šel na stavárnu a potom zkusil architekturu," vypráví. V současné době působí hlavně v Praze a navrhuje sportovní stavby, administrativní budovy i bytové domy.

Samotný projekt má podle svých slov hotový za tři nebo čtyři měsíce. Stavba však mnohdy vzniká i několik let. „Čeká se na legislativu, razítka, často se věci komplikují kvůli politice, záleží na tom, kdo vyhraje volby a podobně," komentuje. Přiznává také, že občas musí svou vizi přizpůsobovat i přání investora, protože ten za vše platí.

Inspiraci pro návrhy Radek Vopalecký často čerpá na internetu. Sleduje, co už postavili jiní, a snaží se vzít si z toho to nejlepší. Za svůj dosud nejlepší počin považuje trutnovské divadlo. „Loni dostalo cenu Stavba roku a kritikou je hodnoceno jako víceúčelové centrum, které u nás nemá obdoby," doplňuje.

Ve svých rodných Budějovicích architekt chválí řadu budov. Nejvíce se mu líbí zimní stadion, na němž vyzdvihuje zajímavé kruhové prvky.

Do budoucna Radek Vopalecký touží především po osvícených investorech. „Někdy musíte dělat takzvané chlebovky, věci, co se vám moc nelíbí, ale můžete díky nim zaplatit účty. Každý architekt si tedy přeje, aby jeho investor byl naladěn na stejnou notu," uzavírá s úsměvem.