Věnoval do charitativní akce svou kravatu, která ho zdobila v zábavném televizním pořadu Banánové rybičky, a i jeho žena přispěla několika kabelkami. „Lovu zdar," popřál moderátor a chalupář z Českobudějovicka natěšeným návštěvnicím, které se po jeho krátkém taškářském proslovu hned nadšeně hrnuly ke stolům za ušatými poklady.

Který sortiment by se vám tady líbil, abyste si v plném sále spokojeně zalovil i vy sám?
Mám k obchodům takový zvláštní vztah: Nejradši do nich nechodím. Jednak mám důvodné podezření, že když člověk chodí do obchodu, tak přichází o peníze. A potom, když už jsem donucen tam někdy jít, tak bych si nejradši vybral takovou věc, která mi vydrží až do smrti, abych do toho obchodu znovu už nikdy nemusel.

Bohužel svět se jaksi vyvinul tak, že tolik trvanlivých věcí už není. Nějaké jsem ale dokonce našel, kupodivu jsou to většinou ty z levnější kategorie. Nebudu dělat ničemu reklamu, ale nejraději nakupuji v Pracovních oděvech.

Máte alespoň rád bleší trhy, vetešnictví či sběratelské burzy?
Neláká mě oblečení a podobné záležitosti, což jsou podle mě věci zbytné, ale velice rád zajdu do jakéhokoliv bazaru. Hlavně tam, kde jsou staré předměty. Opravdu nechci říkat, že chodím po starožitnostech tam by mi zase lakota moc nedovolila, ale v bazarech s nábytkem, kde se občas objeví něco opravdu pěkného a nikoliv drahého, se velice rád aspoň porozhlédnu.

Porozhlédnout se dá i zde. Jak se vám líbí první hodina akce, na jejímž začátku jste popřál nakupujícím slovy Lovu zdar?
Doufám, že akce bude mít úspěch, aspoň to tak vypadá. Opravdu se sem vedral dav srovnatelný s tsunami. Teď to vypadá jako vlna, co už je na ústupu, to znamená, že se vrací. Všichni, kdo tam vešli, tak nyní stojí ve frontě se svými úlovky, aby za ně zaplatili. Takže to vypadá, že výnos bude značný. Tahle akce má ještě půvab v tom, že potěší hnedle dvakrát ne-li třikrát.

Potěší jednak ty, kteří sem věnovali kabelky i kravaty a šátky, neb se jaksi způsobem počestným a chvályhodným zbavili něčeho, co už nepotřebují, což je také umění. Potom potěší ty, kteří tady objevili něco, co si jim líbí, a teď si to odnášejí.

A do třetice budou potěšeny nadané děti, které Deník pomocí vybraných peněz podpoří v jejich snahách, tuším, že uměleckých.

Také vy jste sem na veletrh věnoval svoji kravatu. Co by ideální kravata měla splňovat?
Odložil jsem kravatu s lehkým srdcem, protože kravaty už asi deset let nenosím, neboť mám dojem, že člověk si nemá sám nasazovat oprátku. Mě to trošku škrtí, takže chodím zcela nespolečensky bez kravat, motýlků a podobných obojků, ale rád je dopřeji jiným.

Léto trávíte na chalupě tady v jižních Čechách. Co vás během uplynulých dvou měsíců potěšilo a co vám dělalo dobře ve vedrech, na která mnozí hudrali?
Udělalo mi velikou radost, že jsem léto přežil, neboť taková vedra nesnáším. Mám dojem, že je osud zcela zlomyslný. Vždycky tvrdím, že bych nikdy nevyhodil peníze za to, abych jel někam, kde je horko a kde je spousta lidí. A teď horko přichází zlomyslně za mnou. Za svůj největší úspěch tohoto léta považuji tedy to, že jsem činorodou prací a promyšlenými postupy dokázal celé ty dva měsíce udržet v chalupě slušnou teplotu. Protože kdybych to nezvládl, tak už je dávno po mně.

Také jsem si říkal, že je vedro třeba snášet, neboť jsem ho bral jako takovou připomínku šestistého výročí upálení mistra Jana Husa. Mohli jsme si tedy zkusit, co tak chudák asi cítil, když ho podpalovali.

Máte v chalupě několik koček. Jak ony snášely letošní vedra ve svém kožichu?
Kočkám vedro nevadí. Jsou dokonce schopny položit se na rozpálenou dlažbu na slunce a tam se opékat. A docela jim to vyhovuje. Pravdou je, že většinou se potom vplíží do bytu nebo do chalupy a plácnou sebou na chladivou dlažbu a zase si dopřávají.

Pravděpodobně je to pro ně vlastně jakousi saunou, že se napřed na slunci vyhřejí a potom se jdou zchladit. Kdybych to ale udělal já, tak je po mně.