Zaměstnanci firmy pracující na stavebních úpravách v havarijní vaně nádrže na kapalná hnojiva sila v Omlenici u Kaplice byli 30. října 2008 kolem 14. hodiny při náhlé destrukci nádrže postupně naplňované hnojivem zavaleni konstrukcí sila, které se zřítilo při ztrátě stability při nedostatečné únosnosti šroubového spoje,
a kapalným hnojivem, kterého v nádrži bylo 631 tun.
Dva muži zraněním na místě podlehli, další dva utrpěli zlomeniny, poleptání atd. s dobou léčení několik měsíců. Společnosti vznikla škoda 3 555 812,10 Kč.

Pochybení jednatele

Bohumil D., majitel a jednatel společnosti, která opravu prováděla, začal být trestně stíhán. Ukázalo se totiž, že zaměstnanci jeho firmy provedli dle obsahu  smlouvy  demontáž a montáž nádrží, které spojili v dolních pěti lubech novými šrouby a ve třech horních lubech vyměnili zkorodované šrouby, provedli další úpravy a navýšili nádrže o dvě řady lubů. Vše prováděli bez dokumentace ke statice nádrže, bez určení, jaký typ šroubu bude kde použit na konkrétní místo, a bez technologického postupu montáže, který jim obžalovaný nepředložil. Šrouby ve spojích tak umístili náhodně. Bohumil D. poté práci předal objednateli a vystavil osvědčení o kvalitě a kompletnosti montážních a svářečských prací.

Za tento trestný čin obecného ohrožení uložil Okresní soud v Č. Krumlově obviněnému  Bohumilu D. tři roky do věznice s dohledem a povinnost nahradit škodu pozůstalým a firmě. Potrestáni byli i další dva obžalovaní, také tehdejší správce omlenického areálu V. M. Ten se s Bohumilem D. odvolal a krajský soud v listopadu oběma při nezměněném výroku o vině uložil každému tři roky podmíněně na pět let s dohledem. Bohumil D. má pozůstalým nahradit škodu, společnost soud odkázal s jejím požadavkem na civilní řízení – i ona má totiž podle senátu na tragédii díl viny. Nepožádala totiž o stavební povolení a povel k naplnění věže dal její zaměstnanec.

Neprokázaná vina?

Bohumil  D.  podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Vzhledem k tomu, že těžiště dokazování spočívalo na ryze odborných technických znalostech, snažil se zajistit revizní znalecké posudky a další důkazy.

Mínil, že mu nebylo prokázáno naplnění subjektivní stránky uvedeného trestného činu, tedy vědomí, že porušuje zákon a že z nepřiměřených důvodů spoléhal, že porušení nebo ohrožení nezpůsobí. Zmínil spolupůsobení jiných možných příčin (koroze materiálu, vyšší skutečná měrná hmotnost plněné kapaliny). Přetrvává prý důvodná pochybnost o tom, že jeho jednání bylo příčinou, bez níž by škodlivý následek nenastal.

Uloženou povinnost k náhradě škody označil za pro něho likvidační.

Podle vyjádření intervenujícího státního zástupce bylo zjevné, že jednání obviněného, který nechal práce provádět nahodilým a nekontrolovaným způsobem bez projektu, statického výpočtu a přesně stanoveného technologického postupu, bylo základní příčinou havárie, i když ke vzniku následku spolupůsobily některé další příčiny.

Odmítnuto

NS zdůraznil, že musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení. Tím, že obviněný soudům v prvé řadě vytýká neúplné dokazování, nesprávné hodnocení důkazů a vadná zjištění, a přitom současně prosazuje vlastní hodnocení důkazů a vlastní, pro něho příznivou, verzi, nenaplňuje jím uplatněný ani žádný jiný dovolací důvod.

Jeho  důkazními  návrhy se soud zabýval a odůvodnil, proč  je  má  za nadbytečné. V tom nelze spatřovat porušení práva obviněného na spravedlivý proces, uvedl NS.

Ve věci není dán ani tzv. extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a z nich učiněnými skutkovými zjištěními. V průběhu několik roků trvajícího trestního řízení bylo v této trestní věci shromážděno značné množství důkazů. Byla vyslechnuta řada svědků, opatřeny znalecké posudky, zajištěno značné množství listinných důkazů. Oba soudy srozumitelně a logicky vyložily svůj hodnotící postup, nelze jim vytýkat svévoli.

Proto NS dovolání Bohumila D. odmítl.

(6 Tdo 605/2014)